dnes je 4.11.2024

Input:

Nález 195/2001 SbNU, sv.24, Ke vztahu restituce a privatizace

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 195

II. ÚS 515/2000

Ke vztahu restituce a privatizace

Ústavní soud má za to, že při zkoumání předpokladů pro nevydání nemovitosti podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, je třeba mít na zřeteli, že jde o restituční předpis, jehož hlavním účelem je zmírnění křivd. Restituční nároky je nezbytné považovat za primární, a to i za cenu zásahu do již provedených majetkových přesunů. Každý jiný výklad by činil blokační ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, prakticky bezcenným.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 11. prosince 2001 sp. zn. II. ÚS 515/2000 ve věci ústavní stížnosti K. R. a P. S. proti rozsudku Městského soudu v Praze z 22. 6. 2000 sp. zn. 38 Ca 206/99, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Táboře, okresního pozemkového úřadu, z 5. 5. 1999 č. j. PÚPr/1618/99-Ri, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2000 č. j. 38 Ca 206/99-25, rozhodnutí ze dne 5. 5. 1999 č. j. PÚPr/1618/99-Ri, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 2. 1999 sp. zn. 10 Ca 335/98 a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 1998 sp. zn. 10 Ca 334/98 se zrušují.

II. Odůvodnění

Ústavnímu soudu byla dne 25. 8. 2000 doručena ústavní stížnost stěžovatelů směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2000 č. j. 38 Ca 206/99-25, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Táboře, okresního pozemkového úřadu, (dále též „pozemkový úřad“) ze dne 5. 5. 1999 č. j. PÚPr/1618/99-Ri. Tímto rozhodnutím správní orgán podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, (dále jen „zákon o půdě“) rozhodl tak, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí v podílech rovněž uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí, neboť plně respektoval právní názor odvolacího soudu - Krajského soudu v Českých Budějovicích - vyjádřený v rozsudku tohoto soudu ze dne 24. 2. 1999 sp. zn. 10 Ca 335/98. Krajský soud v Českých Budějovicích v uvedeném rozsudku konstatoval, že oprávněnost restitučního nároku byla prokázána. Krajský soud dále dovodil, že současný vlastník předmětných nemovitostí je získal v rámci privatizace od Fondu národního majetku, a nikoli převodem povinné osoby. Na takový případ nelze vztáhnout § 5 odst. 3 zákona o půdě a převod uskutečněný Fondem národního majetku označit jako neplatný, když § 5 odst. 3 zákona o půdě se týká převodů povinné osoby, a Fond národního majetku v postavení povinné osoby nepochybně nebyl. Odkaz na nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 1997 sp. zn. IV. ÚS 195/97 pak není podle názoru krajského soudu pro projednávanou věc případný, neboť dopadl na situaci, kdy s majetkem, na který byl uplatněn restituční nárok, disponovala povinná osoba. Městský soud v Praze pak rozhodnutí pozemkového úřadu ze dne 5. 5. 1999 č. j. PÚPr/1618/99-Ri rozsudkem napadeným ústavní stížností potvrdil, když konstatoval, že se v daném stadiu řízení mohl zabývat pouze

Nahrávám...
Nahrávám...