dnes je 19.4.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 982

1.12.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.2.1.4
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 982

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Vztah více zapsaných věcných práv k věci cizí]

Stejně jako § 981 rovněž komentované ustanovení je aplikovatelné pouze ve vztahu k věcným právům k věci cizí (k zapisovaným právům a věcným právům k věci cizí srov. komentář k § 980 a § 981).

Jako inspirační zdroj komentovaného ustanovení zákonodárci zřejmě sloužila polská úprava (§ 12 a § 20 odst. 1 Ustawy o księgach wieczystych i hipotece – zákon o věčných knihách a hypotéce).

Zatímco § 981 upravuje vztah mezi zapsaným a nezapsaným věcným právem k věci cizí, § 982 upravuje vztah mezi více zapsanými právy. Ustanovení § 982 je svojí povahou obecnou úpravou, použitelnou pouze tehdy, pokud není úprava zvláštní (zvláštní úpravou je například § 338d OSŘ upravující pořadí soudcovského zástavního práva odlišně, dále lze uvést IZ, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách).

Komentované ustanovení se nezmiňuje o právech obligačních (na rozdíl od úpravy polské, srov. § 20 odst. 1 Ustawy o księgach wieczystych i hipotece – zákon o věčných knihách a hypotéce), nicméně v případě jejich zápisu lze uvažovat o analogické aplikaci komentovaného ustanovení podle § 10 odst. 1.1

Pořadí zapsaných práv má význam zejména v situaci (nedobrovolného) prodeje zatížené nemovitosti, tedy při exekuci (výkonu rozhodnutí), v rámci insolvenčního řízení či při veřejné dražbě v režimu zákona č. 26/2000 Sb. (nutno ovšem dodat, že předpisy, které tyto postupy upravují, mají ve vztahu k pořadí speciální úpravu). Významné z tohoto pohledu je – z hlediska oprávněných osob – pořadí zástavního práva, neboť od něj se odvíjí rozsah uspokojení jednotlivých věřitelů.

K odst. 1

Časová priorita

V případě kolize dvou (více) zapsaných práv k věci cizí zákonodárce v § 982 odst. 1 zvolil prioritu toho práva, k němuž byl dříve podán návrh na jeho zápis (zásada prior tempore, potior iure – dřívější časem, mocnější právem). Jestliže je takový návrh podán u více práv současně, mají práva podle takových návrhů zapsaná stejné pořadí (srov. větu druhou § 982 odst. 1). Zákon zde nerozlišuje mezi konstitutivním a deklaratorním zápisem práva. NOZ nijak neřeší problém, pokud v jediném dni bude doručeno elektronické podání (umožňující určit přesně okamžik doručení) a podání doručované běžnou poštou. Jestliže dojdou v jednom dni dvě podání poštovní přepravou (tzn. dojdou současně, v jediné skupině doručených podání), dovozuje se jejich podání v téže době, neboť objektivně nelze určit, které z nich bylo podáno, resp. doručeno dříve, a podle § 982 odst. 1 věta druhá mají stejná pořadí.

Přednost jednotlivých věcných práv je tak podle základního pravidla (obecné úpravy) v § 982 odst. 1 dána časovým hlediskem. Pořadí práv se nicméně může později měnit. Hned v § 982 odst. 2 připouští výhradu přednostního pořadí pro jiné právo, dále lze pořadí změnit ujednáním zástavních věřitelů o pořadí zástavních práv (§ 1372; je otázkou, zda ujednání zástavních věřitelů o pořadí věcných práv je použitelné skutečně pouze ve vztahu k zástavnímu právu, či zda by nebylo namístě připustit obdobné ujednání též ve vztahu k jiným věcným právům;2 pokud je nám známo, touto otázkou se dosud judikatura českých vyšších soudů nezabývala), budoucím zástavním právem (§ 1341), spojením uvolněného zástavního práva s novým dluhem (§ 1380), záměnou zástavního práva (§ 1385 a násl.) či budoucím výměnkem (§ 2708 odst. 2).

K odst. 2

Výhrada přednostního pořadí

Podle § 982 odst. 2 může vlastník – zřizuje-li věcné právo k vlastní věci – před tímto právem vyhradit a do veřejného seznamu zapsat přednostní pořadí pro jiné právo. Tím ovšem nemůže být dotčeno právo jiné osoby, aniž by s tím souhlasila. Proto pokud má být výhrada přednostního pořadí zapsána až po zřízení věcného práva, vyžaduje zákon souhlas osoby, jejíž právo je tím dotčeno. Je-li takových osob více, je zřejmé, že souhlas musejí dát všechny. Projevuje se zde mj. zásada, že nelze vlastním právním jednáním zhoršit postavení jiné osoby bez jejího souhlasu. Naopak souhlasu osoby, v jejíž prospěch je výhrada přednostního pořadí činěna (tj. osoby, které svědčí právo, k němuž je zapisováno přednostní pořadí), potřeba není právě proto, že postavení takové osoby se zlepšuje, nezhoršuje. Navíc v době, kdy vlastník výhradu činí, nemusí být taková osoba ještě známa (vlastník např. má

Nahrávám...
Nahrávám...