dnes je 5.7.2022

Input:

Nález 7/1999 SbNU, sv. 13, K právu na soudní ochranu; K povaze restitučních předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 13, nález č. 7

I. ÚS 15/98

K právu na soudní ochranu
K povaze restitučních předpisů

Ústavní soud ve své dosavadní rozhodovací činnosti vycházel z nutnosti respektovat vůli zákonodárce, pokud jde o naplnění smyslu restitučních zákonů, kterým je zmírnění křivd spáchaných v období nesvobody, v návaznosti na jednotlivé zákonodárcem formulované restituční důvody, a podpořil tendenci těch obecných soudů, které přistoupily k restitučním předpisům jako ke speciální právní úpravě se všemi důsledky z toho plynoucími. Tedy včetně oprávnění i povinnosti soudu přezkoumávat, zda rozhodnutí správního orgánu vydané v období nesvobody bylo či nebylo důsledkem politické perzekuce nebo postupu porušujícího obecně uznávaná lidská práva a svobody. Politickou perzekuci je povinen brát v úvahu každý soud zabývající se restitucí, protože její existence je jedním z důležitých důvodů restituce a vzhledem k § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, který je obsahově shodný i s příslušným ustanovením zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je nutno za všech okolností zkoumat, zda tento činitel konkrétní právní situaci ovlivňoval, či neovlivňoval.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 19. ledna 1999 sp. zn. I. ÚS 15/98 ve věci ústavní stížnosti P. H. a spol. proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem z 19. 11. 1997 sp. zn. 16 Ca 127/97 a proti rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu, v Uherském Hradišti ze 14. 10. 1996 č. j. OPÚ 2027/92/RII o tom, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 11. 1997 čj. 16 Ca 127/97-21 a rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu, v Uherském Hradišti ze dne 14. 10. 1996 čj. OPÚ 2027/92/RII se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelé napadli včas podanou ústavní stížností v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu, okresního pozemkového úřadu, v Uherském Hradišti ze dne 14. 10. 1996 čj. OPÚ 2027/92/RII a navrhli jejich zrušení.

Okresní úřad, okresní pozemkový úřad, v Uherském Hradišti rozhodl podle ustanovení § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, že F. N., P. H., L. J. a J. N. nejsou vlastníky nemovitostí bývalého zbytkového statku čp. 143 a čp. 164 s přilehlými pozemky, zapsaných před jejich odnětím čs. státem ve vložce č. 2245 pozemkové knihy pro obec a katastrální území T., v katastru nemovitostí vedených na LV č. 1, 2, 103 a 1350 s odůvodněním, že nebylo možno uznat oprávněnost restitučního nároku podle zákona č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ani podle § 6 odst. 1 písm. r) zákona č. 229/1991 Sb., neboť rozsudkem bývalého Mimořádného lidového soudu v Uherském Hradišti ze dne 4. 11. 1948 byl F. N. uznán vinným 1) zločinem proti

Nahrávám...
Nahrávám...