dnes je 26.11.2022

Input:

Nález 2/1998 SbNU, sv. 10, K obsahové stránce sdělení obvinění; K tzv. „útěkové vazbě“; K jednání za státní orgán v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 2 věta první zákona č. 182/1993 Sb.)

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 10, nález č. 2

I. ÚS 19/97

K obsahové stránce sdělení obvinění
K tzv. „útěkové vazbě“
K jednání za státní orgán v řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 2 věta první zákona č. 182/1993 Sb.)

1. Pokud se ve sdělení obvinění hovoří o „dani ze zisku“, je nutno dát za pravdu námitce, že tento typ daně právní řád České republiky nezná. Z obvinění je však zřejmé, jaký druh daně byl ve skutečnosti zamýšlen a že vyšetřovatel použil nesprávného výrazu, což však v kontextu věci nelze považovat za zásadní chybu. Nelze se tedy ztotožnit s názorem, že uvedený přepis znamená porušení principu „nullum crimen sine lege“, popř. „nullum crimen, nulla poena sine culpa“. Stěžovateli bylo totiž sděleno obvinění z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle ustanovení § 148 odst. 1 a 3 trestního zákona, ve sdělení obvinění byla jasně vymezena činnost, pro kterou je stěžovatel stíhán a omyl, kterého se vyšetřovatel dopustil v označení příslušné daně, jež měla být krácena, nezpochybňuje sdělení obvinění jako celek a nečiní dosavadní proces v jeho komplexu nespravedlivým.

2. Pokud jde o posuzování obavy, že obviněný uprchne nebo se bude skrývat, Ústavní soud obecně souhlasí s názorem, že není rozhodující přihláška k trvalému pobytu nebo vyznačení trvalého pobytu v průkazu totožnosti, jestliže se tam obviněný nezdržuje.

3. K námitce, že k vyjádření státního zastupitelství z procesního hlediska nemělo být vůbec přihlíženo, neboť je podepsáno pouze státní zástupkyní, přestože z ustanovení § 11 odst. 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, plyne, že za státní zastupitelství jedná jeho vedoucí nebo jím pověřený státní zástupce, lze uvést, že žádosti o vyjádření k ústavní stížnosti jsou vždy zasílány institucí, která je účastníkem nebo vedlejším účastníkem řízení. V rámci ní pak vyjádření zpravidla zpracovává t en její zaměstnanec, který je s věcí nejvíce seznámen a může se k ní proto co možná nejfundovaněji vyjádřit. Rovněž v posuzované věci Ústavní soud vychází z toho, že v rámci příslušného státního zastupitelství sice vyjádření k ústavní stížnosti vypracovala ta státní zástupkyně, která byla o celé věci nejlépe informována, je však zřejmé, že Ústavní soud nejedná s konkrétním státním zástupcem, nýbrž se státním orgánem, za který v dalším řízení jedná jeho vedoucí nebo jím pověřený státní zástupce v sou ladu s citovaným zákonným ustanovením.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 7. ledna 1998 sp. zn. I. ÚS 19/97 ve věci ústavní stížnosti R.V. proti opatření vyšetřovatele Policie České republiky, Krajského úřadu vyšetřování v Brně, sdělení obvinění z 10. 4. 1996 ČVS: KVV-216/30-96, usnesení Městského soudu v Brně z 11. 4. 1996 sp. zn. 7 Nt 3838/96, usnesení Krajského soudu v Brně ze 16. 5. 1996 sp. zn. 9 To 352/96, usnesení Městského soudu v Brně z 9. 10. 1996 sp. zn. 7 Nt 4384/96, usnesení Krajského soudu v Brně z 11. 11. 1996 sp. zn. 9 T o 913/96, usnesení Městského soudu v Brně z 9. 10. 1996 sp. zn. 7 Nt 4385/96 a usnesení Krajského soudu v Brně z

Nahrávám...
Nahrávám...