dnes je 9.12.2022

Input:

Nález 20/1997 SbNU, sv. 7, K možným hmotněprávním důsledkům procesních rozhodnutí

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 7, nález č. 20

IV. ÚS 324/96

K možným hmotněprávním důsledkům procesních rozhodnutí

Jakkoli v případě zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku podle § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, jde o rozhodnutí procesní povahy, mohou být s takovým rozhodnutím spojeny i významné hmotněprávní aspekty, jako např. promlčení uplatněného nároku. Právě tato úzká spojitost s hmotněprávními účinky může takové rozhodnutí posunout do roviny, ve které je již na místě úvaha o odepření ústavně zaručeného práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 24. února 1997 sp. zn. IV. ÚS 324/96 ve věci ústavní stížnosti JIA k.s. proti usnesením Vrchního soudu v Praze z 5. 8. 1996 sp. zn. 10 Cmo 396/96 a Krajského obchodního soudu v Praze ze 14.5. 1996 sp. zn. 10 Cm 34/95 o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku.

I. Výrok

Usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 14.5. 1996 čj. 10 Cm 34/95-81 a Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 8. 1996 čj. 10 Cmo 396/96-93 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Vrchního soudu v Praze, potvrzujícímu již citované usnesení Krajského obchodního soudu v Praze, jímž řízení bylo podle § 9 odst. 2 zákona ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku a stěžovateli bylo uloženo zaplatit na nákladech řízení prvému vedlejšímu účastníkovi 3270650 Kč a druhému vedlejšímu účastníkovi 1962390 Kč, stěžovatel v podstatě uvádí, že mezi základní demokratické principy patří právo na soudní ochranu, což je vyjádřeno nejen v článku 4 Ústavy, ale také v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V projednávané věci domáhal se stěžovatel zaplacení vysoké finanční částky, přičemž rozhodnutí v této věci má mimořádný význam pro tisíce fyzických a právnických osob, které do jeho společnosti vložily svoje prostředky. Obecné soudy vyložily však ustanovení § 9 zákona o soudních poplatcích v neprospěch stěžovatele , když zpochybnily skutečnost, že poplatková povinnost, kterou měl stěžovatel jako žalobce, byla zaplacena jeho jménem jinou právnickou osobou. Podle názoru stěžovatele je takový výklad v rozporu s ustanovením § 534 občanského zákoníku, neboť povinnost k zaplacení soudního poplatku je nesporně závazkovým právním vztahem. Obecné soudy při svém rozhodování nevzaly v úvahu ani ustanovení § 9 odst. 4 zákona o soudních poplatcích, na jehož podkladě mohl krajský obchodní soud sám zrušit vydané rozhodnutí. Postupem obecných soudů došlo tedy k porušení zejména článku 9 odst. 3 Ústavy a článku 36 odst. 1 Listiny, a proto stěžovatel navrhuje zrušení napadených rozhodnutí.

Vrchní soud v Praze ve svém vyjádření uvedl, že v otázkách placení soudních poplatků, včetně stanovení, kdo je poplatníkem, kdy vzniká a je splněna poplatková povinnost, jaké jsou následky nezaplacení soudního poplatku, jakož i evidence a řízení ve věcech soudních poplatků, je nutno aplikovat příslušná

Nahrávám...
Nahrávám...