dnes je 28.3.2024

Input:

Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob u obcí

16.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.6.1 Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob u obcí

Ing. Zdeněk Morávek

Vzhledem k blížícímu se termínu podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob bychom se v následujícím příspěvku zaměřili na tuto problematiku u obcí. Kromě obecných informací o termínech a související úpravě upozorníme také na některé konkrétní praktické souvislosti v samotném formuláři daňového přiznání.

Nejdříve bychom začali úpravou, ze které vyplývá, kdy má obec vůbec povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů. Jak vyplývá z § 17a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), obce patří mezi veřejně prospěšné poplatníky, tedy takové, kteří jako svou hlavní činnost vykonávají činnost, která není podnikáním. To je naprosto zásadní pro další způsob zdanění těchto poplatníků a současně se na tyto poplatníky vztahují i specifická pravidla v oblasti podávání daňového přiznání. Nejdříve je nutné vyjít z § 38m odst. 1 ZDP, z něhož vyplývá, že poplatník daně z příjmů právnických osob je povinen podat daňové přiznání k této dani. Následně je však nutné zohlednit § 38mb ZDP, který obsahuje výjimky z povinnosti podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob a uvádí podmínky, za nichž se tyto výjimky vztahují i na veřejně prospěšné poplatníky. Z tohoto ustanovení vyplývá, že daňové přiznání není povinen podat veřejně prospěšný poplatník, pokud jsou současně splněny dvě podmínky:

  • poplatník má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a

  • poplatník nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 8. ZDP, tj. zvýšit základ daně o částku uplatněného snížení základu daně podle § 20 odst. 7 ZDP, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani.

Obec má za příslušné zdaňovací období příjmy pouze z daňových výnosů, z poplatků, dále z dotací a příspěvku z veřejných rozpočtů a z úroků z vkladů na běžném účtu.

Dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů nejsou podle § 18a odst. 1 písm. b) ZDP předmětem daně, výnosy z daní a poplatků nejsou předmětem daně podle § 18a odst. 1 písm. d) ZDP, úroky z vkladů na běžném účtu jsou sice předmětem daně a zdanitelným příjmem, ovšem podle § 36 odst. 5 ZDP se u těchto příjmů uplatní zvláštní sazbu daně ve výši 19 %. Obec tak má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, proto jí nevzniká povinnost podat daňové přiznání.

Obec má za příslušné zdaňovací období příjmy pouze z daňových výnosů, z poplatků, dále z dotací příspěvku z veřejných rozpočtů, z úroků z vkladů na běžném účtu, dále obdržela peněžní dar ve výši 100 000 Kč a vykázala drobný příjem z reklamy ve výši 500 Kč.

Dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů nejsou podle § 18a odst. 1 písm. b) ZDP předmětem daně, výnosy z daní a poplatků nejsou předmětem daně podle § 18a odst. 1 písm. d) ZDP, úroky z vkladů na běžném účtu jsou sice předmětem daně a zdanitelným příjmem, ovšem podle § 36 odst. 5 ZDP se u těchto příjmů uplatní zvláštní sazbu daně ve výši 19 %, peněžní dar je příjmem osvobozeným od daně podle § 19b odst. 2 písm. b) bod 3. ZDP, ale příjem z reklamy je vždy zdanitelným příjmem obce podle § 18a odst. 2 písm. a) ZDP. Z toho tedy vyplývá, že podmínky pro vynětí z povinnosti podat daňové přiznání nejsou v tomto případě splněny a obec musí daňové přiznání podat, a to i v případě takovéhoto zanedbatelného příjmu.

Dále je k problematice daňového přiznání ještě vhodné upozornit, že podle § 38mc ZDP se na příspěvkové organizace, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost, a splňují tedy podmínky, za kterých nemusejí podávat daňové přiznání, nevztahuje povinnost sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu, což je povinnost, kterou jinak ukládá § 136 odst. 5 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"). Jedná se tedy o administrativní zvýhodnění pro tyto daňové subjekty.

Můžeme tedy uzavřít, že pokud tedy obec nemá odpovídající zdanitelné příjmy, nemá povinnost podávat daňové přiznání a nemá ani žádné další povinnosti ve vztahu ke správci daně.

Dále bychom se zaměřili na lhůty pro podání daňového přiznání, protože od roku 2021 došlo v této oblasti k řadě změn. Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob bude za rok 2020 podáváno v souladu s § 136 DŘ, který byl v průběhu roku 2020 významně novelizován. I nadále platí, že daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud budeme předpokládat zdaňovací období kalendářní rok, daňové přiznání má být podáno do 1. 4. 2021. Nově ovšem platí, že tato lhůta se prodlužuje na 4 měsíce, po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce. Jedná se o novou úpravu, která byla do daňového řádu přijata zákonem č. 283/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinnost těchto změn nastala k 1. 1. 2021.

Nová 4měsíční lhůta byla do daňového řádu doplněna za účelem podpory elektronické formy podání daňových přiznání, jakož i za účelem určitého zvýhodnění těch, kteří tuto formu komunikace již v současné době využívají. Nicméně zůstává zachována možnost podat daňové přiznání v základní, tedy 3měsíční lhůtě, což je pro poplatníka výhodné zejména v případě existence vratitelného přeplatku. Vzhledem k tomu, že všechny obce mají zřízenou minimálně datovou schránku, a to jako orgány veřejné moci, lze předpokládat, že obec budou využívat minimálně tuto 4měsíční lhůtu, pokud ne prodlouženou 6-měsíční.

Změna nastává také v případě podání daňového přiznání poradcem (tedy daňovým poradcem nebo advokátem). Podle nové úpravy již nebude nutné zplnomocňovat konkrétního daňového poradce či advokáta, ale podmínka pro posunutí termínu bude splněna, pokud daňové přiznání podá jakýkoliv poradce, nebude tedy podání již vázáno na konkrétní osobu poradce, jako tomu bylo dosud. To bez problémů umožňuje, aby došlo ke změně v osobě zástupce daňového subjektu. Rovněž není nadále posuzováno, zda poradce dané přiznání “zpracoval“ (neboť tato skutečnost je sama o sobě jen obtížně prokazatelná), ale pouze to, zda jej podal.

Prakticky to ale znamená, že k prodloužení lhůty dojde v obou případech dodatečně, ovšem se zpětnými účinky. To znamená, že až po uplynutí 6měsíční lhůty bude zřejmé, že poplatník nepodal v řádném termínu daňové přiznání a správce daně jej bude moci vyzvat ke splnění této povinnosti. Teprve tehdy lze s jistotou říci, že daňový subjekt je v prodlení, přičemž samotná délka prodlení bude odvislá od toho, jakým způsobem, resp. kým bude daňové přiznání podáno. To současně dává daňovým subjektům možnost zmírnit, či zcela eliminovat případné sankce.

Obec nepodá do konce dubna daňové přiznání, a to kvůli svému pochybení, zjistí to v na konci května 2021. Pokud podá za obec daňové přiznání do konce června poradce, bude daňové přiznání podáno včas a v řádném termínu.

Pokud bude daňové přiznání podáno elektronicky, což lze u obce předpokládat, bude automaticky prodloužena lhůta na 4 měsíce a případné sankce za pozdní podání budou posuzovány až od konce 4 měsíce.

V případě, kdy dojde k naplnění obou podmínek pro prodloužení lhůty a daňové přiznání bude podáno poradcem elektronicky (což je ostatně jeho zákonná povinnost), uplatní se vždy delší prodloužení lhůty, tj. prodloužení na 6 měsíců od konce zdaňovacího období.

Současně je nutné doplnit, že podle bodu 3. přechodných ustanovení platí, že § 136 odst. 2 DŘ, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na lhůtu pro podání daňového přiznání podávaného za zdaňovací období, které neskončilo přede dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Na lhůtu pro podání daňového přiznání podávaného za zdaňovací období, které skončilo přede dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Přechodné ustanovení je tedy založeno na principu, podle něhož možnost prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání nastane pouze v návaznosti na zdaňovací období, která skončila 31. prosince 2020, nebo která dosud neskončila. Jinými slovy, s ohledem na skutečnost, že počátek běhu lhůty pro podání daňového přiznání se odvozuje od konce zdaňovacího období, možnost prodloužení tak bude vyloučena v případě lhůt, které ke dni nabytí účinnosti již běží.

Dále doplňme, že lhůta je v souladu s výše uvedenou úpravou stanovena tak, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří, čtyř nebo do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období, ale v návaznosti na § 33 DŘ se konec lhůty posouvá o jeden den, tedy na 1. 4., 1. 5. nebo 1. 7. 2021, pokud předpokládáme zdaňovací období kalendářní rok. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

Pokud se obec rozhodne, či přesněji má povinnost, jak vyplývá dále z textu, podat daňové přiznání elektronicky, za rok 2020 je posledním dnem lhůty 3. 5. 2021. Konec lhůty 1. 5. 2021 se posouvá na první následující pracovní den, kterým je pondělí 3.5. 2021.

Termíny 1. 4. a 1.7. zůstávají v roce 2021 zachovány, jedná se o pracovní dny.

K uvedenému je ale třeba doplnit, že v roce 2021 je situace poněkud specifická, a to z důvodu probíhajících koronavirových opatření. Ve Finančním zpravodaji č. 16/2021 bylo zveřejněno rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události Č. j. 7413/2021/3901-2, na základě kterého se termín podání daňového přiznání a úhrada daně posouvá z 1.4. 2021 na 3.5. 2021 (pro poplatníky podávající přiznání v listinné podobě), a z 3.5. 2021 na 1.6. 2021 pro poplatníky podávající daňové přiznání v elektronické podobě. Posunutí termínů je postaveno tak, že pokud bude nejpozději ve stanovený termín daňové přiznání podáno a daň uhrazena, promíjejí se automaticky všechny sankce vyplývající z tohoto opoždění.

Další důležitou souvislostí, která ale má dopad i na lhůtu pro podání daňového přiznání, je forma podání přiznání. Jak vyplývá z ustanovení § 72 odst. 6 DŘ, pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo

Nahrávám...
Nahrávám...