Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1353

 Nahoru[Povinnosti zástavního dlužníka; zhoršení zástavy]

Komentované ustanovení upravuje povinnosti zástavního dlužníka ve vztahu k zástavě v době, kdy zástavní právo plní svou zajišťovací funkci a garantuje zástavnímu věřiteli jistou stabilitu zajištění jeho práv. Komentované ustanovení pak dopadá zejména na případy, kdy je zástava i po vzniku zástavního práva v držení zástavního dlužníka, což zástavnímu dlužníkovi umožňuje působit na zástavu a tím ovlivnit možnost zástavního věřitele se ze zástavy uspokojit. Zástavní právo totiž zásadně nebrání vlastníku zástavy (zástavnímu dlužníku) nakládat se zástavou (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 21 Cdo 296/2003).

Faktické nakládání se zástavou

Komentované ustanovení ukládá zástavnímu dlužníku povinnost zdržet se všeho, čím se zástava zhoršuje na úkor zástavního věřitele. Zástavní dlužník proto nesmí zástavu zničit, poškodit nebo změnit, pokud tím dochází ke snížení hodnoty zástavy. "Uložená povinnost zástavnímu dlužníku zdržet se zhoršování zástavy na újmu zástavního věřitele je naplněním požadavku na řádné plnění funkce zástavního práva. Je-li naopak díky zástavcem na zástavu vynaloženým investicím věc zhodnocována, např. provedením modernizace, stavebních změn, posiluje se tím uhrazovací funkce zástavního práva a tím i nadějnější vyhlídka na výši peněžního výsledku v případě zpeněžení."¹

Běžné opotřebení zástavy

Zástavní dlužník je však oprávněn zástavu užívat a běžné opotřebení zástavy se nepovažuje za zhoršení zástavy na úkor zástavního věřitele.

Právní nakládání se zástavou

To, že je k věci zřízeno zástavní právo, neznamená, že by zástavní dlužník nemohl zástavu zcizit nebo ji znovu zastavit nebo s ní činit jiné právní dispozice.

Výjimku v tomto směru tvoří:

1. přenechání užívání zástavy třetí osobě, tedy i pronajmutí zástavy nebo zřízení věcného břemene užívání, kdy je vyžadován souhlas zástavního věřitele, pokud si zástavní věřitel a zástavní dlužník neujednali něco jiného (viz komentář k § 1355). Pokud by zástavní dlužník přenechal zástavu do užívání bez souhlasu zástavního věřitele (pokud si strany neujednají, že souhlasu není třeba), pak je smlouva mezi zástavním dlužníkem a případným uživatelem relativně neplatná (blíže komentář k § 1355).
2. jiné právní jednání zástavního dlužníka, které by zhoršovalo zástavu na úkor zástavního věřitele; i takové jednání by mohlo být shledáno relativně neplatným a zástavní věřitel se může v souladu s § 586 dovolat neplatnosti takového jednání.

Zástavní dlužník a zástavní věřitel se mohou dohodnout na tom, jakým způsobem je zástavní dlužník omezen v nakládání se zástavou. "Ujednání omezující zástavního dlužníka v dispozicích se zástavou samozřejmě zavazuje samo o sobě jen smluvní strany a nemá věcněprávní účinky; vázán dispozičními omezeními tedy nebude například pozdější nabyvatel zástavy, jestliže nebyl stranou zástavní smlouvy, z níž omezení pramení."²

Zákaz dalšího zcizení a zatížení

Na druhou stranu v souladu s § 1761 je nyní již umožněno ve prospěch zástavního věřitele zřídit zákaz dalšího zcizení a zatížení, a to i jako právo věcné. Podobně § 1309 odst. 2 ve vztahu k zástavnímu právu (viz komentáře k § 1761 a § 1309).

Ne každé faktické či právní nakládání se zástavou ze strany zástavního dlužníka povede ke zhoršení zástavy na úkor zástavního věřitele; z tohoto hlediska je důležité, zda je schopen zástavní věřitel dosáhnout uspokojení své pohledávky ze zástavy.

Možnost obrany zástavního věřitele

Pokud zástavní dlužník učiní jednání, kterým došlo ke zhoršení zástavy na úkor zástavního věřitele, pak má zástavní věřitel v zásadě tři možnosti:

1. dovolat se relativní neplatnosti takového jednání podle § 586,
2. požadovat po zástavním dlužníkovi náhradu vzniklé škody podle § 2910 (to je praktické zejména tehdy, pokud je odlišná osoba zástavního a obligačního dlužníka),
3. požadovat přiměřené doplnění zástavy podle věty druhé komentovaného ustanovení,
4. v úvahu připadá i trestněprávní postih zástavního dlužníka.

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. září 2004; sp. zn. 8 Tdo 1078/2004

V posuzovaném případě se Nejvyšší soud plně ztotožňuje se závěrem soudů obou stupňů, že jednání obviněného Ing. L. V. (citované výše) lze ve smyslu forem jednání uvedených v § 256 odst. 1 písm. a) TrZ označit jako poškození majetku. Zřízením věcného břemene totiž mohlo dojít ke snížení směnné hodnoty zástavy a poklesu její prodejnosti na trhu, resp. tato byla zřízením věcného břemene natolik znehodnocena, že její obecná cena (jež před zatížením věcným břemenem činila 4 900 000 Kč) se blížila nule a zástava tak byla prakticky neprodejná. Takovým jednáním obviněného pak mohlo dojít ke zmaření uspokojení věřitele do výše obecné ceny nemovitosti, byť i jen dočasně (soudním rozhodnutím již bylo určeno, že smlouva o zřízení věcného břemene je neplatná) a ke způsobení značné škody.

Přiměřené doplnění jistoty

Druhá věta komentovaného ustanovení stanoví, že v případě, že se činem zástavního dlužníka stane dostatečná jistota zástavního věřitele nedostatečnou nebo sníží-li se nedostatečná jistota, musí ji zástavní dlužník přiměřeně doplnit.

Komentované ustanovení tak navazuje na § 2017 obsahující obecné ustanovení o doplnění jistoty, přičemž mezi oběma ustanoveními je rozdíl především v tom, že § 2017 je aplikovatelný i tehdy, pokud dojde ke ztrátě ceny jistoty i z jiných důvodů než z důvodu činu zástavního dlužníka (např. z důvodu ztráty ceny na trhu, přírodní katastrofy apod.). V zásadě je možné, aby se zástavní věřitel domáhal doplnění jistoty i podle § 2017 s následky tam uvedenými; komentované ustanovení je tedy trochu nadbytečné, jelikož obecný § 2017 dopadá na širší množství případů.

Podle komentovaného ustanovení může zástavní věřitel žádat přiměřené doplnění jistoty tehdy, pokud:

1. se dostatečná jistota stane činem dlužníka nedostatečnou,
2. se již tak nedostatečná jistota činem zástavního dlužníka ještě sníží.

Pravidla pro posuzování dostatečnosti jistoty

Dostatečnost/nedostatečnost jistoty je pak třeba posuzovat vzhledem k zajištěné pohledávce zástavního věřitele, přičemž pro posuzování pravidel…