dnes je 28.9.2022

Input:

Nález 138/1997 SbNU, sv. 9, K právu vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 138

I. ÚS 299/96

K právu vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod

Ústavní soud neshledal důvod, aby se odchýlil od své ustálené judikatury, podle níž se právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod vztahuje pouze na vlastnictví už nabyté, existující, a nikoliv pouze na tvrzený nárok na ně (srov. např. nález sp. zn. I. ÚS 115/94, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 3, Praha, C. H. Beck 1995, str. 295).

Nález

Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 11. listopadu 1997 sp. zn. I. ÚS 299/96 ve věci ústavní stížnosti D.P. proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově z 1. 11. 1995 sp. zn. 6 C 1585/93 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 9. 1996 sp. zn. 24 Co 15/96 o zamítnutí návrhu na přechod vlastnického práva k nemovitostem.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Trutnově byl zamítnut stěžovatelův návrh na přechod vlastnického práva k pozemkovým parcelám č. 1884/3, č. 1894, č. 1896 a č. 110/3 zapsaným na listu vlastnictví č. 203 a 189 u Katastrálního úřadu Trutnov (dále jen „předmětné nemovitosti“) z odpůrkyně Z.K. na stěžovatele. Zároveň byl zamítnut i návrh, aby soud rozhodl, že odpůrkyně je povinna trpět zápis vlastnického práva k uvedeným parcelám na stěžovatele.

Stěžovatel svůj návrh okresnímu soudu - jak vyplývá z příslušného soudního spisu - odůvodnil tím, že předmětné pozemky tvořily část přídělu č. 82, který získal na základě přídělové listiny vydané dne 19. 10. 1948 Ministerstvem zemědělství - Národním pozemkovým fondem pod č. j. K 4066/37 v obci V. (Rovněž na základě přídělu [č. 74] získali jiné pozemky i jeho rodiče, ti však byli později „vyakčněni“ a jejich příděl získala stěžovatelova sestra.) Okresní soud zjistil, že stěžovatel v roce 1955 vz hledem ke své špatné finanční situaci nabídl, aby veškerý jeho majetek převzal stát, uvedl, „že se ho zříká“, tedy požádal o „propuštění z držení majetku“ a o jeho zpětné převzetí státem. Okresní soud vzal za prokázáno, že poté předmětné nemovitosti - od 1. 5. 1955 - převzalo JZD V. a MNV V. Odpůrkyně Z.K. (se svým zemřelým manželem) získala tyto nemovitosti přídělem ze dne 22. 10. 1958, vlastnické právo vzniklo dnem převzetí přidělených nemovitostí do držby dne 10. 8. 1958. Přídělovou cenu zaplatili za domek, pozemky obdrželi bezplatně a s nimi vstoupili do zemědělského družstva jako členové.

Na základě skutkových zjištění dospěl okresní soud k závěru, že k převzetí majetku státem nedošlo v rozporu s tehdy platnými předpisy, neboť sám stěžovatel prý přiznal, že se přídělu vzdal a požádal o převzetí majetku státem. To ostatně potvrzuje i jeho žádost o provedení vyúčtování a zápis o vyúčtování, v němž je jako důvod uvedeno vzdání se přídělu. Pokud stěžovatel uvádí, že ho k tomuto kroku vedly ekonomické důvody a neuspokojivé bytové podmínky, neshledal soud žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly jeho tísni nebo nátlaku na něj. Stěžovatel byl ostatně v rozhodném období předsedou a později místopředsedou MNV a po odchodu z přídělu vykonával

Nahrávám...
Nahrávám...