dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 71/2003 SbNU, sv. 30, K placení daně z převodu nemovitostí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 30, nález č. 71

III. ÚS 644/01

K placení daně z převodu nemovitostí

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zatěžuje daní z převodu nemovitostí převáděnou nemovitost, nikoliv nemovitost nabývanou (viz též § 9 tohoto zákona), proto také je poplatníkem daně z převodu nemovitostí převodce, nabyvatel je pouhým ručitelem. V kontextu cílů zákona musí být vedena i aplikace ustanovení § 10 písm. a). Je-li jednoznačně poplatníkem daně z převodu nemovitostí převodce a předmětem daně je úplatný převod nemovitosti a úmyslem zákonodárce je zatížení hodnoty převáděné nemovitosti, tedy převodcem dosažený finanční výnos z prodeje nemovitosti, příp. dosažitelný finanční výnos, je-li dohodnutá cena nižší než zjištěná, pak musí být ocenění vztaženo ke konkrétní převáděné nemovitosti, která je ve vlastnictví toho, kdo je poplatníkem daně, a musí být i při tomto ohodnocení nemovitosti vzat v úvahu právní stav nemovitosti u převodce, nikoli u nabyvatele. Ani argumentace využívající zpětných účinků vkladu do katastru nemovitostí (s odvoláním na § 133 odst. 2 občanského zákoníku a § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů) není případná. Je totiž nutno mít na zřeteli, že nájemní vztah kupujících existoval po celou dobu vkladového řízení, tj. ode dne podání návrhu na vklad až do dne provedení vkladu. Převodce je po tuto dobu stále vlastníkem, který nadále realizuje všechna práva i povinnosti spojené s vlastnickým právem, včetně daňových povinností (daň z nemovitosti). Teprve provedením vkladu nájem konfusí zanikl, byť s právními účinky ke dni podání návrhu na vklad.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 29. května 2003 sp. zn. III. ÚS 644/01 ve věci ústavní stížnosti města D. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 31. 7. 2001 sp. zn. 30 Ca 75/2001, jímž byly zamítnuty stěžovatelovy žaloby proti rozhodnutím finančních orgánů ohledně daně z převodu nemovitostí.

Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Plzni z 31. 7. 2001 č. j. 30 Ca 75/2001-32 se ruší.

Odůvodnění

Stěžovatel se domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni z 31. 7. 2001 č. j. 30 Ca 75/2001-32, jímž byly zamítnuty jeho žaloby proti rozhodnutím Finančního ředitelství v Plzni z 28. 11. 2000 č. j. 11282/140/2000, z 28. 11. 2000 č. j. 11285/140/2000, z 28. 11. 2000 č. j. 11288/140/2000, z 28. 11. 2000 č. j. 11355/140/2000, z 5. 12. 2000 č. j. 11419/140/2000, z 5. 12. 2000 č. j. 11433/140/2000, z 5. 12. 2000 č. j. 11437/140/2000 a z 28. 11. 2000 č. j. 11286/140/2000 ve spojení s rozhodnutím z 18. 12. 2000 č. j. 12302/140/2000. Těmito žalobami se stěžovatel domáhal přezkoumání uvedených rozhodnutí Finančního ředitelství v Plzni, kterými byly potvrzeny platební výměry Finančního úřadu Plzeň-jih týkající se daně z převodu nemovitostí. Krajskému soudu v Plzni i oběma správním orgánům stěžovatel vytýká, že jejich rozhodnutími byla porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), neboť mu byla stanovena povinnost, která není na

Nahrávám...
Nahrávám...