Nález 2/2007 SbNU, sv.44, K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 44, nález č. 2
IV. ÚS 129/06
K rozhodování obecných soudů o nákladech řízení
Rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí civilního řízení, rozhodnutí obecného soudu musí být s ohledem na konkrétní okolnosti odůvodněno způsobem, z něhož logicky a přesvědčivě vyplývají jeho právní závěry. V postupu spočívajícím v mechanické aplikaci ustanovení § 146 odst. 2 občanského soudního řádu a pouhém formálním odkazu na ustanovení zákona lze spatřovat jisté prvky nahodilosti a libovůle, představující v konečném důsledku zásah do základního práva obsaženého v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu - IV. senátu složeného z předsedy senátu Miloslava Výborného a soudců Vlasty Formánkové a Michaely Židlické - ze dne 4. ledna 2007 sp. zn. IV. ÚS 129/06 ve věci ústavní stížnosti IWG11, s.r. o., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2005 č. j. 27 Co 367/2005-41, kterým byla stěžovatelce uložena povinnost nahradit vedlejšímu účastníkovi náklady odvolacího řízení.
Výrok
I. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2005 sp. zn. 27Co 367/2005, a to výrokem o náhradě nákladů odvolacího řízení, byla porušena základní práva stěžovatelky podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl.11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 10. 2005 sp. zn. 27 Co 367/2005 se ruší.
Odůvodnění
I.
1. Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Krajského soudu v Praze s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva plynoucí jednak z čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a dále z čl. 11 Listiny a čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě.
2. Stěžovatelka na základě směnečného platebního rozkazu opatřeného doložkou o právní moci podala u Okresního soudu pro Prahu-západ návrh na nařízení exekuce proti vedlejšímu účastníku. Okresní soud návrhu vyhověl. Ústavní stížností napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno k odvolání vedlejšího účastníka proti usnesení o nařízení exekuce. Odvolací soud změnil rozhodnutí nalézacího soudu tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a stěžovatelce uložil povinnost zaplatit vedlejšímu účastníku na nákladech odvolacího řízení částku 54 790 Kč. V řízení před odvolacím soudem vyšlo najevo, že exekuční titul, směnečný platební rozkaz, není vykonatelný, neboť vedlejší účastník doložil, že se v inkriminované době nezdržoval na adrese, kam mu byl směnečný platební rozkaz náhradním způsobem doručen. Jelikož měl vedlejší účastník z tohoto pohledu plný úspěch ve věci, odvolací soud mu přiznal náhradu nákladů řízení.
3. Stěžovatelka namítá, že odvolací soud neměl rozhodovat mechanicky podle ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ale měl zhodnotit všechny okolnosti daného případu a použít při rozhodování o náhradě nákladů řízení ustanovení § 150 o. s. ř. Své…
