dnes je 7.7.2022

Input:

Nález 78/1997 SbNU, sv. 8, K možným hmotněprávním účinkům rozhodnutí o obnově správního řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 8, nález č. 78

IV. ÚS 366/96

K možným hmotněprávním účinkům rozhodnutí o obnově správního řízení

Rozhodnutí správního orgánu o zamítnutí návrhu na obnovu správního řízení (§ 62 a násl. zákona č. 71/1967 Sb.) není nutně rozhodnutím procesní povahy, a proto není vyloučeno jeho přezkoumání soudem v řízení podle ustanovení § 244 a násl. občanského soudního řádu.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 13. června 1997 sp. zn. IV. ÚS 366/96 ve věci ústavní stížnosti 1) ing. K.H., 2) V.H., 3) ing. P.H., 4) V.H., 5) K.H. proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 29. 10. 1996 sp. zn. 7 A 92/96 o zastavení řízení.

I. Výrok

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 10. 1996 čj. 7 A 92/96-16 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze, jímž řízení bylo podle ustanovení § 250d odst. 3 o.s.ř. zastaveno, stěžovatelé uvádějí, že tímto rozhodnutím byl porušen článek 10 Ústavy ČR, článek 36, článek 38 a článek 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i článek 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), a článek 1 Dodatkového protokolu Úmluvy, neboť věc nebyla řádně projednána a stěžovatelům byla znemožněna účinná právní obrana jejich nároků. Z uvedených důvodů stěžovatelé proto navrhují zrušení napadeného rozhodnutí.

Vrchní soud v Praze ve vyjádření předsedkyně senátu ze dne 17. 4. 1997 mimo jiné uvedl, že správní soudnictví je postaveno na tom, že žalobu lze podat proti rozhodnutí ve věci samé, a to proti rozhodnutí orgánu, který rozhodl v posledním stupni. Rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, je rozhodnutím pouhé procesní povahy, o čemž svědčí také to, že v tomto stadiu řízení správní orgán nezkoumá meritorní pravomocné rozhodnutí, ale zabývá se pouze tím, zda důvod uplatněný v návrh u na povolení obnovy řízení je důvodem, aby ve věci pravomocně skončené bylo jednáno znovu. Pokud by byl připuštěn přezkum rozhodnutí správních úřadů o nepovolení obnovy řízení a takováto rozhodnutí správních úřadů byla soudem rušena podle ustanovení § 250j odst. 2 o.s.ř., byla by v praxi vzhledem ke znění ustanovení § 250j odst. 3 o.s.ř. (vázanost správního orgánu právním názorem soudu) navozena situace, kdy by soud takovýmto rozhodnutím vlastně nahrazoval rozhodovací činnost správních úřadů, které jediné jsou podle zákonné úpravy vyplývající z ustanovení § 62 správního řádu oprávněny rozhodovat o povolení či nepovolení obnovy správního řízení. Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze navrhuje, aby soudce zpravodaj ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako zjevně neopodstatněnou odmítl, jak se také stalo ve věci obdobného charakteru sp. zn. IV. ÚS 242/96.

Ministerstvo zemědělství ČR, Ústřední pozemkový úřad uvedlo ve svém vyjádření ze dne 5. 5. 1997, že vrchní soud řízení musel zastavit, protože žaloba směřovala proti rozhodnutí procesní povahy, které nemůže být předmětem přezkoumávání soudem. Z uvedených důvodů navrhlo proto zamítnutí ústavní stížnosti.

Vedlejší

Nahrávám...
Nahrávám...