dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 55/1996 SbNU, sv. 5, K pojmu „tíseň“ podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 55

IV. ÚS 101/96

K pojmu „tíseň“ podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích

Také pojem tísně podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. g) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, je třeba interpretovat v širších souvislostech, tedy i v souvislosti s politickým nátlakem, spojeným s obdobím let 1948-1989. Politický nátlak nelze zde chápat jen jako jednorázový akt, ale rovněž jako dlouhodobý proces, jehož výsledkem bylo to, že fyzická osoba jako vlastník věci učinila ve vztahu k ní právní úkon, který by v právním státě jinak neučinila.

Nález

Ústavního soudu České republiky (IV. senátu) ze dne 26. června 1996 sp. zn. IV. ÚS 101/96 ve věci ústavní stížnosti M. F., J. B., H. M. a L. B. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 22. 11. 1995 sp. zn. 19 Co 125/95 o vydání věci.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 22. 11. 1995 čj. 19 Co 125/95-79 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Brně potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Prostějově ze dne 1. 12. 1994 čj. 4 C 82/92-56, jímž návrh, aby odpůrci bylo uloženo vydat stěžovatelům nemovitosti v k. ú. L., ve výroku tohoto rozsudku blíže označené, byl zamítnut, stěžovatelé uvádějí, že obecné soudy zjišťovaly skutkový stav věci nedostačujícím způsobem, neboť jinak navrhovanými, leč neprovedenými, důkazy, by muselo být prokázáno, že matka stěžovatelů uzavírala kupní smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Navíc tyto soudy při svém rozhodování nevzaly v úvahu celkové politické ovzduší, jaké existovalo v době uzavírání smlouvy v podmínkách komunistického režimu. Tímto postupem obecných soudů došlo k porušení základních práv stěžovatelů, totiž práva na spravedlivý proces, jakož i práva na vlastnictví podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Z uvedených důvodů navrhují proto stěžovatelé zrušení napadených rozhodnutí.

Účastník řízení Krajský soud v Brně ve vyjádření předsedkyně senátu uvedl, že právo účastníků na spravedlivý proces porušeno nebylo a současně odkázal na důvody napadeného rozsudku. Navrhl proto zamítnutí ústavní stížnosti.

Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté Listiny. V tomto směru Ústavní soud zjistil z obsahu spisu 4 C 82/92 Okresního soudu v Prostějově, že oba soudy se restitučním nárokem stěžovatelů, opřeným o ustanovení § 6 odst. 1 písm. g) zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, skutkově i právně zabývaly, přičemž dospěly k závěru, že k převodu nemovitostí kupní smlouvou došlo nikoli ve stavu tísně, podle názoru okresního soudu pak ani za nápadně nevýhodných podmínek. Krajský soud ve svém rozhodnutí považuje sice za nepochybné, že matka stěžovatelů byla přinucena k zastavení výkonu mlynářské živnosti již v roce 1952 a

Nahrávám...
Nahrávám...