dnes je 9.8.2022

Input:

Nález 72/2002 SbNU, sv. 26, K placení soudního poplatku ve správním soudnictví

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 26, nález č. 72

II. ÚS 118/02

K placení soudního poplatku ve správním soudnictví

Poplatková povinnost z žaloby proti rozhodnutí správního orgánu vznikla žalobci zároveň s podáním žaloby [§ 2 odst. 1 písm. a), § 4 písm. a) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů]. Pokud žalobce ani věc sama nejsou od soudního poplatku osvobozeni, je tedy zřejmé, že zaplacení soudního poplatku je úkonem, který má za povinnost vykonat žalobce osobně. Jak vyplývá z § 49 odst. 1 věty druhé občanského soudního řádu, má-li účastník řízení něco vykonat, doručuje se písemnost nejen jeho zástupci, ale i účastníku, což lze vyložit pouze tak, že výše uvedená povinnost se vztahuje i na výzvu k zaplacení soudního poplatku. Výzvu bylo tedy nutno doručit nejen právnímu zástupci účastníka, ale i účastníku samému. Obecný soud proto pochybil, pokud zaslal výzvu k zaplacení soudního poplatku pouze jeho právnímu zástupci.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 11. června 2002 sp. zn. II. ÚS 118/02 ve věci ústavní stížnosti Ing. M. H. proti usnesení Městského soudu v Praze z 12. 12. 2001 sp. zn. 38 Ca 556/2000 o zastavení řízení o stěžovatelově návrhu na zrušení usnesení Městského soudu v Praze z 27. 2. 2001 sp. zn. 38 Ca 556/2000 a proti usnesení Městského soudu v Praze z 27. 2. 2001 sp. zn. 38 Ca 556/2000, kterým bylo z důvodu nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o stěžovatelově žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu.

I. Výrok

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2001 č. j. 38 Ca 556/2000-17 se zrušuje.

Návrh na zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001 č. j. 38 Ca 556/2000-37 se odmítá.

II. Odůvodnění

Dne 21. 2. 2002 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost směřující proti dvěma rozhodnutím, a to 1) usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2001 č. j. 38 Ca 556/2000-37, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení ve věci návrhu stěžovatele (dříve žalobce) na zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 2. 2001 č. j. 38 Ca 556/2000-17, a 2) proti usnesení téhož soudu ze dne 27. 2. 2001 č. j. 38 Ca 556/2000-17 o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Podle stěžovatelova názoru bylo oběma shora citovanými usneseními Městského soudu v Praze porušeno jeho základní právo domáhat se stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu podle čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Ke skutkové a právní stránce věci stěžovatel uvádí, že správní žalobou podanou k Městskému soudu v Praze se domáhal zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. m. Prahu ze dne 6. 10. 2000 č. j. FŘ-4595/14/00.

Výzvou shora označeného soudu ze dne 24. 1. 2001 byl stěžovatel vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Tato výzva byla však doručena dne 29. 1. 2001 pouze stěžovatelovu právnímu zástupci, který za stěžovatele uhradil soudní poplatek poštou dne 26. 2. 2001, podle svého názoru ještě v době trvání poplatkové povinnosti i z toho důvodu, že stěžovatel se v uvedenou dobu nacházel ve vazbě. Dne 14. 3. 2001 bylo

Nahrávám...
Nahrávám...