7.6.3 Kompostování na území obce
Mgr. Tereza Žáková
Související právní předpis: 541/2020 Sb.
Úvodem
Podpora kompostování na úrovni obce může být důležitým nástrojem pro obce, pomocí kterých obec splní nastavené recyklační cíle. Tyto recyklační cíle nově obcím ukládá NZOO v ustanovení § 59 odst. 3, avšak cíle nepochází z pera zákonodárce, ale jsou odvozeny od evropských cílů, kterých musí dosahovat Česká republika. Po obcích se tedy požaduje, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem. V té souvislosti je v případě řady obcí nutné zaměřit se na zavedení účinného třídění mimo jiné biologicky rozložitelných odpadů, které nadále tvoří významný podíl směsných komunálních odpadů ukládaných na skládku. A právě komunitní kompostování a domácí kompostování jsou cesty, jakými posílit oddělený sběr biologicky rozložitelného odpadu způsobem, jaký bude pro občany přijatelný.
Komunitní kompostování
Obec může v rámci svého obecního systému obecně závaznou vyhláškou stanovit místa pro sběr rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností (dále jen "rostlinné zbytky") a nastavit tak systém komunitního kompostování. Tím může splnit svoji zákonnou povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologického odpadu, kterou má nově již po celý rok.
V rámci komunitního kompostování jsou tak soustřeďovány rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností (dále jen "rostlinné zbytky"), kam vedle klasických rostlinných zbytků spadají i ovoce a zelenina ze zahrad i kuchyní. Nic z toho pochopitelně nemůže být znečištěno chemickými látkami.
Zpracováním těchto rostlinných zbytků dojde ke vzniku kompostu, který může být v rámci obce využit zejména k péči o veřejnou zeleň. NZOO sice umožňuje kompost využívat i jiným způsobem, ale v takovém případě musí být splněny veškeré požadavky zákona o hnojivech. Obec se dále může dohodnout i s jinou obcí o společném využití komunitní kompostárny, a to na základě veřejnoprávní smlouvy nebo v rámci dobrovolného svazku obcí.
Při provozu komunitní kompostárny je nutné dodržovat řadu podmínek, přičemž lze říci, že novou právní úpravou došlo k nastavení jednoznačných pravidel a k precizaci původní právní úpravy, která byla ve starém zákoně jen velmi obecná, proto se podpůrně vycházelo i z metodického pokynu. Právní úpravu týkající se komunitního kompostování nalezneme v ustanovení § 65 a násl. NZOO. Navazujícím prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady.
Při provozování komunitní kompostárny je tedy nutné zejména splňovat technické požadavky na vybavení a provoz, a dále dodržovat požadovanou technologii úpravy rostlinných zbytků. Provozovatel musí vést provozní deník a dále vést evidenci o veškerých přijatých rostlinných zbytcích do komunitní kompostárny, v rámci této evidence se zaznamená každé převzetí rostlinných zbytků. Tuto evidenci je třeba archivovat alespoň po dobu 5 let pro případnou kontrolu, což odpovídá obecnému požadavku na…
