dnes je 12.9.2024

Input:

Nález 19/2009 SbNU, sv.52, K počátku lhůty pro uplatnění nároku na odměnu a náhradu hotových výdajů obhájce ustanoveného v trestním řízení

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 19

II. ÚS 3201/08

K počátku lhůty pro uplatnění nároku na odměnu a náhradu hotových výdajů obhájce ustanoveného v trestním řízení

Právní úprava a její interpretace musí zohledňovat závažnost následků prekluze a vyjadřovat respekt k obecným zásadám právním (principům), jako je důvěra v právo, právní jistota a předvídatelnost právních aktů, které strukturují právní řád demokratického právního státu, resp. jsou z něj odvoditelné.

Účel hrazení nákladů obhajoby státem, jde-li o soudem (státem) ustanoveného obhájce, jenž v určitých případech musí v zájmu fair procesu obhajovat obviněného, je nutno z ústavního hlediska chápat jako vytvoření nezbytných materiálních podmínek pro realizaci základního práva na právní pomoc, které garantuje čl. 37 odst. 2 Listiny.

Aby mohl ustanovený obhájce řádně vykonávat své povinnosti plynoucí mu např. z § 41 odst. 1 trestního řádu, ze zákona o advokacii či stavovských předpisů, je nutno mu garantovat k výkonu jeho činnosti dostatečný časový prostor k úkonům obhajoby a k uplatnění nároku na spravedlivou odměnu.

Ustanovený obhájce tak musí mít vždy alespoň dvouměsíční lhůtu, ve které zváží, zda podá dovolání či nikoli, a dále dostatek času k uplatnění svého nároku na odměnu a náhradu hotových výdajů. Jako jediný rozumný výklad, sledující účel práva na právní pomoc a práva legitimního očekávání odměny za poskytnuté služby, je pak nutno považovat ten, který váže okamžik počátku prekluzivní lhůty k doručení rozhodnutí odvolacího soudu.

Nález

Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 6. února 2009 sp. zn. II. ÚS 3201/08 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky JUDr. K. S. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 6. 2008 sp. zn. 32 T 105/2006, jímž nebyla stěžovatelce jako ustanovené obhájkyni přiznána odměna a náhrada hotových výdajů na obhajobu, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008 sp. zn. 8 To 401/2008, jímž byla zamítnuta stěžovatelčina stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí.

Výrok

I. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 6. 2008 sp. zn. 32 T 105/2006 a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008 sp. zn. 8 To 401/2008, nerespektujícími principy odvozené z normativního principu demokratického právního státu předvídaného čl.1 odst.1 Ústavy České republiky, bylo porušeno právo stěžovatelky garantované čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 6. 6. 2008 sp. zn. 32 T 105/2006 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008 sp. zn. 8 To 401/2008 se proto ruší.

Odůvodnění

I.

1. Včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 8 a Městského soudu v Praze s tvrzením, že jimi byla porušena její základní práva plynoucí z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen

Nahrávám...
Nahrávám...