Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Projekčně programová dokumentace

14.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.1
Projekčně programová dokumentace

Jaroslava Svobodová

Systém zpracování účetnictví – Projekčně programová dokumentace

Účetní jednotka: ……………………….

Označení: ……………………………… Číslo: ……………………………………

Zpracoval: ……………………………… Kontroloval: …………………………….

Platnost: ………………………………… Závaznost: ………………………………

Datum vydání: …………………………. Vydává: ………………………………….

Nahrazuje: ……………………………… Doplňuje: ………………………………..

Počet stran: ……………………………. Přílohy: …………………………………..

Čl. 1

Varianty zpracování

Při stanovení způsobu zpracování účetnictví v příspěvkové organizaci přichází do úvahy dvě varianty zpracování:

1.1 Zpracování účetnictví, které zahrnuje:

• uvedení postupu účtování,

• doložení veškerých používaných vzorů předtištěných účetních knih (deníky, hlavní kniha, knihy analytických účtů, knihy podrozvahových účtů),

• uvedení seznamů účetních knih,

• zajištění všech vazeb mezi syntetickými a analytickými účty – vedení kontrolních soupisek analytických účtů,

• pravidelné sestavování předvahy (zpravidla měsíční), která především:

  1. kontroluje zásadu podvojnosti účetního zápisu (součet obratů strany Má dáti všech účtů se musí rovnat součtu obratů strany Dal všech účtů),
  2. kontroluje úplnost účetnictví (součet obratů syntetických účtů se musí rovnat deníkovému obratu),
  3. shrnuje údaje účtované na jednotlivých účtech do souhrnného a přehledného uspořádání,

• sestavení účtového rozvrhu,

• uvedení dokladových řad.

1.2 Programové zpracování účetnictví na počítači

Čl. 2

Obsah vnitřního předpisu

Důležitými informacemi, zahrnutými ve vnitřním předpisu, by měly být zejména:

2.1 Používaný účetní program s údaji ve struktuře:

• název programu na zpracování účetnictví,

• navazující agendy a jejich vzájemné propojení,

• název a adresa autorské firmy,

• způsob zabezpečení aktualizace a servisu.

2.2 Projekčně programová dokumentace

podle § 4 odst. 4, § 6 odst. 1, 2 a § 33 odst. 1, 6 ZoÚ ve struktuře:

• uživatelská příručka, popisující práci s programem z hlediska uživatele,

• algoritmy automaticky prováděných operací a výpočtů,

• harmonogram zpracování.

2.3 Seznam účetních knih

V seznamu účetních knih a v dalších seznamech (účetních písemnostech) je třeba uvést, jakou formou jsou tyto účetní knihy vedeny, jak jsou do nich prováděny záznamy a kdo je za dodržování tohoto ustanovení v účetní jednotce odpovědný.

Druhy účetních knih jsou vedeny podle § 13 ZoÚ. V účetnictví, které je vedeno podvojnými zápisy, to jsou deníky, hlavní kniha, knihy analytických účtů a knihy podrozvahových účtů.

2.3.1 Deník (chronologické uspořádání účetních zápisů)

Deníkem je jakýkoli druh písemnosti, do které zaznamenáváme účetními zápisy účetní případy na podkladě účetních dokladů. Jinak řečeno, každá číselná řada účetních dokladů (každý druh účetního dokladu) znamená, že písemnost, do které zaznamenáváme tyto doklady při jejich vzniku, je účetním deníkem. Podmínkou je, že v tomto deníku jsou uspořádány účetní zápisy z hlediska časového. Z uvedeného vyplývá, že není přípustné vynechávat volná místa a naplňovat je doklady vzniklými později.

Varianty deníků:

jeden deník (všeobecný), v němž jsou zaúčtovány všechny účetní doklady sledovaného účetního období v chronologickém pořadí,

specializované deníky podle druhu jednotlivých dokladů (deník vystavených faktur, deník došlých faktur, pokladní deník apod.).

Z uvedeného vyplývá, že prvou součástí seznamu účetních knih bude proto:

• seznam deníků,

• popis jednotlivých položek deníku, pokud není zřejmý z jeho uspořádání.

2.3.2 Hlavní kniha (systematické uspořádání účetních zápisů)

Podmínky uvedené v § 13 odst. 2 ZoÚ znamenají, že hlavní kniha musí být uspořádána tak, aby údaje z ní byly zjistitelné ve stanovené struktuře. V hlavní knize jsou uspořádány účetní zápisy z hlediska věcného. Funkci hlavní knihy plní sestava (či jiný písemný materiál), který splňuje uvedené podmínky. Někdy je taková sestava nazývána „položkovým výpisem” nebo „rozpis obratu účtů”. Naproti tomu sestavení, které se správně nazývá obratová předvaha, bývá pojmenováno jako hlavní kniha. Obratová předvaha je takový soupis účtů, který obsahuje pouze počáteční zůstatky, souhrnné obraty a konečný stav. Obvykle je uspořádání hlavní knihy takové, že u jednotlivých účtů jsou uváděny rozpisy pohybů dle jednotlivých dokladů, obraty stran Má dáti a Dal a počáteční a konečný stav příslušného měsíce. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 písm. b) ZoÚVybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize”. Účinnost tohoto ustanovení nastala dnem 1. ledna 2010 a 1. ledna 2011.

Účetní doklady, vyhotovené bez zbytečného odkladu v určitém konkrétním měsíci, se zapisují do deníku z hlediska chronologického a tyto obraty je nutno uvést v hlavní knize z hlediska věcného.

Zákon o účetnictví ukládá minimální požadavky na údaje v hlavní knize, tj.:

a) zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha,

b) souhrnné obraty strany Má dáti a Dal účtů, nejvýše za kalendářní měsíc, vybrané účetní jednotky uvádějí souhrnné obraty denně, nenaplní-li tuto povinnost vybraná účetní jednotka v jiné účetní knize,

c) zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Účetní jednotka sestavuje účtový rozvrh v souladu s § 14 odst. 2 a 3 ZoÚ a s § 78 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Syntetické účty zřizuje účetní jednotka v souladu se směrnou účtovou osnovou podle § 14 ZoÚ a § 76 až 78 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Účetní zápisy na jednotlivých účtech v účetních knihách se provádějí způsobem stanoveným v § 12, 13 a 16 ZoÚ.

Při určení okamžiku uskutečnění účetního případu účetní jednotka posoudí, zda:

  1. nastala určitá právní skutečnost, například došlo k právnímu úkonu učiněnému buď účetní jednotkou, nebo jinou osobou,
  2. byla s touto právní skutečností účetní jednotka seznámena nebo je možné oprávněně požadovat po účetní jednotce, aby se s touto skutečností seznámila,
  3. je informace o této skutečnosti významná a
  4. náklady na získání informace nepřevyšují přínos plynoucí z této informace.

Okamžikem uskutečnění účetního případu je zejména den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, vzniku závazku nebo dluhu, platbě závazku nebo dluhu, vzniku pohledávky, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí či přijetí zálohy nebo závdavku, převzetí dluhu, zjištění manka, schodku, přebytku či škody, pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a k dalším skutečnostem vyplývajícím z jiných právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky, které jsou předmětem účetnictví a které v účetní jednotce nastaly, popř. existují odpovídající listiny (účetní záznamy) týkající se účetních případů (např. bankovní výpisy).

Při převodu vlastnictví k nemovitým věcem, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na zápis katastrálnímu úřadu. Dojde-li k povolení zápisu, účetní zápisy k tomuto dni se nemění. Není-li zápis povolen, provede účetní jednotka odpovídající opravu účetním zápisem. Podmíněnost okamžiku uskutečnění účetního případu nabytím právního účinku zápisu vyjádří účetní jednotka na účetním záznamu, který obsahuje i označení příslušného analytického účtu, uvede o tomto informaci v příloze účetní závěrky a v inventurních soupisech. V případě změny příslušnosti k hospodaření s nemovitými věcmi státu, které podléhají zápisu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den uvedený v zápisu nebo v písemné smlouvě podle jiného právního předpisu.

Významnost informace o skutečnosti, která je předmětem účetnictví je obecně posuzována ve vztahu k jejímu uživateli a možnosti ovlivnění jeho úsudku nebo rozhodování (§ 19 odst. 7 ZoÚ). Uživatelem se v tomto smyslu rozumí nejen uživatel účetní závěrky sestavované účetní jednotkou, ale též uživatel účetních výkazů sestavených za Českou republiku, příp. za dílčí konsolidační celek státu. Účetní jednotka v tomto případě postupuje buď v souladu s jiným právním předpisem, nebo podle vnitřního předpisu, který stanoví pravidla významnosti, a to například způsobem stanovení procentní hranice, určením jednotlivých druhů účetních případů, stanovením jiných limitů, případně kombinací těchto způsobů.

Ve vztahu k mezitímní účetní závěrce se považují za významné informace související s použitím účetních metod a s účetními operacemi k rozvahovému dni pouze ve vztahu k dalším informacím, které jsou účetní jednotkou předávány do centrálního systému účetních informací státu, příp. vyžadovány podle jiných právních předpisů, například u položek účetní závěrky vztahujících se k operativním účetním záznamům.

Ve vztahu k účtování na podrozvahových účtech se považuje informace za významnou, pokud je využitelná pro uživatele účetní závěrky sestavované ke konci rozvahového dne nebo pro rozhodování řídících pracovníků účetní jednotky nebo je nutná pro plnění dalších informačních povinností účetní jednotky; s ohledem na tuto významnost může v případě některých účetních případů být okamžikem účtování na podrozvahových účtech rozvahový den. Za významnou informaci se považuje vždy informace o transferu, který se z části nebo zcela týká prostředků ze zahraničí.

V případě změny právního předpisu, ze které vyplývá změna uspořádání položek rozvahy nebo změna obsahového vymezení některé z položek rozvahy, které zakládá povinnost vykazovat určitou skutečnost v jiné položce rozvahy, postupuje účetní jednotka v souladu s tímto právním předpisem. Nestanoví-li tento právní předpis nebo Český účetní standard konkrétní postup, je v odpovědnosti účetní jednotky, aby vykázáním v jiné položce rozvahy též zajistila rovnost položek „Aktiva celkem” a „Pasiva celkem” k rozvahovému dni účetního období před touto změnou a položek „Aktiva celkem” a „Pasiva celkem” na počátku následujícího účetního období.

2.3.3 Knihy analytických účtů

V knihách analytických účtů se podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy. Zákon o účetnictví požaduje v hlavní knize uvádět syntetické účty dle účtového rozvrhu. Analytické účty jsou součástí účtů syntetických, a proto se v hlavní knize rozvádí zápisy členěné do jednotlivých analytických účtů. Podrobnější rozvedení v knihách analytických účtů znamená, že jsou v těchto knihách uváděny další potřebné záznamy, které již v hlavní knize nelze z různých důvodů (např. přeplněnosti, přehlednosti) uvádět.

Knihy analytických účtů mají různou podobu. Jsou jimi např.:

• evidenční karty dlouhodobého majetku,

• evidenční karty drobného dlouhodobého majetku,

• evidenční karty zásob (skladové karty),

• mzdové listy,

• saldokonto a další.

Ustanovení § 13 odst. 3 a 4 ZoÚ ukládá povinnost zabezpečení vazby údajů sledovaných v knihách analytických účtů na údaje sledované na syntetických účtech. V tomto ustanovení je předepsána vazba analytických účtů na syntetické účty.

Dnešní způsob počítačového zpracování umožňuje údaje prvotně sledovat v knize analytických účtů a na syntetické účty účtovat na základě souhrnného účetního dokladu. Tento způsob je nutný též popsat ve vnitřní směrnici. Je to důležité, protože v mnohých případech se může jednat o poměrně složité systémy sledování. Pokud zná tento postup jen jeden pracovník v účetní jednotce, je z důvodů jeho dlouhodobé nepřítomnosti ohrožen celý systém a jeho věrohodnost.

Varianty knih analytických účtů:

• analytická evidence je součástí hlavní knihy (zápisy na syntetických i analytických účtech se provádějí zároveň, tj. jedním vstupem),

• knihy analytických účtů jsou vedeny samostatně ve struktuře, což zabezpečuje návaznost peněžních částek v knihách analytických účtů na příslušné souhrnné částky na syntetických účtech,

• kombinovaný způsob.

Další varianty vedení knih analytických účtů:

• analytické účty jsou vedeny v peněžních jednotkách,

• analytické účty jsou vedeny v jednotkách množství,

• zabezpečení souhrnné vazby v peněžních jednotkách na zůstatky, popřípadě na obraty příslušných syntetických účtů.

Podle Českého účetního standardu č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech v rámci syntetických účtů vytváří účetní jednotka analytické účty. Při vytváření analytických účtů bere účetní jednotka v úvahu zejména následující hlediska, pokud tato nejsou již zohledněna přímo syntetickými účty směrné účtové osnovy nebo zajištěna jinými nástroji pro členění syntetických účtů:

  1. členění podle jednotlivých druhů majetku, hmotně odpovědných osob, případně podle míst uložení či umístění majetku,
  2. zatížení majetku zástavním právem nebo věcným břemenem, popřípadě převedené nebo poskytnuté zajištění,
  3. změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji podle § 64 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
  4. další významné skutečnosti, například u pohledávek členění podle jednotlivých dlužníků nebo u cenných papírů cenné papíry v umořovacím řízení,
  5. členění dluhů podle jednotlivých věřitelů,
  6. členění na českou a cizí měnu v případech stanovených v § 4 odst. 12 ZoÚ,
  7. členění pro účely přenosu účetních záznamů do centrálního systému účetních informací státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech1) a podle jiných právních předpisů2),
  8. členění pro účely sestavení přílohy podle § 45 vyhlášky č. 410/2009 Sb. a podle závazného vzoru uvedeného v příloze č. 5 k vyhlášce,
  9. členění rozpočtových příjmů a výdajů v souladu s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů,
  10. oddělené sledování nákladů, výnosů a výsledků hospodaření za hlavní a hospodářskou činnost,
  11. členění pro daňové účely, tzn. pro transformaci účetního výsledku hospodaření před zdaněním na daňový základ vymezený zákonem o daních z příjmů, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů a zdaňované příjmy, pro potřeby daně z přidané hodnoty, spotřebních daní, apod.,
  12. členění pro potřeby zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění,
  13. členění z hlediska potřeb finančního řízení účetní jednotky,
  14. členění podle požadavků externích uživatelů údajů z účetnictví na základě jiného právního předpisu.

………………………….

1) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů.

2) Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad regionů soudržnosti.

2.3.4 Knihy podrozvahových účtů

V knihách podrozvahových účtů se uvádějí účetní zápisy, které se neprovádějí v účetních knihách, tzn. v denících a v hlavní knize. V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, a to jak v průběhu účetního období, tak ke konci rozvahového dne.

Zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádí na stranu MÁ DÁTI nebo na stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na příslušný (související) účet v hlavní knize, a to v souladu s ustanovením bodu 6.2. Českého účetního standardu č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech. Zápisy na účtu 999 se provádí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak.

Zjistí-li účetní jednotka, že nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů a tato skutečnost zakládá povinnost provedení zápisu v hlavní knize, provádí se zápis v knize podrozvahových účtů a zápis v hlavní knize ve stejný okamžik (například jsou již splněny všechny podmínky pro účtování o pohledávce, a proto zanikají podmínky pro účtování o podmíněné pohledávce). Okamžik zápisů v těchto knihách je také stejný, pokud zanikl důvod pro zachycení určité skutečnosti v hlavní knize, a z toho důvodu je účtováno o snížení určité položky aktiva nebo pasiva, a zároveň byly splněny podmínky pro zápis v knize podrozvahových účtů (například uplynutím času došlo k promlčení pohledávky, avšak je zde předpoklad úhrady dluhu ručitelem nebo jsou splněny podmínky pro upuštění od vymáhání pohledávky podle jiného právního předpisu a zároveň účetní jednotka již nemá povinnost vykazovat pohledávku v rozvaze, avšak má povinnost tuto pohledávku nadále sledovat).

2.3.4.1.

Ustanovení § 47 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vymezují uspořádání, označování a obsahové vymezení podrozvahových účtů, které jsou předmětem vykazování v části účetní závěrky, tzn. v příloze č. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Příloha č. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky obsahuje účtovou třídu 9 – Podrozvahové účty, která je dále členěna na níže uvedené účtové skupiny, které jsou dále členěny jednotlivými podrozvahovými účty viz dále uvedené.

Účtová skupina 90 – Majetek účetní jednotky

901 – Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek

902 – Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek

905 – Vyřazené pohledávky

906 – Vyřazené závazky

909 – Ostatní majetek

Účtová skupina 91 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů a krátkodobé podmíněné závazky z transferů

911 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů

912 – Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů

913 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů

914 – Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů

915 – Ostatní krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů

916 – Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů

Účtová skupina 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou

921 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou

922 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou

923 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce

924 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce

925 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

926 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou z jiných důvodů

Účtová skupina 93 a 94 - Další podmíněné pohledávky

931 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku

932 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze smluv o prodeji dlouhodobého majetku

933 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv

934 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z jiných smluv

939 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní

941 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze sdílených daní

942 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům

943 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze vztahu k jiným zdrojům

944 – Krátkodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění

945 – Dlouhodobé podmíněné úhrady pohledávek z přijatých zajištění

947 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

948 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

Účtová skupina 95 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů a dlouhodobé podmíněné závazky z transferů

951 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů

952 – Dlouhodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů

953 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů

954 – Dlouhodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů

955 – Ostatní dlouhodobé podmíněné pohledávky z transferů

956 – Ostatní dlouhodobé podmíněné závazky z transferů

Účtová skupina 96 – Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku

961 – Krátkodobé podmíněné závazky z operativního leasingu

962 – Dlouhodobé podmíněné závazky z operativního leasingu

963 – Krátkodobé podmíněné závazky z finančního leasingu

964 – Dlouhodobé podmíněné závazky z finančního leasingu

965 – Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce

966 – Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce

967 – Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

968 – Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku nebo jeho převzetí z jiných důvodů

Účtová skupina 97 a 98 – Další podmíněné závazky

971 – Krátkodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku

972 – Dlouhodobé podmíněné závazky ze smluv o pořízení dlouhodobého majetku

973 – Krátkodobé podmíněné závazky z jiných smluv

974 – Dlouhodobé podmíněné závazky z jiných smluv

975 – Krátkodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu

976 – Dlouhodobé podmíněné závazky z přijatého kolaterálu

978 – Krátkodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní

979 – Dlouhodobé podmíněné závazky vyplývající z právních předpisů a další činnosti moci zákonodárné, výkonné nebo soudní

981 – Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových

982 – Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí jednorázových

983 – Krátkodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

984 – Dlouhodobé podmíněné závazky z poskytnutých garancí ostatních

985 – Krátkodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

986 – Dlouhodobé podmíněné závazky ze soudních sporů, správních řízení a jiných řízení

Účtová skupina 99 – Ostatní podmíněná aktiva a ostatní podmíněná pasiva a vyrovnávací účty

991 – Ostatní krátkodobá podmíněná aktiva

992 – Ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva

993 – Ostatní krátkodobá podmíněná pasiva

994 – Ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva

999 – Vyrovnávací účet k podrozvahovým účtům

V knihách podrozvahových účtů se účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, a to jak v průběhu účetního období, tak ke konci rozvahového dne.

V knihách podrozvahových účtů se na podrozvahových účtech v účtových skupinách 90 až 99 v souladu s ustanoveními § 47 až 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb. účtuje o významných skutečnostech, jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace účetní jednotky a jejích ekonomických zdrojů, které lze využít, nebo jejichž zachycení a zobrazení v účetní závěrce podává jejímu uživateli informaci využitelnou pro jeho rozhodování nebo úsudek.

Zápisy v knize podrozvahových účtů se uskutečňují tak, že se provádějí na stranu MÁ DÁTI nebo na stranu DAL podrozvahového účtu, která je stejná jako při předcházejícím nebo následujícím zápisu na příslušný (související) účet v hlavní knize. Zápisy na účtu 999 se provádí tak, že strana MÁ DÁTI zajišťuje podvojný zápis na straně DAL jiného podrozvahového účtu, a naopak.

Zjistí-li účetní jednotka, že nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů a tato skutečnost zakládá povinnost provedení zápisu v hlavní knize, provádí se zápis v knize podrozvahových účtů a zápis v hlavní knize ve stejný okamžik (například jsou již splněny všechny podmínky pro účtování o pohledávce, a proto zanikají podmínky pro účtování o podmíněné pohledávce). Okamžik zápisů v těchto knihách je také stejný, pokud zanikl důvod pro zachycení určité skutečnosti v hlavní knize, a z toho důvodu je účtováno o snížení určité položky aktiva nebo pasiva, a zároveň byly splněny podmínky pro zápis v knize podrozvahových účtů (například uplynutím času došlo k promlčení pohledávky, avšak je zde předpoklad úhrady dluhu ručitelem nebo jsou splněny podmínky pro upuštění od vymáhání pohledávky podle jiného právního předpisu a zároveň účetní jednotka již nemá povinnost vykazovat pohledávku v rozvaze, avšak má povinnost tuto pohledávku nadále sledovat).

Součet obratů na straně MÁ DÁTI a součet obratů na straně DAL podrozvahových účtů se musí rovnat.

Není-li dále stanoveno jinak, za krátkodobé se pro účely této vyhlášky považují takové podmíněné pohledávky a podmíněné závazky, u nichž účetní jednotka předpokládá, že splnění všech podmínek pro provedení účetního zápisu v hlavní knize nastane v období do jednoho roku včetně, ostatní podmíněné pohledávky a podmíněné závazky se považují za dlouhodobé.

Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.

Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek krátkodobosti v souladu s § 48 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši dluhů a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek dlouhodobosti v souladu s § 48 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za 3 následující účetní období.

V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.

Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.

Níže uvedený přehled v prvním sloupci obsahuje odkaz na příslušný paragraf vyhlášky č. 410/ 2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v druhém sloupci jsou uvedeny jednotlivé účtové skupiny a podrozvahové účty, včetně číselného označení a názvů účtových skupin a podrozvahových účtů účtové třídy 9 – Podrozvahové účty. Třetí sloupec uvedeného přehledu obsahuje u jednotlivého podrozvahového účtu označení a obsahové vymezení položky podrozvahové knihy.

Účtová třída 9 – Podrozvahové účty

   Číslo a název účtové skupiny,číslo a název podrozvahového účtu Označení a obsahové vymezení položky(podrozvahového účtu)vykazované v příloze účetní závěrky 
§ 49 90 – Majetek účetní jednotky    
   901 – Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek  Položka „P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek” obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek.  
   902 – Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek  Položka „P.I.2. Jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek” obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce „A.II.6. Drobný dlouhodobý hmotný majetek.  
   905 – Vyřazené pohledávky  Položka P.I.3. Vyřazené pohledávky” obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou; dále obsahuje pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování.  
   906 – Vyřazené závazky  Položka P.I.4. Vyřazené závazky” obsahuje povinnosti k peněžitému plnění v případě, že již zanikl nárok věřitele na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že účetní jednotka svoji povinnost zcela anebo zčásti splní; dále obsahuje závazky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování.  
   909 – Ostatní majetek;  Položka „P.I.5. Ostatní majetek” obsahuje majetek, který má účetní jednotka ve vlastnictví nebo jí přísluší hospodaření k tomuto majetku, který je předmětem účetnictví, ale není vykazován v rozvaze a není uveden na jiných podrozvahových účtech. Dále u zřizovatele obsahuje majetek, který zřizovatel předal příspěvkové organizaci k hospodaření podle jiného právního předpisu1), pokud tento majetek zřizovatel nevykazuje v rozvaze.  
§ 50 91 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů a krátkodobé podmíněné závazky z transferů    
   911 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů  Položka P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů obsahuje v případě organizačních složek státu krátkodobé předpokládané pohledávky zejména za Evropskou unií z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu.  
   912 – Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů  Položka P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů obsahuje v případě organizačních složek státu krátkodobé předpokládané závazky zejména vůči Evropské unii z titulu předfinancování dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů poskytovaných zejména z rozpočtu Evropské unie těmito organizačními složkami státu.  
   913 – Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů  Položka P.II.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to za subjekty se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných pohledávek vykazovaných v položce P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů.  
   914 – Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů  Položka P.II.4. Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů obsahuje krátkodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů, a to vůči subjektům se sídlem v zahraničí, s výjimkou podmíněných závazků vykazovaných v položce P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů.  
   915 – Ostatní krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů  Položka P.II.5. Ostatní krátkodobé podmíněné pohledávky z transferů obsahuje krátkodobé předpokládané pohledávky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách P.II.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z předfinancování transferů” a „P.II.3. Krátkodobé podmíněné pohledávky ze zahraničních transferů.  
   916 – Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů  Položka P.II.6. Ostatní krátkodobé podmíněné závazky z transferů obsahuje krátkodobé předpokládané závazky z titulu dotací, grantů, příspěvků, subvencí, dávek, nenávratných finančních výpomocí, podpor či peněžních darů neuvedené v položkách P.II.2. Krátkodobé podmíněné závazky z předfinancování transferů” a „P.II.4. Krátkodobé podmíněné závazky ze zahraničních transferů.  
§ 51 92 – Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou    
   921 – Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou  Položka „P.III.1. Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou” obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce.  
   922 – Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou  Položka „P.III.2. Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu úplatného užívání majetku jinou osobou” obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky úplatně užívaného jinou osobou, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce.