13.3.1
Novela zákona o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech v roce 2023
JUDr. Pavla Bejčková, Ph.D.
Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 73/2012 Sb.") upravuje nakládání s dvěma typy látek – s látkami, které poškozují ozonovou vrstvu (tzv. regulované látky) a s fluorovanými skleníkovými plyny (tzv. F-plyny).
Zákon č. 73/2012 Sb. ve velké míře navazuje na nařízení Evropské unie, která tuto oblast regulují. Jedná se zejména o tato nařízení:
-
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.
-
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006.
Nařízení Evropské unie jsou přímo použitelná a povinnosti dotčeným subjektům z nich vyplývají přímo. Zákon č. 73/2012 Sb. upravuje jen určité aspekty nakládání s regulovanými látkami a F-plyny, které nejsou na úrovni nařízení stanoveny (sankce a další).
Od 23. března 2023 je v účinnosti velká novela zákona č. 73/2012 Sb. provedená zákonem č. 60/2023 Sb.
NahoruHlavní změny v zákoně
1. Prodloužení lhůty pro předání držených regulovaných látek ke zneškodnění (§ 3)
V současné době je počet regulovaných látek, které je možné stále používat (případně zařízení v provozu, která využívají regulované látky), velmi nízký a neustále se snižuje. Pro regulované látky totiž platí již od 1. ledna 2010 kompletní zákaz uvádění na trh, výroby a užívání. Pro subjekty povinné k předávání látek ke zneškodnění i pro osobu certifikovanou ke zneškodňování těchto látek bylo proto obtížné v zákonné lhůtě 9 měsíců shromáždit takové množství regulovaných látek, aby jejich zneškodnění bylo ekonomicky výhodné. Z toho důvodu se zákonná lhůta, ve které musí být regulované látky předány ke zneškodnění, případně musí být zneškodněny, prodlužuje na 12 měsíců.
2. Povolení k provádění činnosti spočívající ve zneškodňování a regenerace F-plynů (§ 10a)
Nakládání s F-plyny (na rozdíl od regulovaných látek) bylo sice dosud obecně povoleno, ale s ohledem na jejich vliv na zesilování skleníkového efektu je nutné určitým způsobem omezit nakládání s nimi. Zavádí se proto regulace zneškodňování a regenerace F-plynů v podobě povolení pro provádění těchto činností, které bude vydáváno Ministerstvem životního prostředí. Nově tak pouze osoba, která k tomu má povolení ministerstva, může vykonávat zneškodňování fluorovaných skleníkových plynů nebo regeneraci fluorovaných skleníkových plynů.
Je třeba zdůraznit, že povolením je regulována činnost spočívající ve zneškodňování a regeneraci F-plynů. Není stanovena povinnost předání ke zneškodňování, jako je tomu v případě regulovaných látek.
Subjekty regenerující F-plyny budou nově povinny podávat zprávy Ministerstvu životního prostředí podle § 11, pokud v kalendářním roce zregenerují více než 100 tun ekvivalentu CO2.
3. Zákaz nakládání s nádobami na jedno použití pro F-plyny (§ 4a)
Od roku 2007 je zakázáno uvádět v Evropské unii na trh fluorované skleníkové plyny v nádobách na jednorázové použití. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech obsahuje definici uvádění na trh, podle které se tím rozumí "první dodání či poskytnutí jiné straně v Unii...". To znamená, že je zakázáno, aby byly na trh v Evropské unie uváděny jednorázové láhve z třetích zemí. Jejich pohyb na v rámci trhu uvnitř Evropské unie trhu nicméně nařízením č. 517/2014 zakázán nebyl, aby bylo možné doprodat zásoby. Nejzazším datem užití takových lahví byl 4. červenec 2017.
V důsledku postupného zavádění omezování spotřeby F-plynů v nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006, dochází v posledních letech ke zvyšování cen znovunaplnitelných lahví a zvyšování cen chladiv obecně. Současně narůstá i nelegální obchod s chladivy. Vzhledem k tomu, že nádoby na jednorázové použití pro F-plyny mají nižší pořizovací cenu než povolené znovunaplnitelné lahve, dochází v ČR přes zákaz jejich uvádění na trh k nárůstu nakládání s nimi. Důvodem byla absence regulace skladování a dalšího prodeje chladiv dovezených ze třetích zemí mimo systém kvót. Dosavadní úprava byla postavena pouze na zákazu uvedení na trh. Vzhledem k tomu, že k uvedení F-plynů na trh v EU obvykle dochází na území jiného státu, než je ČR, nebylo možné další prodej jednorázových lahví v ČR omezit a sankcionovat.
Z uvedených důvodů bylo do zákona č. 73/2012 Sb. doplněno nové ustanovení § 4a, kterým se zakazuje použití, prodej, bezplatný převod, směna nebo uskladnění nádob na jedno použití pro fluorované skleníkové plyny používané při údržbě nebo servisu chladicích a klimatizačních zařízení nebo tepelných čerpadel, systémů požární ochrany nebo spínacích zařízení nebo pro použití jako rozpouštědla.
4. Požadavek na informace uváděné v celním prohlášení dovozce F-plynů (§ 7)
Celní orgány ČR mohou na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech, kontrolovat kvóty dovozu F-plynů přidělené osobám Evropskou komisí. Kontrola probíhá na základě informací, které jsou evidovány v tzv. Rejstříku kvót pro uvádění částečně fluorovaných uhlovodíků na trh, který je zřízen a spravován Evropskou komisí (tzv. F-gas Portal & HFC licensing s F-gas Portal & HFC licensing systém (dostupný na: https://climate.ec.europa.eu/eu-action/fluorinated-greenhouse-gases/f-gas-portal-hfc-licensing-system-quota-allocation-authorisation-and-reporting_en ).
Dosud však nebylo možné, aby celní orgány kontroly přidělených kvót efektivně prováděly, protože neexistovala žádná zákonná povinnost uvádět při dovážení fluorovaných skleníkových plynů množství ekvivalentu CO2 do celního prohlášení.
Dále nemohly celní orgány efektivně kontrolovat plnění čl. 15 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 , který umožňuje výjimku pro povinnost mít přidělenou kvótu v případě dovozu F-plynů do množství 100 tun ekvivalentu CO2 ročně. Celní orgány nebyly schopny kontrolovat, zda nedošlo k překročení této hranice.
V § 7 odst. 2 se proto zavádí povinnost dovozce F-plynů nebo výrobků nebo zařízení, které obsahují F-plyny, uvádět v příslušné kolonce celního prohlášení množství plynu v tunách ekvivalentu CO2. Tímto způsobem se umožní celním úřadům kontrolovat, zda jsou dodržovány přidělené kvóty na dovoz F-plynů, jaká část kvóty je již vyčerpána apod.
Současně byla v § 7 odst. 3 doplněna nová povinnost předkládat příslušným orgánům na vyžádání doklady k výrobkům nebo zařízením, které obsahují F-plyny. Stejná povinnost je již stanovena obdobným subjektům v případě regulovaných látek v § 5 odst. 2. Důvodem je sjednocování přístupu k regulovaným látkám a F-plynům.
5. Změna způsobu vydávání certifikátů nutných pro nakládání s regulovanými látkami a F-plyny (§ 8, 8a)
Určité činnosti spočívající v nakládání s F-plyny a regulovanými látka mohou vykonávat pouze osoby, které jsou certifikovány. Dle dosavadní právní úpravy prováděly tzv. hodnotící subjekty zkoušky odborné způsobilosti ve specifických oblastech nakládání s F-plyny a regulovanými látkami. Tzv. certifikační subjekt (Ministerstvo životního prostředí) pak fyzickým a právnickým osobám, které složily zkoušky odborné způsobilosti vydal certifikáty pro činnosti spočívají v nakládání s regulovanými látkami a F-plyny. V rámci novely se činnost certifikačního subjektu (vydávání certifikátů) spojila s činností hodnotícího subjektu. Tuto úpravu umožňuje čl. 8 nařízení Komise (EU) č. 2015/2067 , podle kterého "za hodnotící orgán může být rovněž považován certifikační orgán". Členský stát má tedy na výběr, jakým způsobem proces certifikace nastaví. Certifikáty proto již nadále bude vydávat primárně tzv. hodnotící a certifikační subjekt.
Zároveň jsou nově stanoveny podmínky pro výkon činnosti hodnotícího a certifikačního subjektu. Výkon této činnosti lze provádět pouze na základě platného povolení vydaného Ministerstvem životního prostředí. Dále jsou stanoveny…
