Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zásady pro tvorbu a čerpání rezerv

14.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.28
Zásady pro tvorbu a čerpání rezerv

Jaroslava Svobodová

Účetní jednotka: ……………………….

Označení: ……………………………… Číslo: ……………………………………

Zpracoval: ……………………………… Kontroloval: …………………………….

Platnost: ………………………………… Závaznost: ………………………………

Datum vydání: …………………………. Vydává: ………………………………….

Nahrazuje: ……………………………… Doplňuje: ……………………………….

Počet stran: ……………………………. Přílohy: …………………………………..

Čl. 1

Metodické vymezení

.

1.1 Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.

1.2 Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definována a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku. K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv. Rezervami se dále rozumí jiné rezervy podle zvláštních právních předpisů (§ 26 odst. 3 ZoÚ).

1.3. U rezerv podle jiných právních předpisů se postupuje podle těchto předpisů (§ 67 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).

1.4 Rezervy se vytvářejí v okamžiku, kdy jsou budoucí rizika či ztráty známy na základě současných skutečností, podle jednotlivých případů, kde tato rizika a ztráty lze očekávat.

1.5 Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek („přečerpání” konkrétního účtu). Rezervy není možné používat k úpravám výše ocenění aktiv.

1.6 Rezervy podléhají dokladové inventuře a při inventarizaci se posuzuje jejich výše a odůvodněnost.

V souladu s ustanovením § 2 vyhlášky č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků se i u inventury rezerv je inventarizační položkou jednotlivý syntetický účet, tzn. že inventurní soupis je vyhotovován, v souladu s ustanovením § 8 odst. 1 vyhlášky č. 270/2010 Sb., v rozsahu jednotlivé inventarizační položky. Dokladovou inventurou je zjišťován skutečný stav rezerv, tento skutečně zjištěný stav je zaznamenán v inventurním soupisu v rozsahu inventarizační položky a tento stav je následně porovnán se stavem v účetnictví.

Tvorba a zvýšení rezervy se účtují prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů. Použití, snížení nebo zrušení rezervy pro nepotřebnost se účtuje opět prostřednictvím příslušného syntetického účtu nákladů (tj. syntetického účtu 555 Tvorba a zúčtování rezerv).

Čl. 2

Členění rezerv

2.1 Příspěvkové organizace vytvářejí a používají rezervy k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 ZoÚ, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv. v případě, že vedou účetnictví v plném rozsahu.

2.2 Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, rezervy nevytvářejí (§ 13a ZoÚ).

2.3 Rezervy, jejichž tvorba a použití jsou stanoveny zvláštním zákonem a zohledněny zákonem o daních z příjmů, jsou zákonné rezervy.

Čl. 3

Zákonné rezervy

3.1 V současné době upravuje způsob tvorby a výši rezerv, které jsou nákladem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů u poplatníků daní z příjmů, zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších změn a doplňků.

3.2 Rezerva na opravy hmotného majetku

Rezerva na opravy hmotného majetku je součástí daňových nákladů pouze za těchto podmínek:

  • Doba odpisování tohoto hmotného majetku stanovená zákonem o daních z příjmů je osm a více let.

  • Rezervu vytváří poplatník daně z příjmů, který má k hmotnému majetku právo vlastnické nebo kterému byl majetek svěřen k hospodářskému využití anebo je nájemcem hmotného majetku a k opravám najatého hmotného majetku je smluvně zavázán.

  • Jedná se skutečně o opravu, nikoliv o technické zhodnocení (tzn. rekonstrukci či modernizaci).

  • Nejedná se o hmotný majetek:

    1. který je určený k likvidaci,
    2. u něhož jde o opravy v důsledku škody či jiné nepředvídané nebo nahodilé události,
    3. u něhož jde o opravy, které se pravidelně opakují každý rok.

3.3 Rezervy se nesmějí vytvářet na výdaje (náklady) na pořízení hmotného a nehmotného majetku.

3.4 Výše rezervy na opravy hmotného majetku se stanoví podle jednotlivého hmotného majetku, určeného k opravě a charakteru této opravy. Výše rezervy ve zdaňovacím období je rovna podílu rozpočtu nákladů na opravu a počtu let, které uplynou od zahájení tvorby rezervy do předpokládaného termínu zahájení opravy. Do počtu let rozhodných pro účely výpočtu výše rezervy se zahrnuje rok zahájení tvorby rezervy. Do tohoto počtu let se nezahrnuje předpokládaný rok zahájení opravy.

U movitých věcí může být rezerva na opravu jednotlivého hmotného majetku tvořena ve vztahu k objemu jeho výkonu v technických jednotkách. V takovém případě je výše rezervy ve zdaňovacím období rovna součinu podílu rozpočtu nákladů na opravu na jednotku předpokládaného objemu výkonu a objemu skutečných výkonů za zdaňovací období.

3.5 Nebude-li oprava zahájena nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po zdaňovacím období, ve kterém se při výpočtu výše rezervy předpokládalo zahájení opravy, zruší se rezerva ve prospěch výnosů tohoto následujícího zdaňovacího období. Rezerva nebo její zůstatek se zruší ve prospěch výnosů i tehdy, jestliže nebyla vyčerpána nejpozději ve zdaňovacím období, které následuje po zdaňovacím období, ve kterém byla oprava zahájena. Za zahájení opravy se pro účely tohoto zákona považuje termín (okamžik), ve kterém se fyzicky začnou provádět práce přímo na věci, která je předmětem opravy, pokud se oprava provádí mimo provozovnu poplatníka jinou osobou, rozumí se zahájení opravy převzetí věci do opravy touto osobou. Toto ustanovení se nevztahuje na poplatníky, kteří doloží, že k překročení těchto lhůt došlo zásahem orgánu státní správy nebo orgánů samosprávy. V takovém případě se lhůty prodlužují o dvě zdaňovací období.

3.6 Skutečnost odůvodňující změnu výše rezervy musí být provedena úpravou její výše počínaje zdaňovacím obdobím, v němž tato skutečnost bude zjištěna.

3.7 Rezerva na opravy u jednotlivého hmotného majetku nesmí být tvořena pouze jedno zdaňovací období.

3.8 Maximální doba tvorby rezervy podle předchozích odstavců činí u hmotného majetku zatříděného:

  1. ve 2. odpisové skupině 5 zdaňovacích období,
  2. ve 3. odpisové skupině 8 zdaňovacích období,
  3. ve 4. odpisové skupině 12 zdaňovacích období,
  4. v 5. odpisové skupině 16 zdaňovacích období

po sobě jdoucích v každé odpisové skupině. Maximální dobu tvorby lze prodloužit o jedno zdaňovací období v případě odůvodněné a správci daně prokázané změny termínu předpokládaného zahájení opravy.

3.9 Pro tvorbu rezerv, která byla zahájena před 1. 1. 1998 a ve které je pokračováno po nabytí účinnosti novely zákona č. 211/1997 Sb., se použijí ustanovení zákona č. 593/1992 Sb., ve znění platném ke dni 31. 12. 1997.

Čl. 4

Způsob tvorby

4.1 Způsob tvorby rezerv za zdaňovací období a jejich výše musí být prokazatelné. Při inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost rezerv.

4.2 Zákonné rezervy (jejich tvorba a čerpání vyjádřené ve formě tabulky) budou číslovány a řazeny chronologicky za sebou. Ke každé rezervě (tabulce) bude současně založen předběžný