dnes je 14.12.2024

Input:

Nález 54/2008 SbNU, sv.48, K otázce tzv. slovenských důchodůK závaznosti nálezů Ústavního soudu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 48, nález č. 54

IV. ÚS 228/06

K otázce tzv. slovenských důchodů
K závaznosti nálezů Ústavního soudu

I. V situaci precedentu plynoucího z rozhodování v jiných, byť podobných případech, následkem principu věci rozhodnuté, se neaplikuje právní věta z nálezu sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173) týkající se možnosti nereflektovat výklady Ústavního soudu, pokud obecný soud přednese „konkurující úvahy“, kteroužto možnost mají obecné soudy jenom při svém prvním rozhodování ve věci, nikoliv až po nálezu Ústavního soudu rušícím jejich původní rozsudek. Při znovurozhodování po nálezu Ústavního soudu se aplikuje jiné pravidlo, a sice: »Při rozhodování následném byl tedy Nejvyšší správní soud vystaven požadavku ještě přísnějšímu; totiž tuto vázanost promítnout (a respektovat) nikoli coby „všeobecnou“, nýbrž jakožto „konkrétní“, založenou přímo ve věci posuzované, resp. jako závaznost, která konkrétní a Ústavním soudem posouzené (rozhodnuté) věci (materie) se týká«.

II. Skutečnost, že Česká republika uzavřela se Slovenskou republikou smlouvu o provádění sociálního zabezpečení, nemůže být na újmu českému občanovi ve výši jeho důchodových nároků, neboť smyslem uzavření mezinárodní smlouvy nemůže být krácení důchodových nároků vlastním občanům, kterým vyšší důchodový nárok vzniká nezávisle na takové smlouvě podle vnitrostátních předpisů [viz též rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/94 ze dne 24. 5. 1995 (N 25/3 SbNU 175; 164/1995 Sb.)].

Nález

Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedkyně senátu Michaely Židlické a soudců Miloslava Výborného a Pavla Rychetského - ze dne 11. března 2008 sp. zn. IV. ÚS 228/06 ve věci ústavní stížnosti Ing. K. K. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2006 č. j. 3 Ads 44/2004-72, kterým byla zamítnuta stěžovatelova kasační stížnost týkající se nepřiznání vyrovnávacího příspěvku k důchodu, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení a České správy sociálního zabezpečení jako vedlejšího účastníka řízení.

Výrok

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2006 č. j. 3 Ads 44/2004-72 se zrušuje.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 6. dubna 2006 napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jímž tento soud zamítl kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 28. června 2004 č. j. 2 Cad 27/2004-48. Stěžovatel v ústavní stížnosti především vyjadřuje nesouhlas s právním názorem uvedeným v rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích (jímž byla zamítnuta žaloba stěžovatele o přiznání vyrovnávacího příspěvku k důchodu), totiž že nedošlo ke zkrácení nároku stěžovatele vyplývajícího pro něj z důchodového zabezpečení, stejně jako s rozsudkem stížností napadeným, jehož právní závěry se opírají o předchozí rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 15/2003-39 týkající se výkladu doby pojištění podle Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, vyhlášené pod č. 228/1993 Sb. (dále jen „Smlouva“). Stěžovatel se však s uvedenými závěry neztotožňuje, naopak

Nahrávám...
Nahrávám...