č. 1894/2009 Sb. NSS, Silniční daň: vozidlo s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun; zánik daňové povinnosti
č. 1894/2009 Sb. NSS
Silniční daň: vozidlo s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun; zánik daňové povinnosti
k § 2 odst. 1, § 8 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2005
k § 13 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákonů č. 478/2001 Sb., č. 320/2002 Sb. a č. 103/2004 Sb.*)
I. Pro vznik a trvání daňové povinnosti k dani silniční u vozidel s největší povolenou hmotností alespoň 12 tun, určených výlučně k přepravě nákladů a registrovaných v České republice, je irelevantní, zda jde o vozidla „určená k podnikání“ nebo o vozidla „používaná k podnikání“; tato vozidla jsou předmětem daně silniční vždy (§ 2 odst. 1 věta druhá zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční).
II. Skutečností rozhodnou pro zánik povinnosti k dani silniční (§ 8 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční) je mimo jiné i „neexistence“ uvedeného vozidla, které je registrováno a provozováno v České republice. K tomu postačí, pokud toto vozidlo bude vyřazeno, bez ohledu na to, zda dočasně nebo trvale, rozhodnutím příslušného orgánu z registru silničních vozidel (§ 13 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích). Rozhodnou skutečností však není okolnost, pokud poplatník daně sám fakticky neprovozuje dotčené vozidlo v průběhu zdaňovacího období, např. pro technickou závadu, resp. dočasnou nezpůsobilost k provozu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, čj. 7 Afs 64/2008-52)
Věc: Společnost s ručením omezeným ČSAD Rychnov nad Kněžnou proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň silniční, o kasační stížnosti žalobkyně.
Finanční úřad v Dobrušce vyměřil žalobkyni platebním výměrem ze dne 10. 4. 2006 silniční daň ve výši 1 548 744 Kč za zdaňovací období roku 2005. Proti platebnímu výměru se žalobkyně odvolala. Finanční úřad v Dobrušce rozhodnutím ze dne 28. 7. 2006 v rámci autoremedury částečně vyhověl odvolání a snížil daň silniční za zdaňovací období roku 2005 z částky 1 548 744 na částku 1 536 894 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 2. 2007 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného brojila žalobkyně žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, který rozsudkem ze dne 31. 3. 2008 žalobu zamítl. Krajský soud uvedl, že není sporu o tom, že žalobkyně byla u předmětných vozidel poplatníkem daně silniční. Žalobkyně se však mýlí, pokud má za to, že u vozidel s nejvyšší povolenou hmotností alespoň 12 t došlo k zániku její daňové povinnosti ve smyslu § 8 odst. 2 zákona o dani silniční, ve znění účinném od 16. 1. do 31. 12. 2005, když doložila, že předmětná vozidla nebyla v rozhodném období používána k podnikání nebo v přímé souvislosti s podnikáním (§15 odst. 3 zákona o dani silniční). Pro posouzení věci je totiž podle § 2 odst. 1 zákona o dani silniční rozhodné, zda jde o vozidlo s vyšší…
