Ochrana vlastnického práva

3.2.2

Ochrana vlastnického práva

JUDr. Pavla Schödelbauerová

Vlastnictví je jedním ze základních věcných práv. Ačkoli i nadále zůstává katalog věcných práv uzavřený (numerus clausus), dochází k rozšíření věcných práv a nadále je systematika věcných práv následující:

• obecná ustanovení,

• držba,

• vlastnictví (povaha vlastnického práva a jeho rozsah, nabytí vlastnického práva),

• spoluvlastnictví (obecně, bytové spoluvlastnictví, přídatné spoluvlastnictví),

• věcná práva k věcem cizím (právo stavby, věcná břemena, zástavní právo, zadržovací právo),

• správa cizího majetku,

• dědické právo.

Naprosto zásadní novinkou je mnohem širší vymezení věci, podle § 489 NOZ věcí je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Vlastnictví zahrnuje vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné.

Např. vůči zásahům třetích osob, je chráněn i věřitel pohledávky (jako nehmotná věc je v jeho vlastnictví). Proto může podat vlastnickou žalobu.

Právo může být předmětem vlastnického práva, jen pokud to jeho povaha připouští a ze zákona neplyne něco jiného (např. právo stavby).

Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby vyloučit.

Pro účely této publikace se budeme zabývat nemovitými věci.

Nemovitými věcmi (NOZ nepoužívá pojem nemovitost) podle § 498 NOZ jsou:

• pozemky,

• podzemní stavby se samostatným účelovým určením (např. metro nebo vinný sklep) a věcná práva k nim,

• práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (typicky právo stavby prohlášené za nemovitou věc v § 1242 NOZ),

• věci, které nelze přenést z místa na místo bez porušení jejich podstaty a o kterých zvláštní právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku (např. komunikace).

Podle § 506 NOZ jsou součástí pozemku stavby a jiná zařízení zřízená na pozemku, s výjimkou staveb dočasných. Tato změna se týká:

• staveb vzniklých od 1. 1. 2014,

• staveb existujících k 1. 1. 2014, jsou-li vlastnictvím vlastníka pozemku (§ 3054 NOZ).

Od 1. 1. 2014 není stavba samostatnou věcí a nebude ani předmětem samostatné evidence v katastru nemovitostí (bude evidována jen jako součást pozemku). Pokud stavba považovaná podle starého občanského zákoníku za samostatnou věc má k 1. 1. 2014 vlastníka odlišného od vlastníka pozemku, zůstává podle § 3055 NOZ tato stavba nadále samostatnou věcí nemovitou a bude takto evidována i v katastru nemovitostí.

NOZ upravuje také bytové spoluvlastnictví, definuje jednotku a tuto v § 1159 NOZ prohlašuje za věc nemovitou. Jednotka podle § 1159 NOZ přitom zahrnuje:

• byt jako prostorově oddělenou část domu,

• podíl na společných částech nemovité věci (zahrnuje podíl na pozemku popř. na právu stavby a podíl na budově), a to vzájemně spojené a neoddělitelné.

Omezení vlastnického práva je daleko podrobnější, než tomu bylo dosud, a řeší řadu situací zejména v oblasti sousedských práv.

Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit; zejména platí následující:

• Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat.

• Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

• Ocitne-li se na pozemku cizí movitá věc, vydá ji vlastník pozemku bez zbytečného odkladu jejímu vlastníku, popřípadě tomu, kdo ji měl u sebe; jinak mu umožní vstoupit na svůj pozemek a věc si vyhledat a odnést.

• Stejně tak může vlastník stíhat na cizím pozemku chované zvíře nebo roj včel; vletí-li však roj včel do cizího obsazeného úlu, nabývá vlastník úlu vlastnické právo k roji, aniž je povinen k náhradě.

• Způsobí-li věc, zvíře, roj včel nebo výkon práva stíhat zvíře na pozemku škodu, má vlastník pozemku právo na její náhradu.

• Způsobila-li movitá věc na cizím pozemku škodu, může ji vlastník pozemku zadržet, dokud neobdrží jinou jistotu nebo náhradu škody.

Současně však je uzákoněno, že pokud jsou imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused…