U památkově hodnotné povrchové úpravy venkovních komunikací je nutnédbát o důsledné zachování autentického způsobu jejího provedení a členění ploch.
Při obnově venkovních komunikací je klíčový způsob kladení dlažebních kamenů a vyplnění spár, provedení obrub jednotlivých ploch či zachování původních vzorů chodníkové mozaiky.
Pískové nebo štěrkové lože by nemělo být nahrazováno betonem (nejen vzhledem k přílišstrohému, geometricky přesnému charakteru takto vydlážděné plochy, ale také kvůli její neprodyšnosti a nesnadnosti opravy, při níž rozebrání dlažby ohrožuje i jednotlivé dlažební prvky). Pokud byl v minulosti použit odlišný materiál například pro vydláždění podloubí, plochy mezi pilíři a chodníkempřed…