Změny v poskytování informací

11.1.5.1 Změny v poskytování informací

Mgr. Jan Břeň

Významné změny v oblasti poskytování informací, která je obecně zakotvena v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 106/1999 Sb."), přinesla rozsáhlá novela publikovaná pod č. 241/2022 Sb., která vedle samotného zákona č. 106/1999 Sb. rovněž novelizovala např. i související zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Část uvedené novely nabyla své účinnosti sice již dnem 1. září 2022, nicméně převážná část nové právní úpravy je účinná až od 1. ledna 2023, přičemž nově zřizovaný centrální registr výročních zprav v oblasti poskytování informací má být podle novely zřízen od 1. ledna 2024. Následující text se věnuje pouze několika vybraným aspektům novelizované právní úpravy.

Obecně k novele zákona

Výše uvedená novela zákona č. 106/1999 Sb. (tj. zákon č. 241/2022 Sb.) zejména transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2019/1024/EU ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (dále jen "Směrnice").

Hlavní změny plynoucí ze Směrnice lze popsat následovně:

• rozšíření působnosti pravidel pro opakované použití informací veřejného sektoru i na tzv. veřejné podniky v odvětvích dopravy a veřejných služeb - viz § 2a zákona č. 106/1999 Sb. (1.1.2023),

• výslovná úprava přístupu k tzv. výzkumným datům jakožto specifické kategorii dokumentů vypracovaných v rámci vědeckého výzkumu podporovaného z veřejných prostředků,

• úprava tzv. datových souborů s vysokou hodnotou (high-value datasets), které mají být bezplatně zpřístupněny (viz § 5b; konkrétně jde o geoprostorové údaje, pozorování Země a životní prostředí, meteorologie, statistika, společnosti a vlastnictví společností, mobilita).

Novela dále nově upravuje například

• poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže - § 2b,

• informování o příjmech fyzických osob - § 8c,

• další omezení práva na informace obsažená v § 11:

  1. je-li významně nebo přímo ohrožena ochrana kritické infrastruktury - § 11 odst. 1 písm. f),
  2. ochrana rovnosti účastníků soudního, rozhodčího, správního nebo obdobného řízení - § 11 odst. 1 písm. g),

• odmítání žádosti žadatelů, u nichž lze dovodit zneužití práva na informace - § 11a,

• odmítání požadovaných informaci, jestliže ji povinný subjekt nemá a nemá ani povinnost ji mít - § 11b,

• zřízení centrálního registru výročních zpráv v oblasti poskytování informací - § 18a.

Poskytování informací v oblasti hospodářské soutěže

Podle § 2b odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. povinnost poskytovat informace se netýká informací o činnostech

• veřejného podniku - viz § 2a a

• veřejné instituce, která je obchodní společností [viz zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů] nebo národním podnikem (aktuálně reprezentovaný pouze Budějovickým Budvarem, n. p.), pokud tyto činnosti

• jsou uskutečňovány v běžném obchodním styku v rozsahu předmětu činnosti nebo podnikání veřejného podniku nebo veřejné instituce zapsaného ve veřejném rejstříku nebo

• mají obchodní nebo průmyslovou povahu a poskytnutí informace by veřejný podnik nebo veřejnou instituci znevýhodnilo na relevantním trhu.

Výše uvedené se však nepoužije, pokud jde o činnosti vymezené v § 2a odst. 1 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., jako je například výkon relevantní činnosti podle zákona o zadávání veřejných zakázek (viz § 153 a 154 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů).

Informování o příjmech fyzických osob

Nové ustanovení § 8c zákona č. 106/1999 Sb. obsahuje úpravu o informování o příjmech vybraných fyzických osob (zaměstnanců či dalších osob vykonávajících činnost pro povinné subjekty).

Nová právní úprava vychází jak z nálezu Ústavního soudu ze dne 17. října 2017, sp. zn. IV. ÚS 1378/16 [jde o tzv. platový nález, ve kterém Ústavní soud konstatoval, že povinná osoba může odmítnout poskytnout žadateli informace o platu a odměnách zaměstnance vyžádané na základě § 8b zákona č. 106/1999 Sb., pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky: a) účelem vyžádání informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; b) informace samotná se týká veřejného zájmu; c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv. společenského hlídacího psa; d) informace existuje a je dostupná], tak i ze souvisejících rozsudků správních soudů, zejména pak rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. května 2020, č. j. 2 As 88/2019-29, týkající se informací o platových poměrech vrcholných představitelů Kanceláře prezidenta republiky.

Podle § 8c odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. povinný subjekt poskytne informaci o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů - viz § 6 odst. 1 ZDP (příjmy ze závislé činnosti) a funkční požitky § 6 odst. 10 ZDP jako

• veřejnému funkcionáři, na kterého se vztahovaly nebo vztahují povinnosti podle zákona o střetu zájmů (vymezení veřejného funkcionáře upravuje § 2 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, je jím např. uvolněný člen zastupitelstva kraje, člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, a dále neuvolněný starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy),

• poradci prezidenta republiky, člena vlády, náměstka člena vlády nebo vedoucího ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády, nebo

• členovi svého statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu, anebo

pokud žadatel prokáže veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu této osoby a tento veřejný zájem v jednotlivém případě převažuje nad zájmem na ochraně této informace.

U osob (taxativně) výše uvedených se tedy o výši platu, resp. odměny, bude poskytovat bez dalšího hodnocení (posuzování), zatímco v případě ostatních osob bude i nadále nutné pro zpřístupnění individualizované informace o výši platu (mzdy, odměny) splnit všechna výše uvedená kritéria platového nálezu Ústavního soudu, tj. jinými slovy prokázat veřejný zájem na poskytnutí informace o výši příjmu příslušné…