dnes je 30.10.2020

Input:

Energetické úspory v bytových domech a dotační možnosti obcí a měst

22.9.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.87
Energetické úspory v bytových domech a dotační možnosti obcí a měst

Ing. Pavel Večeřa

Města a obce se z důvodu koronavirové pandemie dostávají pod finanční tlak. Z důvodu snížených daňových příjmů celého státu se snižují také rozpočtové příjmy obcí. V oblasti energetiky dochází k zásadním změnám, uhlí již není preferovaným zdrojem energie a postupně se ustupuje od jeho těžby a zdroje energie na uhlí závislé se postupně transformují a přecházejí na zdroje jiné.

Nájemníci v městských domech si mohou stěžovat na sníženou kvalitu bydlení, která se postupně snižuje, pokud do domů není pravidelně investováno anebo se může jednat o velmi staré domy, jejichž standard je poznamenán dobou jejich výstavby. Někteří z nich mohou z těchto nebo jiných důvodů preferovat vlastnické bydlení a nájemní byty opouštět, čímž obec přijde o zdroj příjmu, pokud poptávka po nájemním bydlení v místě není dostatečně vysoká.

Zmíněné faktory a trendy nelze opomíjet ani v obecním hospodaření. Je třeba, aby na ně vedení obcí a radnice měst aktivně reagovaly. Významným spotřebitelem energie a také významnou výdajovou položkou jsou stále pro některá města a obce bytové domy v obecním vlastnictví. Čím větší jsou tyto náklady, tím větší je potenciál pro dosažení možných úspor. K dosažení těchto úspor je však třeba nejdříve nalézt ta správná řešení, na míru místu, situaci a potřebám nájemníků při zohlednění ekonomické návratnosti a poté připravit a realizovat investici.

Úspory lze nalézt ve čtyřech základních oblastech:

  • - zateplení fasád;
  • - zdroje energie a tepla;
  • - okna, dveře;
  • - rekuperace vzduchu, větrání.

Zateplením fasády

Zateplením fasády lze získat významné úspory nákladů na vytápění, neboť jím minimalizujeme významně úniky tepla z domu. Základními používanými izolačními materiály jsou polyuretan, polystyren nebo EPS. Existují různá technická řešení pro uložení izolačních vrstev a jejich upevnění na nosnou zeď (např. na kovový rošt, pomocí hmoždinek zavrtaných do nosné zdi). Pozornost je třeba věnovat riziku vzniku tepelných mostů, neboť v těchto místech se může koncentrovat vlhkost a s tím související námraza v zimě. Dlouhodobě může toto riziko ohrozit konstrukci domu.

Z hlavních rizik je třeba předejít popraskání izolační vrstvy, usazování vlhkosti a od toho závislého vzniku a růstu plísní a řas. Je třeba, aby použitý izolant byl voděodolný, prodyšný a zajišťoval tepelnou izolaci bez nutnosti pravidelné údržby.

Riziku použití nevhodného řešení je dobré předejít především získáním co nejvíce informací o dodavatelské firmě, především referencí z již realizovaných projektů obdobného charakteru. Vhodné je také provést obhlídku některých již realizovaných projektů za účasti městského nebo externího odborníka na stavební projekty. Doporučujeme také vyjednat s dodavatelskou firmou dostatečně dlouhou záruku na poskytnuté plnění, popř. tuto podmínku vložit do zadávacích podmínek na veřejnou zakázku.

Izolační materiál se přikládá na suchou a očištěnou zeď po zbavení nečistot, odstranění hromosvodu a odvětrávacích mřížek. Poté následuje montáž zakládacího profilu sestávajícího z plastových podložek a hmoždinek, v místech, kde bude nalepována izolace. Izolační desky jsou připevňovány lepidlem na zadní straně k zakládacímu profilu a následně fixovány hmoždinkami. Následuje nanesení stěrky a její zpevnění perlínkou a nakonec je nanesena vrchní vrstva fasády.

Zdroj tepla a energie

Je zřejmé, že uhlí jako zdroj tepla bude v příštích letech opouštěn. Důvodem jsou zvyšující se náklady na tzv. emisní povolenky. Ty dopadají na teplárny, elektrárny a zprostředkovaně i na těžební firmy, kterým se uhlí vyplatí těžit ve stále menší míře. Tato skutečnost výrazně změní podobu energetického odvětví v celé Evropě. V České republice zřejmě ubude velkých centrálních zdrojů tepla i energie jako jsou teplárny a tepelné elektrárny a vznikne větší potřeba menších lokálních a decentralizovaných řešení na úrovni obcí, jednotlivých sídlišť nebo objektů.

Alternativami k uhlí jsou plyn (zemní plyn, bioplyn), obnovitelné zdroje (dřevo, dřevní štěpka, pelety, jiné druhy biomasy), tepelné čerpadlo (možné i v kombinaci s fotovoltaickým panelem na střeše nebo volně podél objektu). Podstatná je velikost (potenciál, kapacita) zdroje, nenechte si od dodavatele (prodejce) vnutit zbytečně předimenzovaný zdroj, který se Vám jednak prodraží už při pořízení samotné investice, jednak i v nákladech na údržbu, popř. doprovodný servis, který může být součástí nabídky. Přitom zohledněte také sezónní výkyvy (samozřejmě v zimním topném období je spotřeba vyšší, ale není obvyklé, aby v našich klimatických podmínkách byly nižší teploty než 30oC).

Pokud již máte v bytovém domě kotelnu, není nezbytně nutné se jí zbavovat. Je však vhodné přehodnotit volbu paliva. Uhlí zřejmě bude stále zdražovat a také se dlouhodobě sníží jeho dostupnost na trhu (je možné, že časem v některých regionech nebude uhlí vůbec nabízeno na trhu, protože dojde k úplnému útlumu těžby).

Doporučujeme v takovém případě zvážit přechod z uhelné kotelny na plynovou, popř. přechod na biomasu (např. na dřevo, pokud ho můžete v dostatečném množství za výhodnou cenu trvale těžit v městských lesích nebo nakoupit od místních firem). U plynových kotlů se postupně přechází od stacionárních modelů k modelům závěsným (umístěným na zdi) a k modelům kondenzačním.

Někdy po zateplení domu se může stát, že v minulosti pořízený plynový kotel se stane neekonomickým (předimenzovaný výkon vzhledem k aktuální potřebě domu na vytápění), v takové chvíli je vhodné s ohledem na provozní náklady v dalších letech zvážit výměnu a investovat do více ekonomického řešení. Např. příliš výkonný kotel nebude po většinu roku optimálně využit, neboť během teplého období roku bude jen na malou část své kapacity pouze ohřívat vodu a jeho plná kapacita by byla využita jen cca 3-4 měsíce v roce v plné topné sezóně. Ve větší míře jsou nyní využívána tzv. kaskádová řešení – více malých kotlů s nižším výkonem zapojených do série, což umožňuje, aby byly zapojeny jen kotle, které jsou vzhledem k svému výkonu v danou chvíli potřebné. Jeden velký kotel by v dané chvíli totiž spaloval velké množství plynu bez odpovídajícího efektu v dodaném teple nebo ohřáté vodě.

I při pouhé výměně kotle doporučujeme přizvat odborníka a nechat si zpracovat projekt. Nelze vyloučit, že kromě kotle, bude nutná i výměna rozvodů. Při dodávce plynového kotle je třeba také zvážit, zda bude mít zajištěnu odbornou obsluhu a servis vlastními silami nebo ji budete poptávat jako doplňkovou službu od dodavatele kotle, popř. od plynárenské společnosti. Také nelze opomenout povinnosti z oblasti bezpečnosti a regulace, při topení plynem je třeba zajistit více druhů měřičů (teploty, hladiny vody atd.) a hlásičů závad či úniku plynu. Kvalitní firmy na trhu jsou schopny Vám dodat kompletní dodávky kotle i včetně potřebných regulačních doplňků včetně softwaru, který zajistí bezobsluhový chod kotle a včasné hlášení závad např. formou sms zpráv.

Místo kotelny je běžným řešením dostupným na trhu tepelné čerpadlo. Jeho výhodou je kromě nižších provozních nákladů i snadná obsluha a nenáročná údržba (oproti kotelně na uhlí není nutné skladovat a manipulovat s palivem, ve srovnání s plynovou kotelnou zde nejsou takové nároky na bezpečnost, revize a měřicí přístroje). Mezi další výhody patří nenáročnost na prostor a šetrnost vůči životnímu prostředí (tepelná čerpadla obvykle 75 % energie získají z obnovitelných zdrojů, 25% tvoří elektřina z běžné sítě). Jistou nevýhodou může být hluk, i když existují už i moderní typy, které jsou téměř bezhlučné. To lze však vyřešit umístěním čerpadla pod povrch, do sklepních prostor nebo do zadní části domu. Popř. lze zajistit hlukovou izolaci místnosti, kde bude čerpadlo umístěno.

Pro laiky lze princip tepelného čerpadla vysvětlit zjednodušeně tím způsobem, že funguje „opačně než lednička”. Odebírá teplo (resp. teplotní rozdíl) z venkovního prostoru (země, vody, vzduchu) a předává je do domu běžnými způsoby distribuce, jako jsou ventilace, radiátory, rozvody teplé vody. Životnost čerpadla je až 20 let, běžná doba návratnosti investice do tepelného čerpadla se pohybuje v rozmezí 5 – 8 let. Ve srovnání dle ekonomických parametrů (náklady na investici, náklady na provoz) tepelná čerpadla porážejí v současné době uhlí, plyn a pelety a jsou srovnatelné s náklady na vytápění štěpkou nebo dřevem. Ve srovnání s vytápěním elektřinou dosahuje tepelné čerpadlo spolehlivě úspory až 2/3 nákladů. Oproti pevným palivům jako je dřevo, uhlí, pelety má tepelné čerpadlo nespornou výhodu v tom, že není nutné palivo objednávat, vykládat, skládat a házet do kotle. To pro Vás znamená zaměstnat pracovníka – kotelníka/topiče, který tuto fyzicky náročnou práci provede.

Tepelné čerpadlo je vhodné do novostaveb (které mají povinně vyšší energetické standardy) nebo starších staveb po rekonstrukci. Není vhodné je použít pro starší stavby, které nebyly dosud zatepleny. U takových domů je třeba provést nejdříve zateplení, bez toho by tepelné ztráty byly příliš vysoké a účinnost tepelného čerpadla by