dnes je 29.3.2024

Input:

Marketingový audit školy

20.11.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.5 Marketingový audit školy

Ing. Vlasta Šormová

Úvod

Novým pojmem, se kterým se začínáme setkávat i v oblasti školství, je tzv. marketingový audit školy, který je jednou z cest, jak zjišťovat podmínky ke vzdělávání. Tento audit by měl pomoci ředitelům a hlavně zřizovateli škol a školských zařízení identifikovat a pojmenovat konkrétní problémy a navést ředitele i zřizovatele ke zlepšení a zefektivnění ve všech oblastech školy.

Vymezení pojmů

Marketing

Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojení potřeb a přání zákazníka efektivním a výhodným způsobem, zajišťujícím splnění cílů organizace.

Audit

Audit je úplné, systematické a periodické zkoumání i hodnocení prostředí a chování firmy či organizace, v našem případě školy, a to z hlediska:

  • naplňování příslušných zákonů,

  • naplňování standardů,

  • naplňování postupů efektivního využívání zdrojů,

  • naplňování žádoucího dosahování stanovených cílů, zvolených strategií a aktivit a způsobu jejich uskutečňování.

Záměrem je pojmenovat a identifikovat problémové okruhy, příležitosti a hrozby a doporučit plán činnosti, který bude směřovat ke zdokonalení a zefektivnění zvolené strategie. Nezabývá se jenom problémovými oblastmi, snaží se pokrýt všechny oblasti školy.

K tomu, aby byly marketingové audity plně využitelné pro řízení, musí být systematické. Jednotlivé kroky mají logickou stavbu a žádný nesmí být vynechán. Je vhodné je zpracovat přehledně, nejlépe formou tabulek a grafů se stručným doplňujícím komentářem. Je nutné, aby marketingové audity byly periodicky opakovány. Může se tím předejít řadě problémů v práci školy. V období mezi dvěma audity je důležité zaznamenávat změny a přiřadit je k příslušné části s adekvátním komentářem. Výhodné jsou nezávislé audity prováděné externě, mohou přinést výsledky překvapivé i pro vedení školy.

AUDIT PROSTŘEDÍ

Makroprostředí

Mohou být postiženy trendy v EU, státu, regionu, obce vzhledem k tomu, co je pro nás relevantnější.

Demografické prostředí

Demografické prostředí školy

  • popis demografického vývoje a trendů

  • zhodnocení příležitostí a rizik pro školu

  • jak by měla škola reagovat na demografický vývoj?

Příklady:
  • pokles porodnosti, riziko uzavírání škol, spojování ročníku, velká konkurence, nutnost podpory výchovy k rodičovství

  • demografický vývoj v obci, regionu, ČR

  • zvýšení věku porodnosti na 26–28 let

  • stoupající rozvodovost

  • vyšší počet partnerství bez uzavření manželského svazku

  • zvyšující se počet žáků s problémy v učení

  • nárůst počtu obyvatel – růst nákladů na zdravotní a sociální zabezpečení starších lidí, omezení výdajů na školství

  • vylidňování venkova – likvidace pracovních míst a s ní související nezaměstnanost, zdražování dopravy, omezení služeb apod.

  • se zvyšováním příjmů nejvyšších vrstev obyvatelstva roste zájem o speciální vzdělávací služby – studium jazyků v zahraničí

Ekonomické prostředí

Ekonomické prostředí školy

  • které ekonomické faktory dnes nejvíce ovlivňují školu?

  • které ekonomické změny probíhají, jaké se dají očekávat?

  • jak by měla škola reagovat na ekonomický vývoj?

  • jak posílit postavení školy v daném ekonomickém systému?

Příklady:
  • nízké veřejné výdaje na školství

  • nedostatek finančních prostředků na provoz a na další investice ve školách

  • nízké finanční ohodnocení učitelů a ředitelů škol

  • učitelé vyhledávají lépe placená místa – učí převážně ženy nad 40 let, důchodci, nekvalifikované síly, klesá prestiž učitelského zaměstnání

  • absolventi pedagogických fakult nenastupují do škol

  • omezené vzdělávání pedagogických pracovníků v důsledku vysokých cen kurzů

  • peníze určené na učebnice nepokryjí nutnou obměnu učebnic

  • nákup učebních pomůcek v mnoha případech hradí obec namísto státu

  • zvyšující se ceny energií, učebnic, pomůcek, telekomunikace, pojistné, bankovní poplatky

  • omezená vedlejší hospodářská činnost školy

  • nepochopení nutných investic do vzdělávání ze strany zřizovatele, kraje a státu

  • nedostatek peněz omezuje kvalitu výuky

  • školy jsou odkázané ve velké míře na sponzory

  • zvyšující se poplatky ve škole, za kroužky, školní družinu, školní kluby, jazykové tábory, pobyty v přírodě, sportovní akce apod.

  • programy ESF a využití projektů pro školy

  • umí psát učitelé a ředitelé školy projekty?

  • programy Arion, Phare, Sokrates – možnost získání finančních grantů

  • doplňková činnost – pronájem učeben, tělocvičen, vzdělávací kurzy pro dospělé

Přírodní, ekologické prostředí

Přírodní, ekologické prostředí školy

  • popis trendů, které se mohou dotknout školy

  • jak by na ně měla škola reagovat?

Příklady:
  • prostředí školy

  • třídění odpadu

  • ekologická výchova žáků

  • environmentální výchova žáků

  • výchova obyvatelstva a jeho postoje k životnímu prostředí

Technologické prostředí

Technologické prostředí školy

  • jaké změny se objevují a jaké se dají předpokládat v oblasti technologií?

  • jaký je současný stav využívání technologií ve škole?

  • jak by měla škola na změny v oblasti rozvoje nových technologií reagovat?

Příklady:
  • přehled techniky a technologií, které má škola k dispozici; popis jejich stavu a sledování míry jejich využití

  • vypracovat strategický plán vybavení technikou a technologiemi, který se dá využít i pro případné jednání se sponzory

  • dodržování psychohygienických zásad

  • nedostatek prostředků na nákup nových technologií, zejména počítačů

  • tlak na masivní využívání informačních technologií

  • chybí využití počítačů při výuce dalších předmětů – fyziky, chemie apod.

  • chybí prostředky na nákup projekční techniky, na vybavení jazykových laboratoří apod.

  • nedostatečně jsou rozvíjeny nové metody výuky

  • zaostávání v technologii vede ke ztrátě prestiže školy v očích veřejnosti, hlavně rodičů

Politické a kulturní prostředí

Politické prostředí školy

  • které zákony platí pro oblast školství?

  • jaký je stav v oblasti legislativy dotýkající se školství?

  • jaké změny lze předpokládat?

  • jak by na ně mohla škola reagovat?

  • jak by měl na změny reagovat zřizovatel?

Jde o seznam platných zákonů, které musí škola dodržovat ve všech oblastech své činnosti.

Kulturní prostředí školy

  • jaký je postoj veřejnosti ke školství, ke vzdělávání vůbec?

  • jaké změny životního stylu lze předpokládat?

  • jaké změny probíhají v oblasti kultury ve sféře hodnot, postojů, očekávání a jak na ně může škola reagovat?

Příklady:
  • roste zájem obyvatelstva o vzdělávání, zvyšuje se poptávka po celoživotním vzdělávání, seminářích, kurzech; navzdory tomuto trendu je stále málo lidí ochotno věnovat vlastní prostředky do vzdělání

  • postoj rodičů ke vzdělávání se různí, záleží na složení obyvatel obce, ale také na tom, jakou tady lidé mají společnou historii (postoj veřejnosti ke škole je ovlivňován médii, která mají možnost ovlivnit širokou veřejnost)

  • s rozvojem technologií a sílící konkurenci na trhu práce začínají rodiče pořizovat svým dětem počítač, vyhledávají výukové programy, hledají informace, co je pro uplatnění jejich dětí výhodné

  • vzdělávání cizinců, příležitost pořádání nových výukových programů, kurzů pro rodiče apod.

  • hodnota vzdělávání je devalvována úrovní středních škol, na které se dostávají děti se slabým prospěchem v základních školách; tento stav je motivován snahou škol o přežití, o naplnění směrných čísel

  • mění se životní styl obyvatel i jejich hodnotový žebříček

  • v budoucnu se dá předpokládat, že společně s růstem životního standardu a lepším uplatněním vzdělaných lidí na trhu práce poroste význam vzdělání i u rodin s nižší intelektuálně-sociální úrovní

  • požaduje se změna dosavadního stylu výuky

  • zavádění školních vzdělávacích programů do škol

  • dodržování etických zásad

Vlastní prostředí školy

Skupiny podílející se na vzdělávání

  • velikost skupin, jejich růst a podíl vzhledem k ostatním

  • hlavní segmenty oblasti vzdělávání

Skupiny lze tvořit:

  • žáci – roste počet žáků s problémy v učení

  • učitelé

  • rodiče

  • zřizovatel, kraj, MŠMT

  • zaměstnanci školy

  • sponzoři

  • média

  • tvůrci veřejného mínění a další

Všichni jsou pro kvalitní činnost školy stejně důležití. Segmentace vytváří jak

Nahrávám...
Nahrávám...