dnes je 18.6.2019
Input:

Změny v pracovním právu pro rok 2019

8.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1.4
Změny v pracovním právu pro rok 2019

JUDr. Petr Bukovjan

Někteří z toho mají radost, jiní jsou trochu posmutnělí, ale rok 2019 nepřinese zřejmě v oblasti pracovního práva žádné výraznější změny. „Oprášený” a redukovaný návrh novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZP”), se ještě nedostal ani k projednávání do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a původně navržené datum účinnosti velké části tohoto návrhu ke dni 1. 7. 2019 je tedy spíše přáním než realitou.

Neznamená to ovšem, že by se nic nedělo. Níže upozorňujeme na vybrané změny, které se mohou práce personalistů či mzdových účetních dotknout.

Minimální mzda a nejnižší úrovně zaručené mzdy

S účinností od 1. 1. 2019 došlo jako již tradičně ke změně nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Novela zmíněného nařízení vlády vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 273/2018.

Měsíční minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu (plný pracovní úvazek) se zvýšila z částky 12 200 Kč na částku 13 350 Kč a minimální mzda za hodinu z částky 73,20 Kč na částku 79,80 Kč (pro stanovenou týdenní pracovní dobu v délce 40 hodin; pro jiné délky stanovené týdenní pracovní doby se tato sazba přepočítává a činí u stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny částku 82,40 Kč a u stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny částku 85,20 Kč). Analogicky se zvýšily též měsíční a hodinové sazby nejnižších úrovní zaručené mzdy.

V této souvislosti je třeba znovu zdůraznit, že za účelem dodržení výše minimální mzdy nebo nejnižších úrovní zaručené mzdy srovnává zaměstnavatel s těmito částkami celkovou mzdu zaměstnance, po odečtení případné mzdy za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli, tedy po odečtení těch částí mzdy, které jsou nárokové. Znamená to, že neobstojí tvrzení některých inspektorů orgánů inspekce práce, že se zaměstnavatel dopouští porušení své povinnosti, pokud zaměstnanci stanoví nebo s ním sjedná základní mzdu v částce nižší, než která odpovídá minimální mzdě, resp. nejnižší úrovni zaručené mzdy, a teprve díky nenárokové složce mzdy (prémii, osobnímu ohodnocení apod.) se přes tuto hranici „přehoupne”.

Na druhou stranu lze ale přisvědčit tomu, že de facto ztrácí v takovém případě nenároková složka mzdy svoji motivační povahu, a to v té části, kterou by zaměstnavatel zaměstnanci bez ohledu na hodnocení jeho pracovních výsledků stejně vyplatit musel, protože jinak by se dostal pod úroveň minimální mzdy, resp. nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Změny v odměňování zaměstnanců veřejných služeb a správy

Změn se pro rok 2019 dočkali i zaměstnanci odměňovaní platem dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tyto změny se týkají nejen každoročního navyšování platových tarifů, ale též některých nárokových příplatků k platu.

Platové tarify výše uvedených zaměstnanců se zvýšily obecně o 5 %. U některých kategorií zaměstnanců je však zvýšení jiné – platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýšily o 7 % (stupnice platových tarifů uvedená v příloze č. 3 nařízení vlády), pedagogičtí pracovníci si polepšili o 10 % (stupnice platových tarifů uvedená v příloze č. 5 nařízení vlády). U lékařů a zubních lékařů, poskytujícím zdravotní služby u poskytovatele zdravotních služeb se platové tarify zvýšily nerovnoměrně podle jejich zařazení do příslušné platové třídy – u zaměstnance zařazeného do 11. až 13. platové třídy o 7 % a u zaměstnance zařazeného do 14. až 16. platové třídy pouze o 2 % (stupnice platových tarifů uvedená v příloze č. 4 nařízení vlády).

Navýšily se také spodní nárokové hranice příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku (zde ve všech pěti skupinách prací) zhruba o 25 %.

Nově jsou vymezeny některé podmínky nebo zařazení prací pro poskytování zvláštního příplatku podle § 129 ZP a § 8 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. za práci spojenou s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. Upozornit lze zejména na následující změny:

  • Rozděleny byly práce vykonávané střídavě v různých směnách v rámci dvousměnného pracovního režimu na straně jedné a práce vykonávané takto ve třísměnném pracovním režimu a nepřetržitém pracovním režimu na straně druhé. Jestliže ty první zůstaly v I. skupině prací s rozpětím pro určení výše zvláštního příplatku od 500 Kč do 1 300 Kč, ty druhé jsou nově zařazeny do II. skupiny prací (s nikoliv zvýšenou, ale již značnou mírou neuropsychické zátěže) s rozpětím pro určení výše zvláštního příplatku od 750 Kč do 2 500 Kč.

  • Právo na zvláštní příplatek příslušící zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím nelékařské zdravotnické povolání, kteří poskytují zdravotní služby bez odborného dohledu u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče nebo v pobytových zařízeních sociálních služeb (III. skupina prací, nově bod 8), už není spojeno s parametrem „soustavnosti” a s výkonem práce střídavě v různých směnách v rámci třísměnného nebo nepřetržitého provozního režimu. Nově je dána podmínka „pravidelného” poskytování těchto zdravotních služeb (přičemž podle důvodové zprávy k novele nařízení vlády se tím rozumí výkon práce, jenž bude fakticky realizován „vždy alespoň 1x v rámci stanovené týdenní pracovní doby zaměstnance rozvržené do jednotlivých směn”) a vazba na minimální rozsah a dobu takto poskytovaných zdravotních služeb (alespoň 3 hodiny po sobě jdoucí u poskytovatelů zdravotních služeb lůžkové péče v době, pro kterou stanoví vyhláška o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb nižší požadavky na personální zabezpečení, a v pobytových zařízeních sociálních služeb v době od 16 hodin do 7 hodin následujícího dne).

  • Práce zařazené doposud do II. skupiny prací a spočívající v soustavném poskytování zdravotních služeb na operačních a porodních sálech, anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu, jednotkách intenzivní péče a onkologických odděleních, nebo v soustavném poskytování přímé zdravotní nebo přímé obslužné péče osobám u poskytovatele zdravotních služeb a v zařízeních sociálních služeb v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v