Nález 129/2009 SbNU, sv.53, K povinnosti obecných soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 53, nález č. 129
II. ÚS 435/09
K povinnosti obecných soudů řádně odůvodnit svá rozhodnutí
Jedním z principů představujících neopominutelnou součást práva na spravedlivý proces je i povinnost soudů svá rozhodnutí řádně odůvodnit, přičemž se musejí vypořádat s námitkami uplatněnými účastníky řízení, a to způsobem odpovídajícím míře jejich závažnosti. Pokud soudy této zákonné povinnosti nedostojí, a to jednak tím, že se zjištěnými skutečnostmi nebo tvrzenými námitkami nezabývají vůbec, nebo se s nimi vypořádají nedostatečným způsobem, založí tím nepřezkoumatelnost jimi vydaných rozhodnutí. Takový postup nelze akceptovat, neboť by znamenal otevření cesty k potenciální libovůli v rozhodování, a znamenal by tak porušení ústavního zákazu výkonu libovůle soudy.
Nález
Ústavního soudu - II. senátu složeného z předsedy senátu Jiřího Nykodýma a soudců Dagmar Lastovecké a Elišky Wagnerové (soudce zpravodaj) - ze dne 2. června 2009 sp. zn. II. ÚS 435/09 ve věci ústavní stížnosti doc. I. F., CSc., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008 č. j. 3 Ads 115/2007-101, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2007 č. j. 2 Cad 103/2006-64, proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. 9. 2006 č. j. 2006/41461-442 a proti rozhodnutí Úřadu práce hl. m. Prahy, pobočky Praha 5, ze dne 15. 5. 2006 č. j. ABF-3308/2006-05/05, jež se týkaly stěžovatelova vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, a ve věci návrhu na zrušení poznámky pod čarou č. 29) k ustanovení § 25 odst. 1 písm. p) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v tehdy platném znění.
Výrok
I. Nerespektováním čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod bylo rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2008 č. j. 3Ads 115/2007-101 porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces, jehož ochrana je garantována čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Toto rozhodnutí se proto ruší.
III. Ve zbývající části se ústavní stížnost odmítá.
Odůvodnění
I.
1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 24. 2. 2009, tedy podanou ve lhůtě 60 dnů od doručení napadeného rozhodnutí (§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „zákon o Ústavním soudu“), a splňující další náležitosti vyžadované zákonem [§ 30 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) a § 75 odst. 1 a contrario zákona o Ústavním soudu] se stěžovatel domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí, neboť měl za to, že jimi byla porušena jeho základní práva garantovaná čl. 26 odst. 3 a čl. 30 odst.2 Listiny základních práv a svobod a rovněž měl být porušen čl. 4 odst. 1, 3 a 4 Listiny.
2. K ústavní stížnosti byl rovněž připojen návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí, jemuž Ústavní soud usnesením ze dne 4.března 2009 č. j. II. ÚS 435/09-10 podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyhověl a odložil vykonatelnost v záhlaví citovaných rozhodnutí do doby rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti.
3. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítané porušení svých základních práv spatřoval v několika aspektech. Zejména ve skutečnosti, že správní orgány ani obecné…
