dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1877

1.12.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.1.5.4.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1877

JUDr. Monika Schön, Ph.D.

[Vztah mezi spoluvěřiteli a dlužníkem]

V ustanovení § 1877 a § 1878 je upravena věřitelská solidarita, tzn. společenství osob na věřitelské straně závazku.

Charakter věřitelské solidarity je vyjádřen v ustanovení § 1877: Solidární věřitelů jsou oprávněni k plnění "rukou společnou a nerozdílnou" (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4713/2007), tedy každý ze solidárních věřitelů je oprávněn samostatně požadovat plnění vůči dlužníkovi a ten je povinen plnění poskytnout tomu ze spoluvěřitelů, který o plnění jako první požádal.

Ustanovení § 1877 neupravuje výslovně objektivní účinky poskytnutí plnění jednomu ze solidárních spoluvěřitelů, nicméně z ustanovení § 1871 odst. 2 lze dovodit, že splněním jednomu ze spoluvěřitelů zaniká dlužníkova povinnost ve vztahu k ostatním spoluvěřitelům a tito po něm nemohou již ničeho požadovat.

Solidární a dílčí závazky

V případě věřitelské solidarity jde o jeden jediný závazek dlužníka, byť mu odpovídá několik samostatných pohledávek solidárních spoluvěřitelů. Jedinost závazku je významná mj. z hlediska posouzení případného úpadku dlužníka (sama okolnost, že dlužník má více solidárních spoluvěřitelů, nevede k závěru, že dlužník se nachází v úpadku, srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 1121/2004, či ve vztahu k manželům jako solidárním věřitelům usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 1 Ko 559/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publ. č. 82/2003).

V kontrastu s tím v případě společenství osob na straně věřitele u dílčích závazků je každý ze spoluvěřitelů oprávněn požadovat pouze svůj díl (nestanoví-li smlouva, zákon či konstitutivní rozhodnutí soudu jinak, srov. ustanovení § 1871 odst. 1), a jde tedy svou podstatou o více samostatných závazků spojených osobou jednoho dlužníka a jedním právním důvodem vzniku.

Občanský zákoník u závazku s dělitelným plněním vychází z předpokladu, že není-li smluvně sjednáno, zákonem či konstitutivním rozhodnutím soudu stanoveno jinak, jde o závazek dílčí (srov. ustanovení § 1871). Věřitelská solidarita tedy musí být sjednána či dána zákonem, případně konstitutivním rozhodnutím soudu, případně musí plynout z povahy věci (např. podíloví spoluvlastníci jsou solidárními věřiteli ve vztahu z bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání společné věci třetí osobou bez právního důvodu, srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4713/2007). Odlišně od pasivní solidarity (srov. ustanovení § 1874) NOZ nestanoví opačnou konstrukci v případě aktivní solidarity podnikatelů. I u aktivní solidarity podnikatelů se tedy zásadně jedná o dílčí závazky, není-li stanoveno jinak.

Pokud má dojít k založení věřitelské solidarity smlouvou, musí to být ze smlouvy patrné (srov. požadavky na výklad právních jednání podle ustanovení § 555 an.). Je-li tedy např. ve smlouvě sjednáno oprávnění kteréhokoli z věřitelů požádat o poskytnutí plnění a následná dlužníkova povinnost tomuto věřiteli plnění poskytnout s tím, že poskytnutím plnění jednomu ze spoluvěřitelů zaniká povinnost též ve vztahu k ostatním spoluvěřitelům, jde nepochybně o ujednání o věřitelské solidaritě. Ujednání o věřitelské solidaritě musí být učiněno všemi spoluvěřiteli i dlužníkem (samotná dohoda spoluvěřitelů ve vztahu k dlužníkovi nemá účinky).

Zákonem je věřitelská solidarita stanovena na několika místech, typickou je věřitelská solidarita manželů u závazků, jež jsou součástí společného jmění manželů (srov. ustanovení 713), a ve vztahu ke společnému nájmu domu či bytu (srov. ustanovení § 746), a věřitelská solidarita podílových spoluvlastníků (srov. ustanovení § 1127).

Vnitřní a vnější vztahy při věřitelské solidaritě

Rovněž u věřitelské solidarity lze odlišovat dvě roviny vztahů: Vnější, tj. vztah mezi spoluvěřiteli a dlužníkem, a vnitřní, tj. vztahy mezi spoluvěřiteli navzájem.

Vnitřní vztahy mezi spoluvěřiteli a rozsah jejich podílů na společné pohledávce jsou z hlediska dlužníka zcela irelevantní s výjimkou prominutí dluhu jedním ze spoluvěřitelů a splynutí. Promine-li dlužníkovi dluh jeden ze spoluvěřitelů, zbavuje to dlužníka dluhu v rozsahu podílu tohoto spoluvěřitele na společné pohledávce (srov. ustanovení § 1996 odst. 2). Ke splynutí a problematickému vztahu ustanovení § 1878 odst. 2 a ustanovení § 1994 věta druhá srov. níže.

Na rozdíl od pasivní solidarity (srov. ustanovení § 1875) a též na rozdíl od předchozí právní úpravy (srov. ustanovení § 515 ObčZ) občanský zákoník neupravuje výslovně vnitřní poměry mezi solidárními spoluvěřiteli.

Je tak na místě vycházet z ustanovení § 1868 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 1122 odst. 3, tj. uplatní se vyvratitelná domněnka stejnosti podílů na společné pohledávce. Odlišný rozsah podílů může vyplývat ze smlouvy, zákona (např. u společného jmění manželů, kdy podíly manželů nejsou vyjádřeny, proto také u nich nepřipadá v úvahu vznik regresního vztahu) či konstitutivního rozhodnutí soudu.

Jestliže některý ze spoluvěřitelů přijme plnění v rozsahu převyšujícím jeho podíl na společné pohledávce, je třeba následně vypořádat interní vztah mezi spoluvěřiteli (následný věřitelský regres) obdobně jako v případě dlužnického regresu (srov. komentář k ustanovení § 1876; odlišně od dlužnického regresu ovšem není nijak upraven preventivní regres).

Přijetím plnění vznikne samostatná regresní pohledávka ostatním spoluvěřitelům a počíná plynout samostatná promlčecí lhůta pro její uplatnění. Její počátek, běh atd. se posuzuje samostatně ve vztahu ke každému spoluvěřiteli.

Regresní vztah mezi spoluvěřiteli nevznikne, uplatní-li se vyvratitelná domněnka podle ustanovení § 1870 věta druhá.

Právo prevence (předstihu)

Podle ustanovení § 1877 je každý ze solidárních spoluvěřitelů oprávněn samostatně a nezávisle na ostatních požadovat po dlužníkovi poskytnutí celého plnění, a jakmile o ně požádá, je dlužník povinen plnění tomuto věřiteli poskytnout.

Jde o tzv. právo prevence (právo aktivního předstihu). Jeho uplatněním se solidární spoluvěřitel stává ve vztahu k dlužníkovi (tj. vnější vztah) jediným věřitelem a pouze jemu je dlužník oprávněn a povinen plnit. Ostatní solidární spoluvěřitelé ztrácejí oprávnění pohledávku uplatnit v tom rozsahu, v němž ji uplatnil první spoluvěřitel. Pokud ji uplatnil pouze částečně, může ji kterýkoli ze spoluvěřitelů uplatnit vůči dlužníkovi ve zbývající části (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4713/2007). Z hlediska ztráty oprávnění uplatnit pohledávku je zcela irelevantní, zda dlužník plnění spoluvěřiteli, který jako první požádal, poskytl.

Uplatnění pohledávky je jednostranným právním jednáním, ustanovení § 1877 nestanoví žádné požadavky na jeho formu, tedy je lze učinit v jakékoli formě (srov. zásadu bezformálnosti podle ustanovení § 559), lze je učinit též podáním žaloby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2008, sp. zn. 30 Cdo 4713/2007).

Ač to z ustanovení § 1877 výslovně neplyne, v úvahu připadá též tzv. předstih pasivní, tj. vykonaný dlužníkem. K němu může dojít tehdy, je-li sjednaná či jinak určena splatnost (takže se dluh nestává splatným až na výzvu, srov. ustanovení § 1958) a současně není sjednáno či jinak stanoveno, kterému ze solidárních věřitelů je dlužník oprávněn a povinen plnit. V takovém případě dlužník může plnění poskytnout kterémukoli ze solidárních spoluvěřitelů, a tedy vybrat si solidárního spoluvěřitele, jemuž bude plnit, a to až do okamžiku, kdy právo předstihu uplatní jeden ze spoluvěřitelů. Poskytnutím plnění jednomu ze spoluvěřitelů zaniká dlužníkova povinnost též ve vztahu k ostatním spoluvěřitelům.

Zánik závazku

K zániku závazku se solidárními spoluvěřiteli může dojít obecně s uspokojením věřitele (objektivní zánik závazku - splněním podle ustanovení § 1908 an., započtením podle

Nahrávám...
Nahrávám...