dnes je 18.6.2019
Input:

Obecně prospěšná společnost - základní pojmy

10.1.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.12.1
Obecně prospěšná společnost – základní pojmy

Ing. Miroslav Brabec

Pojem a rozsah činnosti

Obecně prospěšná společnost (dále jen o. p. s.) je právnickou osobou, která by měla poskytovat obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek [ § 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů].

Co jsou „obecně prospěšné služby”, výše uvedený zákon nijak nedefinuje, lze je pouze z tohoto pojmu odvodit – jedná se o služby, které směřují k dosažení obecného prospěchu např. na poli humanitárním, kulturním, ekologickém, sportu, vědy, vzdělávání, zdravotnictví apod. Stejné podmínky, za nichž poskytuje o. p. s. svoje služby, musejí být veřejně dostupné a měly by být také obsaženy již v zakládací smlouvě, popř. v zakládací listině.

O. p. s. je tzv. nestátní neziskovou organizací, proto není možné, aby svůj případný zisk rozdělovala mezi jiné osoby, musí jej vždy použít na svoji hlavní činnost [ § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 248/1995 Sb. ].

Založení o. p. s.

Popisovat v současné době založení o. p. s. je v podstatě již zbytečné. Je to dáno tím, že dne 1. 1. 2014 nabyla na účinnosti novela zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „NOZ”), která ve svých závěrečných zrušovacích ustanoveních (bod 163) zákon č. 248/1995 Sb. zrušila a tím vznik nových o. p. s. po výše uvedeném datu zcela zastavila. O. p. s. vzniklé před tímto datem ale mohou díky § 3050 NOZ pokračovat ve své dosavadní činnosti a v tom případě pro ně ustanovení zákona č. 248/1995 Sb. platí i nadále. Výše zmíněný § 3050 NOZ umožňuje, aby o. p. s. – pokud jí např. již nevyhovuje řídit svoji činnost podle neplatného zákona – změnila svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond.

Z výše uvedených důvodů tedy nemá prakticky smysl vysvětlovat způsob založení o. p. s. tak, jak jej popisuje § 5 zákona č. 248/1995 Sb. – zápis do rejstříku obecně prospěšných společností u rejstříkového soudu.

Základní dokumenty o. p. s.

Zákon č. 248/1995 Sb. nepožaduje existenci statutu, jako je tomu např. u nadací, (ale jeho vytvoření nezakazuje, naopak, v § 13 odst. 4 zákona č. 248/1995 Sb. je uvedeno, že správní rada může tento statut vydat), což znamená, že všechna základní pravidla fungování by měla být obsažena již v zakládací smlouvě (je-li více zakladatelů), nebo v zakládací listině (je-li jenom jeden zakladatel). Povinné náležitosti těchto dvou dokumentů jsou uvedeny v § 4 zákona č. 248/1995 Sb. Je jich poměrně dost, ale na tomto místě je třeba zmínit dvě z nich, o kterých byla již v tomto článku zmínka – druh obecně prospěšných služeb a podmínky poskytování jednotlivých druhů obecně prospěšných služeb.

Orgány o. p. s.

Statutárním orgánem o. p. s. není správní rada (i když dříve tomu tak bylo), nýbrž ředitel o. p. s., který činnost o. p. s. řídí a jedná jejím jménem. Je jmenován a odvoláván správní radou, z čehož zákonitě vyplývá, že nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady, může se ale zúčastňovat jednání těchto orgánů s tzv. hlasem poradním. Výkon funkce ředitele o. p. s. musí být založen smlouvou s touto organizací, přičemž zákon č. 248/1995 Sb. nestanovuje, o jaký typ smlouvy by mělo jít. Způsob stanovení odměny pro ředitele by měl být v souladu s § 4 odst. 2 písm. j) zákona č. 248/1995 Sb. uveden již v zakladatelské smlouvě nebo v zakladatelské listině. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2989/2016, ze dne 13. 9. 2017, je naplněním obsahu slova „způsob” i to, že o odměně ředitele rozhodne správní rada společnosti.

V této souvislosti vzniká ještě mnoho nejasností v těch případech, kdy je o. p. s. povinna podle § 19