dnes je 13.4.2021

Input:

Druhy vod, práva k vodám a základní pojmy a povinnosti

6.4.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.7.1 Druhy vod, práva k vodám a základní pojmy a povinnosti

Mgr. Veronika Vytejčková

Vodní zákon upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí, a to v zájmu zajištění trvale udržitelného užívání těchto vod, bezpečnosti vodních děl a ochrany před účinky povodní a sucha. V rámci vztahů upravených vodním zákonem se bere v úvahu zásada návratnosti nákladů na vodohospodářské služby, včetně nákladů na související ochranu životního prostředí a nákladů na využívané zdroje, v souladu se zásadou, že znečišťovatel platí (§ 1 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb.).

Povrchovými vodami se podle § 2 odst. 1 VODZ rozumí „vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.” Jedná se zejména o vody ve vodních tocích (§ 43 VODZ), ve vodních nádržích, jezerech apod., bez ohledu na skupenství. Povrchovými vodami jsou také vody srážkové, v případě jejich velkého znečištění je však třeba vymezit jejich vztah také k vodám odpadním (viz § 5 odst. 3 a § 38 odst. 1 až 4).

Podzemními vodami se podle § 2 odst. 2 zákona rozumí „vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních.” V praxi se lze setkat jak s pojmem podzemní vody, tak například s pojmy „spodní voda”, „podpovrchová voda” aj., vodní zákon však tyto termíny nezná, je-li naplněna výše uvedená definice, jedná se z hlediska zákona vždy o vodu podzemní. Typicky jí bude voda ve studnách, vrtech apod.

Některé vody, ač splňují definici povrchových vod, popřípadě podzemních vod, mohou spadat pod zvláštní režim (režim zvláštního právního předpisu), srov. například důlní vody a § 4 VODZ.

Povrchové i podzemní vody ztrácejí svůj charakter v okamžiku jejich odebrání (§ 3 odst. 2). Bude-li tedy například odebrána voda ze studny nebo vodního toku, ztrácí tímto momentem charakter podzemní vody či povrchové vody a dostává se do vlastnictví oprávněné osoby (viz § 8 odst. 2) nebo osoby, která vodu odebrala v rámci tzv. obecného nakládání podle § 6 VODZ. O obecném nakládání nicméně můžeme hovořit pouze ve vztahu k povrchovým vodám! (srov. dále).

Jiným nakládáním s povrchovými nebo podzemními vodami než jejich odběrem se charakter povrchových nebo podzemních vod nemění. To znamená, že vzdouváním nebo akumulací povrchových vod ve vodní nádrži jsou v ní stále vzduté nebo akumulované „jen” povrchové vody. Stejně tak čerpáním znečištěných podzemních vod, např. za účelem snížení jejich znečištění, se nezmění charakter těchto vod jako podzemních, a to ani v průběhu jejich čištění (Horáček, Z. Král, M. Strnad, Z. Vytejčková, V. Vodní zákon s podrobným komentářem po velké novele stavebního zákona. SONDY, s.r.o. Praha. 2013. ISBN 978-80-86846-48-8).

V pochybnostech o tom, zda se jedná nebo nejedná o povrchové nebo podzemní vody, rozhoduje vodoprávní úřad (§ 3 odst. 3). Kompetence rozhodnout náleží krajskému úřadu [§ 107 odst. 1 písm. p)]. Jedná se o řízení zahajované z moci úřední, ke kterému může dát kdokoliv podnět (§ 42 SŘ), úvaha o zahájení či nezahájení řízení v pochybnostech nicméně zůstává plně na příslušném krajském úřadu.

Vodní zákon v ustanovení § 2 a 2a VODZ vymezuje základní pojmy, se kterými pracuje. Některé pojmy lze poté najít v dalších ustanoveních zákona, jako například definici srážkových vod v § 5 odst. 3, definici vodního díla v § 55 odst. 1, definici povodně v § 64 odst. 1 aj. Jednotlivé prováděcí předpisy k vodnímu zákonu poté „pro své účely” vymezují další pojmy, vodohospodářské pojmosloví jako celek se tedy neomezuje pouze na definice obsažené v samotném vodním zákoně.

Nezapomeňte
Ustanovení § 5 by se mělo podle zařazení do Hlavy II vztahovat pouze na základní povinnosti při nakládání s vodami. Toto však naplňují pouze odstavce 1 a 2; odstavec 3 se věnuje provádění staveb a upravuje tak problematiku, která je spíše předmětem stavebního zákona a povinností při nakládání s vodami se na první pohled nedotýká.

Ustanovení § 5 odst. 1 VODZ je obecným ustanovením, které podrobněji rozvádí účel zákona (§ 1 odst. 2) a zdůrazňuje nezbytnost odpovědného (a udržitelného) užívání vod.

Nakládáním s vodami k výrobním účelům ve smyslu § 5 odst. 2 VODZ se rozumí zejména podnikatelská činnost v zemědělské nebo průmyslové výrobě a nakládání s vodami je pro tuto činnost nezbytné (např. průtočné chlazení turbín nebo odběr vody pro chemický průmysl). Je zde zakotvena obecná povinnost každého (kdo s vodami za tímto účelem nakládá) sledovat a provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňujících nejlepší dostupné technologie,

Nahrávám...
Nahrávám...