dnes je 18.8.2022

Input:

Nález 75/2002 SbNU, sv. 26, K zákazu retroaktivity právních norem

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 75

III. ÚS 611/01

K zákazu retroaktivity právních norem

K základním principům vymezujícím kategorii právního státu, kterým je i Česká republika (srov. čl. 1 Ústavy České republiky), patří princip ochrany důvěry občanů v právo a s tím související princip zákazu zpětné účinnosti (retroaktivity) právních norem. Přestože zákaz retroaktivity právních norem je v čl. 40 odst. 6 Listiny základních práv a svobod výslovně upraven jen pro oblast trestního práva (podle uvedeného ustanovení trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, a pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější), je nutno z čl. 1 Ústavy České republiky dovodit působení tohoto zákazu i pro další odvětví práva (srov. nález Ústavního soudu ze dne 4. 2. 1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96, publikovaný pod č. 63/1997 Sb. a uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 7, nález č. 13). Akcent kladený na zákaz zpětné účinnosti právních norem jako na jeden ze základních prvků právního státu pramení z požadavku právní jistoty. Zákaz retroaktivity spočívá v tom, že podle současné právní normy zásadně není možné posoudit lidské chování, právní skutečnosti či právní vztahy, jež se uskutečnily dříve, než právní norma nabyla účinnosti. Zákaz zpětné účinnosti právních norem vychází z principu, podle něhož každý musí mít možnost vědět, které jednání je zakázané, aby mohl být za porušení zákazu volán k odpovědnosti. Tento zákaz souvisí i s funkcí právních norem, které svým adresátům ukládají, jak se mají chovat po jejich účinnosti, a proto zásadně platí jen do budoucna.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 13. června 2002 sp. zn. III. ÚS 611/01 ve věci ústavní stížnosti R., spol. s r. o., proti rozsudku Městského soudu v Praze z 29. 6. 2001 sp. zn. 28 Ca 326/99, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru výstavby, z 15. 9. 1999 č. j. MHMP-64842/1999/VYS/Mk, kterým bylo zamítnuto stěžovatelčino odvolání a potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby Obvodního úřadu městské části Praha 5 z 6. 8. 1999 č. j. Výst. Ob. Sankce 478/99-SM-R, jímž byla stěžovatelce uložena pokuta za provedení změny stavby bez stavebního povolení.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 28 Ca 326/99-28 ze dne 29. 6. 2001 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka podala dne 18. 10. 2001 ústavní stížnost podáním, které bylo doručeno Ústavnímu soudu dne 19. 10. 2001. Směřovala ji proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 28 Ca 326/99-28 ze dne 29. 6. 2001, jímž byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, odboru výstavby, č. j. MHMP-64842/1999/VYS/Mk ze dne 15. 9. 1999. Rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy, odboru výstavby, bylo zamítnuto stěžovatelčino odvolání a potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby Obvodního úřadu městské části Praha 5 č. j. Výst. Ob. Sankce 478/99-SM-R ze dne 6. 8. 1999, jímž správní orgán prvního stupně jako příslušný stavební úřad uložil stěžovatelce pokutu ve výši 210 000 Kč za správní delikt podle § 106 odst. 2 písm. a) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

Nahrávám...
Nahrávám...