dnes je 28.3.2024

Input:

Financování škol a školských zařízení

21.3.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2 Financování škol a školských zařízení

JUDr. Hana Poláková

Související právní předpis: 561/2004 Sb.

Provozní prostředky

Obec nebo svazek obcí zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu a z jiných zdrojů. V případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje školských zařízení sloužících základní škole v tomto školském obvodu dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.

Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona. Obec nebo svazek obcí přiděluje právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, dotace stanovené zákonem o státním rozpočtu k částečné úhradě výdajů na provoz a provádí s nimi finanční vypořádání.

Obdobně i kraj jako zřizovatel škol a školských zařízení zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního a z jiných zdrojů. I kraj může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.

Obec, která hodlá uskutečňovat projekt financovaný z prostředků Evropské unie, jehož předmětem je podpora kvality, rozvoje nebo dostupnosti vzdělávání a školských služeb podle tohoto zákona, může uzavírat s právnickými osobami vykonávajícími činnost školy nebo školského zařízení smlouvy o partnerství. Na obsah a formu smlouvy o partnerství uzavírané obcí se obdobně vztahuje § 32a školského zákona, který upravuje náležitosti smlouvy o partnerství.

Uzavírá-li obec smlouvu s právnickou osobou vykonávající činnost školy nebo školského zařízení, kterou nezřizuje, je podmínkou platnosti smlouvy doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela. Na uzavírání smluv o partnerství a právní vztahy z těchto smluv se nevztahuje právní úprava veřejných zakázek.

Přímé výdaje na vzdělávání

Školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí a svazkem obcí s výjimkou školských výchovných a ubytovacích zařízení podle § 117 odst. 1 písm. c) školského zákona a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky obdrží ze státního rozpočtu se finanční prostředky vyčleněné

  • - na platy, náhrady platů, nebo mzdy a náhrady mezd, na odměny za pracovní pohotovost, odměny za práci vykonávanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a odstupné,
  • - na výdaje na úhradu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na úhradu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
  • - na příděly do fondu kulturních a sociálních potřeb a ostatní náklady vyplývající ze základních pracovněprávních vztahů,
  • - na výdaje podle § 184 odst. 1 a 2 školského zákona (na účast členů ve zkušební komisi pro závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky, absolutorium v konzervatoři, absolutorium a činnost komisaře; na výkon funkce předsedy zkušební komise pro závěrečné zkoušky, pro absolutorium v konzervatoři a absolutorium),
  • - výdaje na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami,
  • - výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu,
  • - výdaje na učební pomůcky, výdaje na školní potřeby a na učebnice, pokud jsou podle tohoto zákona poskytovány bezplatně, a rovněž
  • - výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání.

Přímé výdaje na vzdělávání může právnická osoba vykonávající činnost školy použít také tehdy, zajišťuje-li v souladu s tímto zákonem a rámcovým vzdělávacím programem povinnou součást vzdělávání dětí, žáků a studentů u jiné fyzické nebo právnické osoby. Finanční prostředky lze použít na:

  1. úhradu ceny za služby poskytované jinou fyzickou nebo právnickou osobou
  2. náhradu nákladů, které jiné fyzické nebo právnické osobě prokazatelně a nutně vznikají výhradně za účelem uskutečňování praktického vyučování na jejím pracovišti na základě smlouvy podle § 65 odst. 2, pokud byla náhrada nákladů v této smlouvě sjednána.

Ze státního rozpočtu se poskytují finanční prostředky vyčleněné na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem, kterým je zákon č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením.

Finanční prostředky nad rozsah finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných ze státního rozpočtu hradí právnické osoby, které vykonávají činnost škol a školských zařízení, z dalších finančních zdrojů, zejména z vlastních příjmů, z prostředků zřizovatele, popřípadě jiných osob.

Finanční prostředky ze státního rozpočtu na přímé výdaje na vzdělávání se poskytují nejvýše do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem 64), uvedeného ve školském rejstříku.

Prostředky na platy

Novelou školského zákona zákonem č. 101/2017 Sb. a zákonem č. 167/2018 Sb. byl zaveden od 1. 1. 2020 nový systém financování regionálního školství. Je to systém kombinující prvky nákladového a výkonového financování. Ministerstvo školství si od nového systému slibuje zejména vyrovnání mezikrajových rozdílů ve financování škol, lepší předvídatelnost objemu finančních prostředků, který nebude odvislý od každého vzdělávaného dítěte, žáka nebo studenta, ale od počtu hodin přímé pedagogické činnosti potřebných podle rámcových vzdělávacích programů. Změna financován se dotkla provozních zaměstnanců. Snahou je více respektovat skutečnost, že školy jsou právnickými osobami a že plní celou řadu administrativních úkolů bez ohledu na velikost a počet vzdělávaných dětí.

Změnu financování přímých výdajů na vzdělávání zjednodušeným názorným způsobem ukazuje níže uvedená tabulka:

Z tabulky vyplývá, kterých škol a školských zařízení se reforma dotkla, jaké finanční prostředky určuje ministerstvo a s čím disponuje krajský úřad.

Pedagogičtí pracovníci mateřských škol, základních, škol, středních škol a konzervatoří včetně pedagogických pracovníků vykonávajících přímou pedagogickou činnost ve školních družinách obdrží ze státního rozpočtu finanční prostředky podle vykázaného objemu platových tarifů ke 30.9. předcházejícího kalendářního roku (výkaz P 1c-01 oddíly IVa, IVc). Tento objem je poměrně krácen, pokud škola vykazuje vyšší počet hodin přímé pedagogické činnosti týdně, než je garantovaná výše určená prováděcími předpisy (PHmax).

Dále pedagogičtí pracovníci dotčených škol a školských zařízení obdrží normativní metodou (výši normativu určuje ministerstvo) na nenárokové složky platu (příplatek za vedení, specializační příplatek, popřípadě zvláštní příplatek). Objem nadtarifních složek platu je závislý na přepočteném počtu pedagogických pracovníků. Při nastavení výše normativu vychází z průměrné jejich výše připadající na 1 úvazek pedagogického pracovníka.

Normativ ministerstvo určí i na nenárokové složky platu (mimořádné odměny, osobní příplatky). Opět celkový objem obdržených prostředků bude odviset od počtu pedagogických pracovníků. I v tomto případě vychází ministerstvo z jejich průměrné výše připadající na 1 úvazek pedagogického pracovníka.

Částky normativů na nadtarifní složky platu budou upraveny opravnými koeficienty, které zohledňují naplněnost běžných tříd a integraci dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných tříd.

Normativní financování na žáka/studenta je zachováno u základních uměleckých škol a u vyšších odborných škol. Výši normativu určuje centrálně ministerstvo.

Financování pedagogické práce v mateřských školách

Ministerstvo zafinancuje maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti (PHmax) na jednom pracovišti (samostatné budově) stanovený vyhláškou č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, podle druhu provozu – polodenní provoz příloha č. 1, celodenní provoz příloha č. 2 a internátní provoz příloha č. 3 vyhlášky. PHmax za mateřskou školu se stanoví jako součet hodnot PHmax za každé pracoviště, které s jiným pracovištěm nesouvisí, není s ním spojeno stavebně nebo technicky, ani není umístěno na tomtéž nebo sousedním pozemku a při jiném organizačním uspořádání by mohlo být zapsáno ve školském rejstříku jako samostatná mateřská škola.

Při výpočtu hodnot PHmax mateřské školy je potřeba vycházet z údajů vykazovaných ve výkonových výkazech S 1-01 nebo S 4-01, které mateřská škola vyplňuje k datu 30. 9. daného školního roku.

Pro stanovení PHmax z výkazu S 1-01 jsou rozhodné údaje o průměrné denní době provozu školy/pracoviště v hodinách a počet tříd uvedený v odd. III podle příslušného druhu provozu (tj. údaje v řádcích 0301, 0302, 0303). Počet tříd školy/pracoviště se stanoví jako součet počtu běžných tříd a počtu speciálních tříd. Pokud má škola více pracovišť, stanovuje se PHmax samostatně pro každé pracoviště. Pokud má škola/pracoviště třídy s různým druhem provozu (celodenní, polodenní či internátní), počítá se každý druh provozu samostatně, a to i na stejném pracovišti. Hodnoty PHmax pro jednotlivé druhy provozu jsou uvedeny v již zmíněných přílohách vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Při stanovení PHmax pro mateřské školy při zdravotnických zařízeních se vychází z údajů vykázaných ve výkazu S 4-01 odd. III. Hodnota PHmax za každou třídu mateřské školy při zdravotnickém zařízení je 31 hodin týdně.

Celková hodnota PHmax se za právnickou osobu vykonávající činnost školy určí jako součet dílčích hodnot za jednotlivá pracoviště a jednotlivé druhy provozu.

PHmax stanovený pro pracoviště se za každou třídu zřízenou pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., nebo třídu školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona zvyšuje o 5 hodin.

PHmax za každou třídu mateřské školy při zdravotnickém zařízení je 31 hodin týdně.

Maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti zabezpečované vedle učitele asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu činí 36 hodin na 1 třídu zřízenou podle § 16 odst. 9, nebo třídu školy zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, jde-li o pracoviště s průměrnou dobou provozu 8 a více hodin. Je-li průměrná doba provozu kratší, než 8 hodin denně, maximální týdenní počet hodin přímé pedagogické činnosti se poměrně sníží.

PHmax stanovený pro pracoviště se za každou skupinu pro jazykovou přípravu cizinců (§ 1e odst. 1 vyhlášky č. 14/2005 Sb.) zvyšuje o 1 hodinu.

PH konkrétní školy je součtem hodnot týdenního rozsahu hodin přímé pedagogické činnosti. Ředitel mateřské školy při výpočtu PH školy spočítá hodiny všech učitelů podle velikosti úvazku a pracovního zařazení. Je nutné počítat hodiny přímé pedagogické práce podle hodnot, které vyplývají z nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších

Nahrávám...
Nahrávám...