dnes je 29.3.2024

Input:

Výkon veřejné správy z pohledu DPH

8.10.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6.2 Výkon veřejné správy z pohledu DPH

Ing. Zdeněk Morávek

V následujícím příspěvku bych se chtěl věnovat problematice veřejné správy z pohledu DPH, jedná se o poměrně specifický problém, který se týká vybrané skupiny neziskových daňových subjektů, mezi které velkou měrou patří obce. Připomeňme, že poslední novela této úpravy byla provedena zákonem č. 89/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, a to s účinností od 1.4.2019.

Příslušná úprava je obsažena v § 5 odst. 4 a 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH") a týká se státu, krajů, obcí, organizačních složek státu, krajů a obcí, dobrovolných svazků obcí, hlavního město Prahy a jeho městských částí a právnických osob založených nebo zřízených zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu, přičemž ZDPH odkazuje např. na zákon o metrologii a zákon o podpoře regionálního rozvoje. Nicméně obce a dobrovolné svazky obcí do této skupiny nepochybně patří a vymezení výkonu veřejné správy je rozhodující pro správné posouzení, zda je obec osobou povinnou k dani a může se tak stát plátcem daně.

Z pohledu těchto subjektů je úprava výkonu působností v oblasti veřejné správy zásadní problematikou z pohledu vymezení daňových subjektů jako osob povinné k dani. Tyto subjekty se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají úplatu. Pokud by tedy obce vykonávaly pouze výkon veřejné správy, potom se nepovažují za osoby povinné k dani, a to bez ohledu na skutečnost, zda za tyto činnosti vybírají či nevybírají úplatu. Protože skutečnost, že obec je osobou povinnou k dani, je základním předpokladem pro to, aby se obec mohla stát plátcem daně, obce, které provádí pouze činnosti při výkonu působností v oblasti veřejné správy, se nemohou stát plátci daně. Současně je ale nutné doplnit, že tyto obce se mohou stát identifikovanými osobami ve smyslu § 6g až § 6l ZDPH, protože se jedná o osoby nepovinné k dani.

Co se týká úplaty, ZDPH s účinností od 1.4.2019 tento pojem nahradil spojením poplatky nebo jiné úhrady. V případě poplatků se bude jednat zejména o poplatky podle zákona o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a zákona o místních poplatcích (zákon č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Lze tak nepochybně učinit závěr, že i když za příslušný výkon veřejné správy vybírá obec poplatky, nebrání to tomu, aby se jednalo o činnost vyjmutou z předmětu daně na základě tohoto ustanovení, tedy jako výkon veřejné správy.

Dosud použitý výraz úplata byl v souvislosti s vymezením v § 4 odst. 1 písm. a) ZDPH považován za zužující a jeho použití vedlo k výkladovým nejasnostem. Poplatky nebo jiné úhrady tak zahrnují jakékoliv platby včetně úplat dle jejich vymezení v ZDPH.

Obec ověřuje v rámci služeb Czech Pointu podpisy. Za tento úkon vybírá úplatu v podobě správního poplatku. Tato činnost se považuje za výkon v působnosti v oblasti veřejné správy a při její realizaci se obec nepovažuje za osobu povinnou k dani.

Ovšem výše uvedené neplatí vždy. ZDPH vymezuje v příloze č. 1 plnění, při jejichž provádění se obce, které vykonávají veřejnou správu, považují za osoby povinné k dani bez ohledu na výše uvedené. Jedná se tato plnění:

  • Dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny,

  • Dodání nového zboží vyrobeného za účelem prodeje,

  • Služby telekomunikační,

  • Přeprava osobní a nákladní,

  • Skladování, přístavní a letištní služby,

  • Služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby,

  • Služby reklamních agentur,

  • Služby pořádání výstav, veletrhů a kongresů,

  • Provozování prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen,

  • Služby provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání jiné než osvobozené od daně podle § 53 ZDPH,

  • Plnění uskutečněná Státním zemědělským intervenčním fondem týkající se dodání zemědělských a potravinářských výrobků podle předpisů platných pro činnost tohoto fondu.

Je tedy možné konstatovat, že činnosti vymezené v příloze č. 1 se vždy považují za ekonomickou činnost, i když je vykonávají vyjmenované subjekty včetně obcí v rámci výkonu veřejné správy, resp. splňovaly by v konkrétním případě všechny podmínky, aby byly posouzeny jako výkon veřejné správy. V takovém případě se potom tyto subjekty považují za osoby povinné k dani a mohou se tedy v důsledku toho při splnění stanovených kritérií (zejména překročení obratu) stát plátci daně. Zpravidla se ale jedná o činnosti, které podmínky výkonu veřejné správy splňovat nemohou a jedná se proto o plnění, která by měla být předmětem daně bez dalších pochybností. Lze tak konstatovat, v praxi tato příloha nemá žádný zvláštní praktický význam, protože v ní uvedené služby by byly stejně považovány za ekonomickou činnost. Naopak by bylo vhodné doplnit do přílohy ty služby, u kterých je jejich správný daňový režim sporný a tyto nejasnosti tak vyřešit, typickým příkladem je likvidace odpadu.

Je ale potřeba zdůraznit, že prováděním uvedených činností se obce nestává automaticky plátcem daně, považuje se pouze za osobu povinnou k dani a k povinné registraci tak povede i v tomto případě zejména překročení obratu ve výši 1 mil. Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, jak je vymezeno v § 6 ZDPH.

Na rozdíl od komunitárních předpisů ZDPH neumožňuje ani zanedbatelnou míru těchto činností, jakýkoliv rozsah výkonu těchto činností vede k tomu, že obec se považuje za osobu povinnou k dani.

Jak tedy bylo uvedeno, obce se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují za osoby povinné k dani, a to i v případě, kdy za výkon těchto působností vybírají poplatky či jiné úhrady. V rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy tak tyto subjekty přijímají celou řadu plateb, které nejsou předmětem daně, jedná se především o tyto:

  • daně přijaté na základě rozpočtového určení daní,

  • poplatky místní a správní, ale také ekologické poplatky (např. za vypouštění odpadních vod),

  • poplatky za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů,

  • příspěvků na třídění odpadů od autorizovaných obalových společností,

  • úplaty za využití Czech POINTU,

  • přijaté dotace a transfery zejména ze státního rozpočtu,

  • příjmy z využívání výhradních práv k přírodním zdrojům, tj. zejména příjmy z úhrad z dobývacího prostoru a příjmy z odebrané množství podzemní vody,

  • další ekologické poplatky a odvody, např. za uložení odpadů, nebo za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, za odnětí pozemků plnící funkci lesa,

  • úplaty za pronájem nebo propůjčení místa k uložení ostatků, poplatky za hrobová místa,

  • příjmy v rámci vymezení zón placeného stání,

  • výkony v rámci přenesené působnosti obce, typicky se jedná o zajišťování přestupkové agendy,

  • příjmy za pokutové bloky v případě krajů,

  • úplaty za poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím,

  • zmínit je vhodné také přeložky inženýrských sítí, tedy

Nahrávám...
Nahrávám...