Nález 187/2009 SbNU, sv.54, K posouzení protiprávního zvýhodnění podle § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 54, nález č. 187
I. ÚS 2214/08
K posouzení protiprávního zvýhodnění podle § 4 odst. 2 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích
V restitučních věcech je nezbytné postupovat citlivě, se snahou o nápravu křivd vyvolaných předchozím totalitním režimem.
Stát a jeho orgány jsou proto povinny postupovat v řízeních podle restitučních zákonů v souladu se zákonnými zájmy osob, jejichž újma na lidských právech a svobodách má být alespoň částečně kompenzována.
Má-li právní norma poskytovat určité skupině osob zvýhodnění, musí být takové zvýhodnění věcně podloženo; věcnost však nelze nalézt ve zvýhodnění plynoucím z angažovanosti v někdejší KSČ.
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 18. srpna 2009 sp. zn. I. ÚS 2214/08 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. K. proti rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 7. 2005 č. j. 16 C 541/92-284 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 8. 2005 č. j. 16 C 541/92-295, dále proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. 2. 2006 č. j. 36Co 406/2005-318 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008 č. j. 28 Cdo 2196/2006-342, jimiž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba na vydání nemovitostí, za účasti Okresního soudu v Děčíně, Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení a a) Z. S. a b) K. S. jako vedlejších účastníků řízení.
Výrok
I. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008 č. j. 28 Cdo 2196/2006-342, rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 17. 2. 2006 č. j. 36 Co 406/2005-318 a rozsudkem Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 7. 2005 č. j. 16 C 541/92-284 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 8. 2005 č. j. 16 C 541/92-295 bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Tato rozhodnutí se proto ruší.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 1. 9. 2008, se stěžovatel domáhal zrušení rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 1. 7. 2005 č. j. 16 C 541/92-284, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 1. 8. 2005 č. j. 16 C 541/92-295, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci (dále též jen „krajský soud“) ze dne 17. 2. 2006 č. j. 36 Co 406/2005-318 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2008 č. j. 28 Cdo 2196/2006-342, přičemž namítal porušení čl.11 a ustanovení článků hlavy páté Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), jakož i čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Stěžovatel v úvodu ústavní stížnosti nejprve brojil proti usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo odmítnuto jeho dovolání, neboť nebylo shledáno přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Stěžovatel zpochybnil především „úzký pohled“ Nejvyššího soudu na jeho dovolání, neboť dovolání zhodnotil jako „nespokojenost se skutkovými zjištěními nižších soudů“. Stěžovatel v této souvislosti zdůraznil, že k…
