dnes je 14.7.2024

Input:

č. 1337/2007 Sb. NSS, Správní řízení: podklady rozhodnutí obsahující utajované skutečnosti

č. 1337/2007 Sb. NSS
Správní řízení: podklady rozhodnutí obsahující utajované skutečnosti
Azyl: důvodné podezření, že se žadatel dopustil trestného činu proti míru nebo lidskosti
k § 15 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
k § 23 odst. 1 a 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)*)
k § 45 soudního řádu správního
Je-li v řízení o udělení azylu podkladem pro výrok o nemožnosti udělení azylu podle § 15 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném k 1. 9. 2005 (důvodné podezření, že se žadatel dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech), utajovaná skutečnost podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností (zde: informace Bezpečnostní informační služby o žadateli o azyl), a to podkladem pro rozhodnutí určujícím, přičemž z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu nelze důvod rozhodnutí seznat, pak nelze žadateli o azyl odepřít možnost seznámit se s obsahem utajované skutečnosti; tím není dotčena povinnost správního orgánu dbát o to, aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti státu a třetích osob. Jiný přístup neumožňuje realizaci procesních práv v řízení správním i v přezkumném řízení soudním.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 6. 2007, čj. 6 Azs 142/2006-58)
Prejudikatura: srov. Soudní judikatura ve věcech správních č. 683/2000 a nález č. 98/2004 Sb.
Věc: Ruslan K. (Ruská federace) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalovaného.

Žalobce podal žádost o udělení azylu. V ní uvedl, že v letech 1996 až 1999 sloužil v jednotkách pod vedením tehdejšího čečenského prezidenta Aslana Maschadova a z těchto důvodů ho hledá policie. V následujících pohovorech k žádosti se žalovaný snažil jednak objasnit okolnosti působení žalobce v čečenských povstaleckých jednotkách (ve smyslu místním a časovém), jednak objektivizovat osobní historii žalobce (čečenský původ, případný vztah k jinému státu apod.). Mimo jiné si k tomu opatřil obecné zprávy o situaci v zemi původu a sdělení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, v němž jmenovaná složka Policie České republiky sděluje žalovanému, že k osobě žalobce nemá žádných poznatků, které by mohly mít vliv na udělení azylu či vztažení překážek vycestování.
Dne 1. 9. 2005 žalovaný rozhodl, že azyl nelze žalobci udělit. Své rozhodnutí odůvodnil zejména důvodným podezřením, že se žalobce dopustil trestného činu proti míru, válečného trestného činu nebo trestného činu proti lidskosti ve smyslu mezinárodních dokumentů obsahujících ustanovení o těchto trestných činech [ § 15 písm. a) zákona o azylu]. Žalovaný dále uvedl, že vzhledem k obsahu výpovědí žalobce se dotázal Bezpečnostní informační služby (BIS), zda nedisponuje informacemi, které by mohly mít vliv na vedené azylové řízení. BIS dopisem ze dne 26. 4. 2005 předala žalovanému informace, které obsahovaly utajované skutečnosti ve smyslu
Nahrávám...
Nahrávám...