dnes je 5.10.2024

Input:

Nález 96/1999 SbNU, sv.15, K poučovací povinnosti soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 15, nález č. 96

I. ÚS 138/98

K poučovací povinnosti soudu

Hranice poučovací povinnosti obecných soudů jsou ústavně dány čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a též zásadou rovnosti účastníků řízení, a to bez ohledu na to, o jaké řízení jde či jaká věc má být projednávána. Podle § 5 občanského soudního řádu mají být přiměřené situaci a brát v úvahu všechny okolnosti případu. Nelze dát průchod pozitivistickému přístupu obecných soudů ve věcech nalézání práva tam, kde by šel na podstatu práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to v tom smyslu, že by je eliminoval. Restituční zákony mají postavení speciálních zákonů a je třeba brát zvláštní ohled na jejich aplikaci.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 7. července 1999 sp. zn. I. ÚS 138/98 ve věci ústavní stížnosti MUDr. D. Ž. proti rozsudkům Obvodního soudu pro Prahu 1 z 28. 12. 1994 sp. zn. 9 C 249/92, Městského soudu v Praze z 26. 9. 1995 sp. zn. 16 Co 212/95 a Nejvyššího soudu z 29. 4. 1997 sp. zn. 2 Cdon 14/96 o vyplacení finanční náhrady za nemovitost.

I. Výrok

Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 28. 12. 1994 sp. zn. 9 C 249/92, Městského soudu v Praze ze dne 26. 9. 1995 sp. zn. Co 212/95 a Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 4. 1997 č. j. 2 Cdon 14/96-115 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatel požádal Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky o vyplacení finanční náhrady podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, neboť jeho otec vlastnil nemovitost ve S. O., která mu byla v roce 1959 odňata podle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru. Na základě své žádosti obdržel od žalovaného vyplacenou náhradu, avšak ta podle jeho názoru neodpovídala skutečné hodnotě nemovitosti. Dal si proto vypracovat znalecký posudek, který skutečně stanovil cenu vyšší, a proto požádal soud, aby mu byl doplacen rozdíl.

Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky namítlo nedostatek pravomoci soudu, navrhlo zastavení řízení a uvedlo, že podle zákona č. 403/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poskytuje Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky peněžní náhradu v případech stanovených zákonem. Výši peněžní náhrady stanoví ministerstvo způsobem upraveným v § 14 mak a § 19a odst. 1 tohoto zákona mak. S ohledem na ustanovení § 7 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pak není dána pravomoc soudu rozhodovat o výši této náhrady, neboť z uvedených ustanovení zákona č. 403/1990 Sb. jednoznačně plyne, že rozhodování o poskytování peněžní náhrady za nemovitost nepatří do pravomoci soudu, ale jiného orgánu, a to Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky.

Na základě zjištěných skutečností dospěl Obvodní soud pro Prahu 1 k závěru, že Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky nepostupovalo správně při stanovení výše ceny nemovitosti, za niž mělo

Nahrávám...
Nahrávám...