dnes je 5.7.2022

Input:

Nález 180/2001 SbNU, sv. 24, Ke zrušení rozhodnutí vydaných podle zrušených, ale dosud platných ustanovení zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 180

I. ÚS 738/2000

Ke zrušení rozhodnutí vydaných podle zrušených, ale dosud platných ustanovení zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Přestože ústavní stížnost a návrh na zrušení ustanovení zákona představují relativně oddělené návrhy, o kterých Ústavní soud rozhoduje samostatně, nelze přehlédnout jejich obsahovou propojenost. Tento typ řízení před Ústavním soudem totiž spadá do oblasti tzv. konkrétní kontroly norem, kdy podnětem pro rozhodování Ústavního soudu o ústavnosti napadeného právního předpisu je konkrétní souzená věc, v níž napadené ustanovení bylo aplikováno. Je pravda, že z vyhovění návrhu na zrušení právního předpisu nelze automaticky usuzovat též na vyhovění samotné ústavní stížnosti. Není možné zcela vyloučit - byť výjimečnou - situaci, kdy i po zrušení napadeného ustanovení právního předpisu Ústavní soud ústavní stížnost jako nedůvodnou zamítne, neboť shledá, že v konkrétním případě zrušené ustanovení nezasáhlo stěžovatelova ústavně chráněná základní práva; je však zároveň zřejmé, že při rozhodování o ústavní stížnosti musí Ústavní soud k derogačnímu nálezu v řízení o kontrole norem přihlédnout. V opačném případě by totiž podaná ústavní stížnost nesplnila svoji subjektivní funkci, tzn. funkci ochrany stěžovatelových ústavně zaručených základních práv a svobod.

Rozhodnutí o nevydání osvědčení ke styku s utajovanými skutečnostmi představuje citelný zásah do příslušného pracovního (služebního) poměru, a tedy ve svých důsledcích i do základního práva na svobodnou volbu povolání podle čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod. I tato značně specifická oblast proto spadá pod garance práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Současný právní stav (tzn. demonstrativní výčet bezpečnostních rizik, vyloučení soudního přezkumu v těchto případech a neodůvodnění rozhodnutí o nevydání bezpečnostního osvědčení) je protiústavní.

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 27. listopadu 2001 sp. zn. I. ÚS 738/2000 ve věci ústavní stížnosti JUDr. V. R. proti oznámení ředitele Národního bezpečnostního úřadu z 5. 9. 2000 č. j. 896/2000-NBÚ/PFO-1 a proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu z 19. 10. 2000 č. j. 896/2000-NBÚ/PFO-1, spojené s návrhem na zrušení § 36 odst. 3 věty třetí zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, a na zrušení § 73 odst. 1 věty první a § 73 odst. 2 téhož zákona.

I. Výrok

Oznámení ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 5. 9. 2000 č. j. 896/2000-NBÚ/PFO-1 a rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 19. 10. 2000 č. j. 896/2000-NBÚ/PFO-1 se zrušují.

II. Odůvodnění

1. Oznámením ze dne 5. 9. 2000 č. j. 896/2000-NBÚ/PFO-1 ředitel Národního bezpečnostního úřadu (dále též „NBÚ“) stěžovateli sdělil, že v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně

Nahrávám...
Nahrávám...