dnes je 1.10.2022

Input:

č. 104/2004 Sb. NSS; Vdovský důchod: obnova nároku na výplatu nebo nový vznik nároku

č. 104/2004 Sb. NSS
Vdovský důchod: obnova nároku na výplatu nebo nový vznik nároku
k § 45 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení
k § 54 a 85 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Pokud v souladu s přechodným ustanovením § 85 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, došlo k zániku nároku na vdovský důchod přiznaný podle předchozí právní úpravy a poté ke vzniku nároku na něj za účinnosti téhož zákona, jde o nárok nově vzniklý ve smyslu § 54 odst. 1 tohoto zákona. Jeho výše se stanoví podle tohoto zákona; nejde o obnovu výplaty dávky ve výši naposledy vyplácené před zánikem předchozího nároku.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 5. 2003, čj. 4 Ads 11/2003-31)
Věc: Anna F. v O. proti České správě sociálního zabezpečení o vdovský důchod, o kasační stížnosti žalobkyně.

Žalobkyni byl rozhodnutím žalované přiznán podle § 49 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský důchod od 1. 10. 2001 ve výši 2886 Kč měsíčně s odůvodněním, že výše důchodu se skládá ze základní výměry, která činí 1310 Kč měsíčně, a procentní výměry stanovené ve výši 50 % procentní výměry důchodu zemřelého manžela žalobkyně, která činila 3151 Kč měsíčně; procentní výměra vdovského důchodu tak činí polovinu této částky, tj. 1576 Kč měsíčně. Vdovský důchod v této výši byl žalobkyni nově přiznán proto, že její dcera Andrea znovu započala studium. Žalovaná dále sdělila stěžovatelce, že podle nařízení vlády č. 345/2001 Sb. zvyšuje od prosince 2001 procentní výměru vdovského důchodu na 1750 Kč měsíčně a základní výměru ponechává nadále ve výši 1310 Kč měsíčně, takže od uvedeného měsíce náleží stěžovatelce celkem 3060 Kč měsíčně.
Ve včas podaném opravném prostředku (podle procesních předpisů účinných před 31. 12. 2002) ze dne 17. 12. 2001 stěžovatelka namítla, že dne 1. 10. 2001 požadovala obnovení výplaty vdovského důchodu, který jí byl původně přiznán rozhodnutím žalované ze dne 18. 10. 1993 a vyplácen s přihlédnutím k dalším právním předpisům o zvyšování důchodu, k datu 7. 2. 2001, a to ve výši 4922 Kč.
Krajský soud rozsudkem ze dne 12. 6. 2002 rozhodnutí žalované potvrdil jako věcně správné.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání (§ 25Os o. s. ř., ve znění účinném k 31. 12. 2002), o kterém již Vrchní soud v Olomouci nerozhodl, a řízení bylo ze zákona (§ 129 s. ř. s.) zastaveno. Žalobkyně využila zákonné možnosti a podala proti rozsudku krajského soudu dne 311. 2003 kasační stížnost.
Nejvyšší správní soud tuto kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.
Z odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě nepřisvědčil námitce žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“), že vdovský důchod jí má být vyplácen ve stejné výši, v jaké jej pobírala do 7. 3. 2001. Z obsahu dávkového spisu stěžovatelky, vedeného u žalovaného správního orgánu, totiž zjistil, že manžel stěžovatelky zemřel dne 18. 10. 1993. Stěžovatelka podala dne 4. 11. 1993 žádost o vdovský důchod a ten jí byl od data úmrtí manžela přiznán rozhodnutím ze dne 30. 11. 1993 ve výši 1891 Kč podle § 45 zákona č. 100/1988 Sb. ; současně jí byl též přiznán sirotčí důchod pro dceru Andreu, nar. 23. 9. 1979, ve výši 946 Kč podle § 49 zákona č. 100/1988 Sb. Oba
Nahrávám...
Nahrávám...