dnes je 4.7.2022

Input:

Nález 128/1996 SbNU, sv. 6, K důvodům předběžného opatření nařízeného soudem proti někomu jinému než účastníku řízení podle § 76 odst. 2 občanského soudního řádu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 6, nález č. 128

II. ÚS 110/96

K důvodům předběžného opatření nařízeného soudem proti někomu jinému než účastníku řízení podle § 76 odst. 2 občanského soudního řádu

Podmínka pro předběžné opatření, spočívající v zákazu prodeje nemovitosti, jejího darování, vložení do obchodní společnosti, zatížení zástavním právem nebo věcným břemenem do skončení řízení konkursu, nařízeného vůči někomu jinému než účastníku řízení, podle § 76 odst. 2 občanského soudního řádu, je splněna, když tato osoba kupuje nemovitost s plným vědomím, že ji kupuje od vlastníka, který řádně neplní své platební povinnosti vůči věřitelům, je proti němu navrženo prohlášení konkursu a v době prodeje byla nařízena ochranná lhůta.

Nález

Ústavního soudu České republiky (II. senátu) ze dne 27. listopadu 1996 sp. zn. II. ÚS 110/96 ve věci ústavní stížnosti N. spol. s r.o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 2. 2. 1996 sp. zn. 4 Ko 161/94 o nařízení předběžného opatření.

I. Výrok

Ústavní stížnost se zamítá.

II. Odůvodnění

Ústavní soud obdržel dne 17. 4. 1996 stížnost právnické osoby, společnosti N., s r.o., se sídlem v L., zastoupené jednatelem společnosti E. P. a právně zastoupené advokátem JUDr.P. T., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 2. 1996 čj. 4 Ko 161/94-204, ve spojení s usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 17. 8. 1994 čj. K 77/92-150, za účasti vedlejšího účastníka K. P., a.s., se sídlem v P. 7.

Usnesením Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 17. 8. 1994 čj. K 77/92-150 byla stěžovateli zakázána dispozice s domem čp. 160 a stavební parcelou č. 784 v P. 1, k.ú. N. M., spočívající v prodeji, darování, vložení do obchodní společnosti, zatížení zástavním právem nebo věcným břemenem až do skončení řízení o konkursu v projednávané věci. Stejné omezení bylo uloženo jednateli společnosti N. osobně.

Napadeným usnesením Vrchního soudu v Praze bylo toto usnesení změněno tak, že omezení vůči jednateli společnosti bylo zamítnuto, omezení vůči společnosti N. zůstalo však nezměněno. Usnesení Vrchního soudu v Praze nabylo právní moci dne 29. 2. 1996, takže byla zachována 60denní lhůta k podání ústavní stížnosti.

Stěžovatel tvrdí, že pravomocným rozhodnutím Vrchního soudu v Praze a řízením, které mu předcházelo, byly porušeny základní práva a svobody, zaručené ústavním zákonem a mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, které v podání blíže specifikuje.

Skutečnosti uvedené v návrhu a odůvodňující podání ústavní stížnosti jsou následující:

Dne 14.3. 1993 uzavřel navrhovatel kupní smlouvu se společností J. R. V. - velkoobchod s knihami (1871), s.r.o., na nemovitosti, a to dům čp. 160 se stavební parcelou č. 784 v P. 1, k.ú. N. M., zapsané na LV č. 200, vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem Praha - město. Kupní cena byla stanovena dohodou a byla prodávajícímu řádně zaplacena před podpisem kupní smlouvy.

Jeden z věřitelů prodávajícího - společnost K. P., a.s., požádala Krajský obchodní soud v Praze o vydání předběžného opatření, kterým by bylo stěžovateli coby třetí osobě

Nahrávám...
Nahrávám...