Věcná břemena

6.2.6 Věcná břemena

JUDr. Irena Novotná

Právní úprava

Problematika věcných břemen je upravena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění, a to v ustanovení § 151n a násl.

Obce často řeší problematiku věcných břemen a vydávají i interní směrnici, ve které řeší formu žádosti na zřizování věcných práv k nemovitostem a určují, že forma musí být písemná, dále stanoví, že podmínkou schválení návrhu na zřízení věcného práva i uzavření smlouvy o zřízení věcného práva k nemovitostem je schválení zastupitelstvem obce. Existují i případy, kdy je souhlas ke stavebnímu či územnímu řízení, při omezení vlastnického práva obce, podmíněn schválením smlouvy o smlouvě budoucí o zřízení příslušného věcného práva a podmínkou je, že v takové smlouvě je specifikováno věcné právo.

SMLOUVA NA ZŘÍZENÍ VĚCNÉHO BŘEMENE

Věcné břemeno ve prospěch jiné nemovitosti – právo cesty

Věcné břemeno ve prospěch jiné nemovitosti znamená, že práva odpovídající věcnému břemeni jsou spojena s vlastnictvím určité nemovitosti. Z věcného břemene je pak oprávněn každý vlastník nemovitosti a v případě změny vlastníka se mění zároveň oprávněná osoba.

Strana povinná a strana oprávněná ve smlouvě o zřízení věcného břemene – právo cesty

Smluvními stranami ve smlouvě o zřízení věcného břemene – právo cesty – jsou strana povinná, která je výlučným vlastníkem určitého pozemku, a strana oprávněná, která je výlučným vlastníkem jiného pozemku. Strana povinná smlouvou hodlá povinnou nemovitost zatížit věcným břemenem ve prospěch oprávněné nemovitosti, například věcným břemenem – právem cesty. Pokud oprávněný se zřízením věcného břemene souhlasí, je povinný strpět jeho výkon. A to buď na dobu určitou, nebo na dobu neurčitou.

V praxi lze doporučit, aby byl k návrhu na zřízení věcného břemene přiložen geometrický plán s jeho přesným vyznačením.

Smlouva o zřízení věcného břemene za účelem provozování inženýrských sítí

Věcná břemena jsou v tomto případě smluvně zřizována povinným z věcných břemen (obec) pro vlastníka inženýrských sítí jako oprávněného z věcných břemen za účelem provozování inženýrských sítí.

Jde například o následující práva odpovídající věcným břemenům:

1. právo vstupu na pozemky, chůze a jízdy pro vlastníka inženýrských sítí (přesně specifikovaných ve smlouvě) jako oprávněného z věcných břemen, a v souvislosti s výkonem jeho vlastnických práv a povinností i pro třetí osoby,

2. právo zřízení, uložení a provozování inženýrských sítí a povinnost provádění správy, údržby a oprav předmětu věcných břemen jak oprávněným z věcných práv, tak v nezbytném rozsahu i třetími osobami,

3. povinnost oprávněného uvést pozemky po provedených činnostech na své náklady do původního stavu.

Do smlouvy o zřízení práva věcného břemene je nutno uvést, že veškeré škody, které by vznikly povinnému nebo třetím osobám při realizaci práv (z věcných břemen) oprávněného nebo jím pověřených třetích osob, jsou plně k tíži oprávněného – tedy v tomto případě vlastníka inženýrských sítí.

Způsob úhrady a sankce

Smluvní strany se mohou dohodnout o jednorázové náhradě v souladu s dokumentem vypracovaným stranou oprávněnou (například "Zásady pro uzavírání smluv o zřízení věcného břemene při budování a rekonstrukcích inženýrských sítí na pozemcích ve vlastnictví obce“) a výpočet ceny přiloží ke smlouvě – ten tak bude tvořit její nedílnou součást. Anebo oprávněný zjistí na své náklady znalecký posudek, který v jednom originálním pare přiloží ke smlouvě před jejím schválením a podpisem. Závazek oprávněného vůči povinnému zaplatit úhradu se většinou stanoví ve dnech po podání návrhu na vklad práv odpovídajícím věcným břemenům do katastru nemovitostí na příslušný katastrální úřad, a to buď bankovním převodem na účet povinného, nebo vystavenou fakturou, o kterou (včas) požádá oprávněný povinného. V praxi se ukazuje nutnost se pečlivě věnovat ustanovením o způsobu úhrady a kontrole plnění povinností oprávněného z hlediska uplatňování ve smlouvě uvedených sankcí.

Charakteristika věcného břemene – co lze a nelze sjednat ve smlouvě

Základní charakteristikou věcného břemene je, že musí mít opakující se ráz, musí být využíváno vícekrát v pravidelných intervalech. Jako věcné břemeno nelze sjednat předkupní právo, nájem ani omezení nakládat s nemovitostí, kupříkladu podmínečný prodej. Věcným břemenem lze zatížit nemovitost jako celek, ale předmětem práva odpovídajícímu věcnému břemeni nemusí být celá zatížená nemovitost, ale její část, například část pozemku.

Věcné břemeno ve prospěch konkrétní osoby – právnické nebo fyzické

Věcné břemeno ve prospěch konkrétní osoby znamená, že práva odpovídající věcnému břemeni jsou spojena s konkrétní osobou, která je identifikována jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště (fyzická osoba), nebo názvem, sídlem, identifikačním číslem osoby (právnická osoba) a nepřechází na právní nástupce. Pokud je oprávněná strana fyzická osoba, pak smrtí této osoby věcné břemeno zaniká. Obdobně, pokud zanikne právnická osoba, která byla oprávněnou osobou, věcné břemeno zaniká.

Smlouva o zrušení věcného břemene

Zvláštním případem obecného zrušení právního vztahu smlouvou je smlouva o zrušení věcného břemene. Její forma musí být písemná a stejně jako při vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni musí být proveden vklad do katastru nemovitostí. Právní účinky nastávají ke dni podání návrhu na vklad.

DRUHY VĚCNÝCH BŘEMEN

Z výše uvedeného vyplývá, že podstatou věcného břemene je zatížení vlastníka nemovité věci tím, že je tento vlastník omezen ve výkonu svého vlastnického práva. Je povinen něco strpět (například chůzi souseda po svém pozemku), něčeho se zdržet (například povinnost vlastníka zdržet se výstavby plotu nad určitou výšku) nebo něco konat (například poskytnutí určitých nebo naturálních dávek).

Toto omezení působí buď ve prospěch vlastníka jiné nemovitosti, nebo ve prospěch určité konkrétní osoby. Z občanského zákoníku dále vyplývá, že věcným břemenem je možné zatížit pouze věci nemovité (tj. pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem a dále byty či nebytové prostory). Věcným břemenem tedy nelze omezit vlastníka movité věci, například movité stavby (kupříkladu dřevěná kůlna bez základů, plechová garáž, skleník apod.).

Některé druhy věcných břemen:

• - věcné břemeno cesty,
• - věcné břemeno chůze,
• - věcné břemeno jízdy,
• - věcné břemeno provádění oprav plotu, zdi, střechy apod.,
• - věcné břemeno vedení potrubí, nadzemních a podzemních vod,
• - věcné břemeno spoluužívání jímky,
• - věcné břemeno čerpání vody,
• - věcné břemeno bytu a bydlení.

DĚLENÍ VĚCNÝCH BŘEMEN Z HLEDISKA KATASTRU NEMOVITOSTÍ

Z hlediska obsahu a správy katastru nemovitostí se dělí břemena do třech skupin:

1. věcná břemena nevyznačovaná v katastru nemovitostí,

2. věcná břemena vyznačovaná v katastru nemovitostí, u nichž se k zápisu nevyhotovuje geometrický plán,

3. věcná břemena vyznačovaná v katastru nemovitostí, u nichž je k zápisu nemovitostí nutný geometrický plán.

Toto členění však není určeno žádným právním či technickým předpisem, ale slouží jako pomůcka vztahu věcných břemen ke katastru nemovitostí.

Mezi věcná břemena nevyznačovaná do katastru nemovitostí patří věcná břemena dvou typů:

Ad a) Věcná břemena nevyznačovaná do katastru nemovitostí

1. věcná břemena, u nichž je zápis do katastru nemovitostí vyloučen přímo právní úpravou

   Příklad: Prvním typem byla například oprávnění organizací spojů podle ustanovení § 12 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. Podle § 12 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb. byla příslušná oprávnění věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisovala se do evidence nemovitostí. Podle tohoto zákona o telekomunikacích, který platil do 1. července 2000, vznikalo provozovatelům telekomunikačních zařízení právo odpovídající věcnému břemeni již samotnou instalací telekomunikačního zařízení na jakýchkoli nemovitostech, a to přímo z tohoto telekomunikačního zákona bez potřeby uzavírání jakýchkoli smluv s vlastníky nemovitostí.

2. věcná břemena zatěžující stavby, které nejsou obsahem katastru nemovitostí

   Jedná se o zařízení zatěžující stavby, které katastr nemovitostí neeviduje v souladu s ustanovením § 2 odst. 1 písm. b) a d) a odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., katastrální zákon, v platném znění. Jedná se o přehradní hráze, mosty, komunikace, stožáry, vodárny, trafostanice, tunely a jiné, u kterých je vlastník či správce zařízení odlišný od vlastníka či správce stavby.

Ad b) věcná břemena zapisovaná do katastru nemovitostí, u nichž se k zápisu nevyhotovuje geometrický plán

Do této skupiny se zařazují věcná břemena zatěžující celé nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, to znamená celé pozemky, celé budovy, byty či nebytové prostory, případně i některá věcná břemena, jimž odpovídají práva in personam (právo doživotního užívání bytu, zahrady včetně komunikace výpěstků).

Ad c) do katastru vyznačovaná břemena, u…