č. 3722/2018 Sb. NSS, Stavební řízení: zastavení stavebního řízení pro zjevnou bezpředmětnost; opakované stavební řízení
č. 3722/2018 Sb. NSS
Stavební řízení: zastavení stavebního řízení pro zjevnou bezpředmětnost; opakované stavební řízení
k § 129 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 350/2012 Sb.
Po účinnosti novely stavebního zákona z roku 2006 provedené zákonem č. 350/2012 Sb. (tj. od 1. 1. 2013) nelze zastavit, po předchozím zrušení stavebního povolení správním soudem, stavební řízení pro zjevnou bezpředmětnost s odůvodněním, že stavba byla v mezidobí dokončena a je užívána. Je třeba vést opakované stavební řízení podle § 129 stavebního zákona z roku 2006, a to i v případech, kdy bylo stavební řízení zahájeno a následně zrušené stavební povolení vydáno před účinností shora uvedené novely.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 2. 2018, čj. 7 As 70/2017-29)
Prejudikatura: č. 2176/2011 Sb. NSS a č. 2722/2012 Sb. NSS.
Věc: Mgr. Viktor K. proti Magistrátu hlavního města Prahy, za účasti společnosti s ručením omezeným HMG, o umístění vodovodní a kanalizační přípojky na pozemku, o kasační stížnosti žalobce.
Dne 20. 12. 2006 podal stavebník [společnost Tulip Inn Prague Terminus, s. r. o. (dnes HMG s. r. o.)] žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení. Úřad městské části Praha 1, odbor výstavby (dále jen „stavební úřad“) vydal ve sloučeném územním a stavebním řízení stavební povolení dne 19. 4. 2007, v němž umístil stavebníkovi podle § 39 stavebního zákona z roku 1976 vodovodní a kanalizační přípojky na pozemku parc. č. 1072/1 v k. ú. Staré Město, a podle § 66 téhož zákona povolil provedení stavebních úprav domu na hotel, včetně přípojek vody a kanalizace na pozemku parc. č. 673 a č. 1072/1 v k. ú. Staré Město (dále též „stavební povolení“). Ačkoliv byla předmětem stavebního povolení stavba na pozemku, který bezprostředně sousedí s pozemkem, jehož je žalobce spoluvlastníkem, nebylo s ním v řízení o stavebním povolení jednáno jako s účastníkem. Jelikož se žalobce cítil být stavebním povolením dotčen na svých právech, dne 28. 11. 2007 písemně oznámil stavebnímu úřadu své účastenství v předmětném stavebním řízení a dne 10. 12. 2007 podal proti stavebnímu povolení odvolání. Na tato podání správní orgány reagovaly pouze neformálními dopisy, a sice sdělením stavebního úřadu ze dne 5. 2. 2008, respektive sdělením žalovaného ze dne 29. 2. 2008 o tom, že stavební povolení nabylo právní moci, stavební řízení se již nevede, se stěžovatelem tedy nemůže být jednáno jako s účastníkem a jeho podáním tak nemůže být vyhověno.
Proti sdělení žalovaného a proti stavebnímu povolení podal žalobce žalobu u Městského soudu v Praze, který ji usnesením ze dne 10. 6. 2008, čj. 9 Ca 178/2008-28, odmítl, neboť konstatoval, že žaloba může být přípustná pouze tehdy, směřuje-li proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu. Sdělení žalovaného ze dne 29. 2. 2008 však rozhodnutím o odvolání stěžovatele podle městského soudu nebylo. Tento právní názor potvrdil i Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 28. 11. 2008, čj. 8 As 43/2008-72, jímž kasační stížnost žalobce zamítl. Dne 27. 4. 2010 však vydal Ústavní soud nález ze dne 27. 4. 2010,…
