dnes je 27.7.2024

Input:

č. 116/2004 Sb. NSS, Platnost prováděcího právního předpisu

č. 116/2004 Sb. NSS
Platnost prováděcího právního předpisu
k čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky
k § 20 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, v původním znění
k § 2 zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.
Přenesení zákonného zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu z jednoho zákona do zákona jiného nezpůsobuje, že prováděcí právní předpis se stane samotným zrušením původní delegační klauzule neplatným. Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České republiky a ministerstva financí Slovenské republiky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, se proto nestala neplatnou tím, že zákon č. 135/1994 Sb. zrušil § 20 zákona o cenách a obsahově totožnou normu vložil do § 2 zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2003, čj. 5 A 75/2002-53)
Prejudikatura: Nález Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2000, sp. zn. Pl. ÚS 3/2000.
Věc: Akciová společnost H. proti Ministerstvu financí o pokutu za porušení cenových předpisů.

Finanční ředitelství v Plzni uložilo žalobci dne 7. 3. 2002 za porušení cenových předpisů pokutu podle § 15 odst. 2 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Výše pokuty - 1 181 596 Kč - odrážela neoprávněný majetkový prospěch žalobce získaný porušením cenových předpisů.
Proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně se žalobce odvolal. Žalovaný ve svém rozhodnutí ze dne 6. 6. 2002 zohlednil opravu písařských chyb, týkající se číselných nesprávností v rozhodnutí správního orgánu I. stupně, a v důsledku toho výši uložené pokuty změnil na 1 198 730 Kč. V ostatním napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalobce proti uložení pokuty brojil žalobou ze dne 28. 6. 2002, v níž tvrdil, že cenové předpisy neporušil, ža součást právních předpisů v oblasti regulace cen totiž nelze dle jeho názoru považovat vyhlášku č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Žalobce dovodil, že vzhledem k tomu, že vyhláška byla vydána federálním ministerstvem financí, ministerstvem financí ČR a ministerstvem financí SR, tedy orgány, jež smí (resp. směly) podle čl. 79 odst. 3 Ústavy ČR (resp. ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci) vydávat právní předpisy pouze v rámci výslovného zákonného zmocnění, mohla být vydána pouze v rámci takového zákonného zmocnění. Tím byl v případě vyhlášky č. 580/1990 Sb. právě zákon č. 526/1990 Sb., o cenách (dále jen „zákon o cenách“), respektive jeho § 20 odst. 1 písm. a). Celý tento paragraf byl ovšem zákonem č. 135/1994 Sb. zrušen a „přenesen“ do zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen. Dnem účinnosti této novely, tedy dnem 29. 6. 1994, proto pozbyla vyhláška č. 580/1990 Sb. nutného zákonného zmocnění, a tím i platnosti. Měla proto být nahrazena vyhláškou novou, což se nestalo; vyhláška č. 580/1990 Sb. tedy pozbyla platnosti bez náhrady.
Navíc od samého počátku účinnosti vyhlášky č. 580/1990 Sb. bylo neplatné ustanovení jejího § 8 odst. 7, upravující okamžik rozhodný pro začátek běhu roční lhůty k uložení pokuty. Vzhledem k rozsahu
Nahrávám...
Nahrávám...