Nález 24/1998 SbNU, sv.10, Ke zneužívání dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. v době nesvobody
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 24
I. ÚS 23/97
Ke zneužívání dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. v době nesvobody
V některých restitučních sporech má zásadní význam posouzení otázky, zda majetek konfiskovaný podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, může být předmětem restitučního nároku dle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, vzhledem k rozhodnému období upravenému v této restituční normě, tj. období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Dekret č. 108/1945 Sb. působil ex lege, tj. dnem 30. 10. 1945, tedy v době před rozhodným obdobím.
Ústavní soud ve své dosavadní rozhodovací činnosti vycházel ze skutečnosti, že v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 máme co činit s obdobím nesvobody, v němž docházelo k dodatečnému zneužití dekretu č. 108/1945 Sb. při vydávání správních aktů v zájmu nového totalitního režimu, a to i za cenu rozhodnutí, jež nebyla právně přiměřená. Dle názoru Ústavního soudu nelze formálním způsobem pokládat z našeho českého hlediska za Němce Žida, kterého sami Němci vyvrhli z německé Volksgenossenschaft a nepokládali ho za německého soukmenovce, nýbrž za příslušníka rasy, o jejíž likvidaci usilovali, a který zachránil svůj život před nacisty jen tím, že před začátkem druhé světové války emigroval. Dále Ústavní soud vycházel z nutnosti respektovat vůli zákonodárce, pokud jde o naplnění smyslu zákona č. 87/1991 Sb., kterým je zmírnění křivd spáchaných v období nesvobody, v návaznosti na jednotlivé zákonodárcem formulované restituční důvody. Je nepochybné, že došlo-li k vydání konfiskačního výměru v roce 1950, stalo se tak již v době cílené likvidace tzv. třídního nepřítele.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 18. února 1998 sp. zn. I. ÚS 23/97 ve věci ústavní stížnosti L. M. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze 13. 12. 1996 sp. zn. 13 Co 635/96, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě z 24. 5. 1996 sp. zn. 37 C 215/95 o zamítnutí návrhu na restituci majetku.
I. Výrok
Ústavní stížnosti se vyhovuje a rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 12. 1996 sp. zn. 13 Co 635/96, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 1996 sp. zn. 37 C 215/95, se zrušuje.
II. Odůvodnění
1. Svou ústavní stížností napadá navrhovatelka rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 13 Co 635/96 ze dne 13. 12. 1996. Tímto rozhodnutím o odvolání byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně, Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 37 C 215/95 ze dne 24. 5. 1996, jímž byla zamítnuta žaloba navrhovatelky proti vedlejšímu účastníkovi na stanovení povinnosti uzavřít dohodu o vydání nemovitosti podle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích.
Navrhovatelka poukazuje na porušení čl. 11 odst. 1, věty první a druhé Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina). Dovozuje, že napadenými rozhodnutími obecných soudů bylo porušeno její ústavně zaručené právo vlastnit majetek. V tomto směru vytýká obecným soudům nesprávný závěr, pokud dovodily, že k přechodu majetku na stát došlo přímo ze zákona dnem účinnosti dekretu prezidenta…