Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2586 - Základní ustanovení

[Obecně]

Dosavadní úprava v občanském zákoníku a obchodním zákoníku používala souhrnné označení smlouva o dílo. NOZ však rozlišuje mezi závazkem (závazkovým vztahem) a právní skutečností, z níž závazek vzniká. Je tedy nutné rozlišovat mezi dílem jako závazkem a smlouvou o dílo, která je pouze právní skutečností, na jejímž základě tento závazek vzniká.

Smlouva o dílo je vedle kupní smlouvy nejčastěji používaným smluvním typem. Zatímco do 31. 12. 2013 byla smlouva o dílo upravena zvlášť v ObčZ (§ 631 a násl.) a zvlášť v obchodním zákoníku ( § 536 a násl.), tedy existovaly dvě právní úpravy smlouvy o dílo, přičemž pro určení, která právní úprava se použije, bylo rozhodující, zda se jednalo o obchodní závazkový právní vztah, NOZ tuto dvojkolejnost odstraňuje. Od 1. 1. 2014 je tak účinná jediná právní úprava díla.

Úprava díla v NOZ je velmi podobná úpravě smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. Je tomu tak proto, že za základ návrhu nové úpravy byla vzata platná úprava obchodního zákoníku s přihlédnutím k některým zahraničním úpravám, jelikož pojetí smlouvy o dílo v platném občanském zákoníku je poplatné jeho původní koncepci z r. 1964 a vzoru občanského zákoníku z r. 1950. V určitých směrech zákonodárce přihlédl i k některým ustanovením někdejšího zákoníku mezinárodního obchodu, jehož normativní konstrukce platný obchodní zákoník přejímal, ale které byly často formulovány přesněji a přehledněji než úprava v obchodním zákoníku.

Při výkladu řady ustanovení proto bude možné využít judikaturu ke smlouvě o dílo v obchodním zákoníku.

Smlouva o dílo

V odstavci 1 jsou upraveny podstatné náležitosti smlouvy o dílo. Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo jsou:

1. určení smluvních stran, tedy kdo je zhotovitelem a kdo je objednatelem,

2. vymezení díla,

3. povinnost zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí,

4. povinnost objednatele převzít dílo,

5. povinnost objednatele zaplatit cenu.