dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 158/1997 SbNU, sv. 9, K pojmu „státní podnik“ podle zákona č. 111/1990 Sb.

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 158

III. ÚS 126/97

K pojmu „státní podnik“ podle zákona č. 111/1990 Sb.

Zákon č. 111/1990 Sb., o státním podniku, je zákonem upravujícím postavení a činnost státního podniku, přičemž sám v § 1 a násl. definuje, co se rozumí pojmem „státní podnik“. Pokud je takto vymezen předmět právní úpravy, nelze výkladem rozšiřovat tuto právní úpravu i na právní subjekty, které v tomto vymezení nejsou zahrnuty, i kdyby se tím sledoval účel prospěšný pro společnost jako celek. Obchodní společnost založenou podle ustanovení obchodního zákoníku nelze v žádném případě považovat za státní podnik, a nelze proto na ni aplikovat ustanovení zák. č. 111/1990 Sb.

Nález

Ústavního soudu (III. senátu) ze dne 11. prosince 1997 sp. zn. III. ÚS 126/97 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti H., spol. s r.o., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze 16. 12. 1996 sp. zn. 29 Ca 366/95 o zamítnutí žaloby proti rozhodnutí finančního úřadu o platebním výměru důchodové daně.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Brně čj. 29 Ca 366/95-20 ze dne 16. 12. 1996 a rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně čj. FŘ-1985/93-220 ze dne 22. 3. 1994 se zrušují.

II. Odůvodnění

Navrhovatel podal dne 14. 4. 1997 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 15. 4. 1997. Ústavní stížnost směřuje proti rozsudku Krajského soudu v Brně čj. 29 Ca 366/95-20 ze dne 16. 12. 1996, kterým byl zamítnut návrh na zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Brně čj. FŘ-1985/93-220 ze dne 22. 3. 1994, jímž bylo zamítnuto odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu ve Zlíně čj. FÚ/1/2019/93/K1 ze dne 2. 4. 1993. Napadeným rozsudkem bylo podle názoru navrhovatele porušeno ust. čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Ústavní stížnost byla podána včas.

K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal soudní spis sp. zn. 29 Ca 366/95, dále vyjádření Krajského soudu v Brně k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti i vyjádření vedlejšího účastníka, tj. Finančního ředitelství v Brně. Z písemných materiálů Ústavní soud zjistil, že navrhovatel uplatnil osvobození od placení důchodové daně za rok 1992 podle § 26 odst. 2 písm. b) zák. č. 157/1989 Sb., o důchodové dani. Finanční úřad ve Zlíně však rozhodnutím čj. FŘ-1985/93-220 ze dne 22. 3. 1994 nepřiznal navrhovateli právo na osvobození od placení důchodové daně a vyměřil mu dodatečně důchodovou daň za rok 1992 s odvoláním na ust. § 26 odst. 2 písm. b) zák. č. 157/1989 Sb. a ust. § 2 odst. 5 Opatření Ministerstva financí ČR čj. 153/47630/1991 (dále jen „opatření“). Svoje rozhodnutí odůvodnil finanční úřad tím, že navrhovatel neoprávněně uplatňoval osvobození od důchodové daně, a to v rozporu s ust. § 2 odst. 5 opatření. Tento závěr dovodil finanční úřad ze skutečnosti, že navrhovatel jako společnost s ručením omezeným byl založen společenskou smlouvou, jejímž účastníkem je již existující právnická osoba, a to obchodní společnost M.Z., spol. s r.o., která má v nově ustavené společnosti H., s.r.o. (navrhovatel) 51% účast.

Proti rozhodnutí Finančního úřadu ve Zlíně podal navrhovatel odvolání, o němž rozhodlo

Nahrávám...
Nahrávám...