Nález 23/2005 SbNU, sv.36, K určení vlastnictvíK restituci církevního majetku
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 36, nález č. 23
II. ÚS 528/02
K určení vlastnictví
K restituci církevního majetku
Ústavní soud zastává názor, že ve sporu o určení vlastnictví, který se opírá o tvrzenou neexistenci listiny prokazující přechod vlastnictví na stát, ke kterému mělo dojít před desítkami let, nelze trvat na tom, že jediným důkazem o existenci listiny je listina samotná. Postup soudu, pokud z jiných důkazů, které nepřímo prokazují její existenci, dovodil, že existovala, považuje Ústavní soud za ústavně konformní. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, z jakých důkazů, které byly před soudem provedeny, dovodil, že taková listina musela existovat. Jeho hodnocení důkazů plně odpovídá postupu stanovenému v ustanovení § 132 a násl. občanského soudního řádu.
Nelze dovodit naléhavý právní zájem na určení vlastnictví tam, kde podle restitučního zákona bylo možné uplatnit nárok na vrácení majetku a z nějakých důvodů takovému požadavku vyhověno nebylo. Tyto předpisy totiž vycházely z předpokladu, že majetek, který v rozhodné době přešel na stát, bez ohledu na to, zda na základě platného titulu, se stal vlastnictvím státu.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu JUDr. Jiřího Nykodýma a soudců JUDr. Stanislava Balíka a JUDr. Dagmar Lastovecké - ze dne 2. února 2005 sp. zn. II. ÚS 528/02 ve věci ústavní stížnosti K. k. p. na S. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích z 16. 2. 2000 sp. zn. 5 Co 2911/99, jímž byl potvrzen rozsudek okresního soudu o zamítnutí návrhu na určení, že stěžovatelka je vlastnicí domu, a proti rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 5. 2002 sp. zn. 20 Cdo 1261/2000 o zamítnutí stěžovatelčina dovolání.
Výrok
Ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2002 č. j. 20 Cdo 1261/2000-123 a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 2. 2000 č. j. 5 Co 2911/99-97 se zamítá.
Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, která i v ostatním splňuje náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedených rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích a Nejvyššího soudu. Tvrdí, že jimi bylo zasaženo do jejího práva garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).
Ústavní soud si k přezkoumání a rozhodnutí věci vyžádal spis Okresního soudu v Písku sp. zn. 4 C 398/99, z něhož vyplynulo následující: Rozsudkem ze dne 29. 7. 1999 č. j. 4 C 398/99-26 zamítl Okresní soud v Písku návrh na určení, že stěžovatelka je vlastnicí domu č. p. 13 - objekt bydlení (statek J.) v k. ú. N., okres Písek. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud dospěl mimo jiné k závěru, že předmětná nemovitost přešla na stát již v roce 1921 podle zákona č. 215/1919 Sb., o zabrání velkého majetku pozemkového.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 2. 2000 č. j. 5 Co 2911/99-97 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil ve správném znění „Zamítá se návrh na určení, že navrhovatel je vlastníkem domu čp. 13 - objekt bydlení (statek J.) stojícího na stavební parcele č. 80 v kat. ú. N., okres Písek.“. Dále rozhodl o…
