Nález 222/2007 SbNU, sv.47, K aplikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb. (tzv. slovenské důchody)
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 47, nález č. 222
IV. ÚS 298/06
K aplikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení č. 228/1993 Sb. (tzv. slovenské důchody)
Přestože právní názory Ústavního soudu na problematiku tzv. slovenských důchodů byly správním soudům známy, Nejvyšší správní soud je ve smyslu precedenčním ve stěžovatelově věci nereflektoval a své rozhodnutí opřel o právní názor vyjádřený v rozsudku rozšířeného senátu č. j. 3 Ads 2/2003-112 ze dne 26. 10. 2005. Tento rozsudek byl reakcí na kasační nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 252/04 ze dne 25. 1. 2005 (N 16/36 SbNU 173) a rozšířený senát Nejvyššího správního soudu, přestože v něm předložil Ústavnímu soudu vlastní (opačnou) výkladovou verzi, fakticky setrval na původním senátním názorua nosné důvody svého rozhodnutí opětovně založil na okolnostech situovaných mimo ústavní rámec, který Ústavní soud již dříve vytyčil jako rozhodný. Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 2/2003-112 byl zrušen nálezem Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 4/06 ze dne 20. 3. 2007 (N 54/44 SbNU 665).
K precedenční závaznosti nálezů Ústavního soudu, jejich respektování Nejvyšším správním soudem, či možnosti jim konkurovat svými úvahami se Ústavní soud podrobně vyjádřil v nálezu sp. zn. IV. ÚS 301/05 ze dne 13. 11. 2007 (N 190/47 SbNU 465).
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 13. prosince 2007 sp. zn. IV. ÚS 298/06 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. F. proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17.února 2006 č. j. 4 Ads 41/2004-69 a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. července 2003 č. j. 28 Ca 74/2002-26, jimiž byl stěžovateli přiznán dílčí starobní důchod.
Výrok
I. Nerespektováním základních práv stěžovatele zakotvených v čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 Listiny základních práv a svobod uplatnil Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 17. 2. 2006 č. j. 4 Ads 41/ /2004-69 státní moc v rozporu s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky a čl.2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čímž porušil i právo stěžovatele zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2006 č. j. 4Ads 41/2004-69 se ruší.
III. Ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 7. 2003 č. j. 28 Ca 74/2002-26 se odmítá.
Odůvodnění
I.
1. Včas podanou ústavní stížností, k výzvě Ústavního soudu řádně a ve stanovené lhůtě zbavenou formálních vad, stěžovatel napadl shora označené rozsudky správních soudů s tvrzením, že mu řádně neposkytly soudní ochranu ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a že porušením zákazu diskriminace (čl.1 odst. 3 Listiny) porušily jeho právo na hmotné zabezpečení ve stáří (čl. 30 odst.1 Listiny).
2. Stěžovatel vytkl správním soudům, že při soudním přezkumu postupu a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení (dále též „ČSSZ“), kterým mu byl přiznán dílčí…
