dnes je 4.7.2022

Input:

Nález 7/2004 SbNU, sv. 32, K průtahům v soudním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 7

IV. ÚS 475/03

K průtahům v soudním řízení

Nespolupracují-li osoby v řízení vystupující, je na soudu, aby podnikl příslušné kroky, kterými by zamezil dalším prodlevám. Snaha kteréhokoli účastníka občanskoprávního řízení toto řízení nedůvodně protahovat nemůže vést k rezignaci obecného soudu na zachování principu přiměřené délky daného řízení. Naopak, nastane-li takováto situace, je zákonnou i ústavní povinností soudu reagovat na ni takovými prostředky a postupy předpokládanými procesními předpisy upravujícími občanskoprávní řízení, které jsou tuto snahu schopny eliminovat. Přezkoumávat, zda a komu nastalé průtahy řízení prospívají a komu naopak působí újmu, Ústavnímu soudu nepřísluší, neboť předmětem přezkumu ústavnosti postupu obecného soudu tato otázka není.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 22. ledna 2004 sp. zn. IV. ÚS 475/03 ve věci ústavní stížnosti Ing. L. K. proti průtahům v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 6 C 9/2001.

Výrok

Ústavní soud České republiky ukládá Obvodnímu soudu pro Prahu 6, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod spisovou značkou sp. zn. 6 C 9/2001 a aby v této věci neprodleně jednal.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 22. 8. 2003 se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud uložil Obvodnímu soudu pro Prahu 6 nepokračovat v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 6 C 9/2001 a neprodleně v této věci jednal, neboť postupem tohoto soudu dochází k porušení jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě zakotveného v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvádí, že v roce 1988 podala u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu na vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Obvodní soud pro Prahu 6 dne 8. 4. 1994 ve věci vynesl rozsudek, Městský soud v Praze rozhodl o odvolání v roce 1995. V říjnu 1995 stěžovatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním. Rozsudkem ze dne 17. 1. 2001 Nejvyšší soud zcela vyhověl jejímu dovolání, které mu bylo postoupeno se čtyřletou prodlevou, a oba předchozí rozsudky zrušil. Poté dle stěžovatelky Obvodní soud pro Prahu 6 neučinil žádný úkon, který by směřoval k rozhodnutí ve věci samé, dvě proběhnuvší jednání pouze zvýšila průtahy v řízení. Obvodní soud neprovedl důkazy stěžovatelkou navrhované již dne 8. 3. 2001, čímž poskytl žalovanému dostatečnou lhůtu k převedení finančních prostředků na neznámé místo. Stěžovatelka podala u Ministerstva spravedlnosti stížnost na průtahy v řízení, která byla před 15. 7. 2003 - dnem předání spisu sp. zn. 6 C 9/2001 znalci - postoupena předsedovi Obvodního soudu pro Prahu 6; ten ji dne 11. 8. 2003 vyrozuměl, že podanou stížnost vyřídí poté, co soudní znalec vrátí spis týkající se její věci. Stěžovatelka se domnívá, že i tato její stížnost mohla být vyřízena rychleji, protože v době jejího postoupení Ministerstvem spravedlnosti byl údajně spis nalézacímu soudu ještě k dispozici. Průtahy v řízení shledává taktéž ve skutečnosti, že znalec nedodržel lhůtu stanovenou k vypracování rozsudku, a uzavírá, že liknavým postupem Obvodního soudu pro Prahu 6 jí

Nahrávám...
Nahrávám...