dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 31/2004 SbNU, sv. 32, K obnově trestního řízení; K trestnému činu nenastoupení služby v ozbrojených silách

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 31

IV. ÚS 792/02

K obnově trestního řízení
K trestnému činu nenastoupení služby v ozbrojených silách

1. Změnu interpretace zákonných ustanovení vyplývající z nálezu Ústavního soudu nelze považovat za skutečnost odůvodňující obnovu trestního řízení podle § 278 odst. 1 trestního řádu.

2. Ustanovení čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod nelze interpretovat tak, že rozšiřuje podmínky pro obnovu řízení upravené v příslušných ustanoveních konkrétního trestního řádu; z tohoto ustanovení lze pouze dovodit, že pokud je v téže věci konáno nové řízení v souladu s trestněprávní úpravou toho kterého státu, není takový postup v rozporu s ustanovením čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (tedy s principem „ne bis in idem“).

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 1. března 2004 sp. zn. IV. ÚS 792/02 ve věci ústavní stížnosti Ing. O. M. proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2002 sp. zn. 12 To 314/2002, jímž bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové z 9. 7. 2002 sp. zn. Nt 1710/2001, kterým byla ve stěžovatelově trestní věci povolena obnova řízení, v němž byl stěžovatel bývalými vojenskými soudy uznán vinným trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách a odsouzen k trestu odnětí svobody.

Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

Odůvodnění

I.

Stěžovatel Ing. O. M. podal dne 27. 12. 2002, ve lhůtě stanovené ustanovením § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 10. 2002 sp. zn. 12 To 314/2002.

Stěžovatel namítá, že postupem uvedeného soudu byla porušena jeho práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), na řádné projednání věci soudem podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a na obnovu řízení v případě vadného předešlého řízení podle čl. 4 odst. 2 Protokolu č. 7 k Úmluvě.

Porušení shora specifikovaných základních ústavních práv spatřuje stěžovatel v tom, že Krajský soud v Hradci Králové citovaným usnesením zrušil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 7. 2002 sp. zn. Nt 1710/2001, kterým byla podle § 278 odst. 1 trestního řádu (dále též „tr. ř.“) v jeho trestní věci povolena obnova řízení skončeného pravomocným rozsudkem Vojenského obvodového soudu v Hradci Králové ze dne 18. 7. 1989 sp. zn. 2 T 120/89 ve spojení s usnesením Vyššího vojenského soudu v Táboře ze dne 23. 8. 1989 sp. zn. 1 To 225/89 a tato rozhodnutí byla podle § 284 odst. 1 trestního řádu zrušena. Citovanými rozhodnutími bývalých vojenských soudů byl stěžovatel uznán vinným trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách podle § 269 odst. 1 trestního zákona (dále též „tr. zák.“) a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 14 měsíců. Napadeným usnesením pak krajský soud nově rozhodl tak, že se návrh na povolení obnovy řízení zamítá.

Stěžovatel v odůvodnění ústavní stížnosti namítá, že

Nahrávám...
Nahrávám...