dnes je 29.3.2024

Input:

Nález 133/1997 SbNU, sv. 9, K zásadám spravedlivého procesu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 9, nález č. 133

IV. ÚS 217/96

K zásadám spravedlivého procesu

Pokud použití ustanovení § 250f občanského soudního řádu před jeho zrušením nálezem Ústavního soudu nepřicházelo v úvahu s ohledem na složitost věci, je vydání rozhodnutí, aniž bylo soudem nařízeno jednání, postupem porušujícím principy spravedlivého procesu zaručované čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 30. října 1997 sp. zn. IV. ÚS 217/96 ve věci ústavní stížnosti A.P. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze 14. 5. 1996 sp. zn. 28 Ca 315/95, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí nad Labem - pozemkového úřadu o zamítnutí restitučního nároku.

I. Výrok

Rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 315/95 ze dne 14. 5. 1996 a rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí nad Labem - pozemkového úřadu sp. zn. 3142/RPÚ/95/Fi/987 ze dne 4. 9. 1995 se zrušují.

II. Odůvodnění

Stěžovatelka se svou včas podanou ústavní stížností domáhá, s odvoláním na porušení čl. 36 odst. 1čl. 1, čl. 3 a čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 6, čl. 14 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 14 a čl. 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, zrušení rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 28 Ca 315/95 ze dne 14. 5. 1996, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí nad Labem - pozemkového úřadu sp. zn. 3142/RPÚ/95/Fi/987 ze dne 4. 9. 1995, kterým tento orgán rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), tak, že stěžovatelka není vlastnicí nemovitostí v rozhodnutí přesně označených v katastrálním území R. a V. Pozemkový úřad své rozhodnutí, jak Ústavní soud zjistil z jeho spisu, který si připojil, odůvodnil tím, že v daném případě není splněn základní předpoklad pro navrácení majetku podle zákona o půdě, kterým je přechod majetku na stát v rozhodném období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990, když nemovitý majetek na nějž stěžovatelka uplatnila nárok byl v původním vlastnictví dr. Adolfa Schwarzenberga, z něhož přešel do vlastnictví státu na základě zákona č. 143/1947 Sb. s účinností ode dne 13. 8. 1947.

O opravném prostředku proti tomuto rozhodnutí rozhodoval, a to bez nařízení jednání, Městský soud v Praze ústavní stížností napadeným rozsudkem. Ve svém potvrzujícím rozhodnutí, jak plyne z jeho odůvodnění, k námitkám stěžovatelky týkajícím se okamžiku ztráty majetku dr. Adolfa Schwarzenberga uvedl, že považuje za nesporné, že majetek, který je předmětem řízení, přešel do vlastnictví státu podle zákona č. 143/1947 Sb. z vlastnictví dr. Adolfa Schwarzenberga. Tento zákon ze dne 10. 7. 1947, který na byl účinnosti dnem vyhlášení, tj. 13. 8. 1947, stanovil v § 1 odst. 1, že vlastnictví majetku rodu Schwarzenbergů, větve tzv. primogenitury na Hluboké nad Vltavou, pokud se nachází v Československé republice, přechází v rozsahu stanoveném v odst. 2 ze zákona na zemi Českou. V § 1 odst. 2 tohoto zákona pak bylo uvedeno, že majetkem podle odst. 1 se rozumí nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční,

Nahrávám...
Nahrávám...